Řešení je přijatelné, rozhodnou ale detaily, reagují experti na Babišův krok opustit Agrofert
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš ve čtvrtek oznámil, že se definitivně vzdá holdingu Agrofert, aby vyřešil svůj střet zájmů před jmenováním do čela vlády. Prezident Petr Pavel krok ocenil a potvrdil, že Babiše 9. prosince jmenuje premiérem. Rozhodnutí převážně uvítali politici napříč stranami, byť někteří upozorňují na nutnost kontroly celého procesu. Právní experti jej hodnotí jako formálně průchodné řešení, zatímco ekonomové zdůrazňují, že účinnost bude záviset na detailech trustové struktury.
„Rozhodl jsem se nevratně vzdát firmy Agrofert, se kterou už nebudu mít nic společného, už ji nikdy nebudu vlastnit, nebudu s ní mít žádné ekonomické vztahy a nebudu s ní v žádném kontaktu,“ uvedl Babiš ve videu zveřejněném na sociálních sítích.
Podle něj konstrukci řešení připravili nezávislí odborníci. Akcie Agrofertu má spravovat nezávislý správce prostřednictvím trustové struktury, jehož bude kontrolovat nezávislý protektor. Obě osoby má jmenovat nezávislý zakladatel fondu. Babiš také zdůraznil, že jeho potomci získají Agrofert až po jeho smrti. Dodal, že tak splnil „požadavek, který byl podmínkou prezidenta pro mé jmenování předsedou vlády“ a že jeho kroky „daleko přesahují požadavky předpisů“.
Prezident Petr Pavel krátce na to oznámil, že Andrej Babiš dostál jejich dohodě a v úterý 9. prosince jej jmenuje do funkce předsedy vlády.
Politici napříč spektrem rozhodnutí převážně ocenili. Předseda Motoristů Petr Macinka připomněl, že Babiš firmu budoval desítky let a že jde o mimořádně těžké osobní rozhodnutí: „Nepochybně bude premiér, na jakého Česká republika čekala mnoho let.“ Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) uvedl, že je dobře, že Babiš konečně představil řešení, a na síti X dodal, že doufá, že „Babiš tentokrát dodrží, co veřejně slíbil“. Šéf KDU-ČSL Marek Výborný pro Český rozhlas upozornil na nutnost, aby se Babiš vzdání holdingu uskutečnilo do 30 dnů od jmenování, jak vyžaduje zákon. Vít Rakušan (STAN) připomněl, že formální požadavky zákona mohou být splněny, nikoli však důvěryhodnost: „Proto budeme i nadále pečlivě sledovat, jak bude vláda Agrofert dotovat.“
Právní experti: Řešení odpovídá zahraniční úpravě
Ústavní právníci a akademici oslovení médií se shodují, že představené řešení je z ústavního hlediska přijatelné, zároveň však upozorňují na právní nejasnosti trustových struktur v českém prostředí.
Ústavní právník Jan Kysela pro ČTK uvedl, že pokud jde o „slepý trust, v němž Babiš nefiguruje jako koncový vlastník, mělo to být ono“. Nevyloučil však budoucí spory o dotace. Jako převedení do slepého fondu pochopil Babišův krok také ústavní právník Aleš Gerloch, který ale upozornil, že takový instrument v českém právu formálně neexistuje. Dodal, že Babiš splnil prezidentovu podmínku zveřejnění řešení. „To základní, o čem se delší dobu diskutovalo… je podle mého názoru v základu vyřešené,“ uvedl.
Děkan brněnské právnické fakulty Martin Škop označil řešení za potenciálně přijatelné, avšak zdůraznil, že „to podstatné bude v detailech“. „Kdo konkrétně bude těmi osobami uvedenými v prohlášení? Jak bude vypadat konkrétní podoba ‚vzdání se‘ atd. Vše bude tedy záležet na tom, jak avizované řešení bude vypadat,“ uvedl Škop. „Teprve z konkrétní podoby dokumentů bude možné vyhodnotit, zda jsou splněny všechny právní podmínky. bude vypadat,“ uvedl Škop. Teprve poté bude možné říci, zda jsou splněny všechny právní podmínky. „Každopádně nelze popřít, že možný způsob odstranění střetu zájmů to je,“ uzavřel.
Ústavní právník Jan Kudrna pro Českou televizi uvedl, že střet zájmů je „absolutně vyloučen“, a ocenil i Babišův odchod z čela správní rady Nadace Agrofert: „Takže se nedá argumentovat ani tím, že by tady byla nějaká boční cestička, že by přes tuto nadaci snad mohl mít nějaký benefit. Z mého pohledu se už nedalo udělat více.“
Podle Marie Zámečníkové z Právnické fakulty Masarykovy univerzity navržené řešení odpovídá spíše zahraniční trustové úpravě, která je pro podobné struktury běžná a jednodušší než české svěřenské fondy. Trust může být podle ní robustnější, pokud bude neodvolatelný a Babiš nebude mít žádnou možnost ovlivňovat správce či protektora. Formálně by mohl vyhovět zákonu o střetu zájmů, avšak faktický střet se zcela odstranit nedá — u tak velkého holdingu politik vždy rozumí dopadům rozhodnutí na firmu. „Účinnost řešení tedy bude záviset zejména na tom, jak nezávislý bude skutečný výkon správy trustu a kdo bude ve výsledku osobou, která správce a protektora určí,“ uvedla právnička pro ČTK.
V nedávné minulosti tento typ fondu během plnění veřejných funkcí využil také například prezident USA z let 2009 až 2017 Barack Obama nebo britská premiérka Theresa Mayová (ve funkci 2016 až 2019). Mayovou tehdy britský tisk kritizoval za to, že své majetky nesvěřila do slepého fondu už v době, kdy byla britskou ministryní vnitra, tedy v letech 2010 až 2016.
Ekonomové: Efekt závisí na detailech
Podle ekonomů budou důsledky Babišova rozhodnutí záviset na detailech celého řešení. V reakci pro ČTK upozornili na to, že deklarované řešení se podobá již dřívějšímu převedení Agrofertu do svěřenských fondů, protože české právo zatím pojem slepý fond nezná. Někteří analytici zároveň nevylučují to, že by Babiš mohl firmu později získat zpět.
Analytik Natlandu Petr Bartoň uvedl, že jde „v podstatě o stejné řešení jako za první Babišovy vlády“. Podle něj bude klíčové, nakolik bude Babiš skutečně vyloučen z rozhodování a zda mu právně nic neumožní fond opět ovládat. „V principu současnému majiteli nic nebrání si od svěřenského fondu koupit firmu zpátky po odchodu z ústavní funkce,“ dodal.
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda označil krok za dostatečný z hlediska legislativy a za posun dokonce „dále, než příslušná legislativa žádá“. Přirovnal ho k situaci amerického prezidenta Donalda Trumpa, který svůj majetek pouze převedl na děti, ale zůstal vlastníkem. „Babiš se naproti tomu vzdává Agrofertu natrvalo. A potomkům připadne až po jeho smrti,“ uvedl.
