Česko řeší pozvánku do Rady míru. Některé státy vstupují, jiné odmítají
Česká vláda zvažuje odpověď na pozvánku do Rady míru. Dostala ji na závěr Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu, kde radu formálně ustavil americký prezident Donald Trump.
Společně s ostatními státníky se chce v radě zaměřit na ukončení války palestinském Pásmu Gazy, ale taky na řešení dalších konfliktů. Mezi zakládajícími členy, kteří dokument podepsali, byli mimo jiné maďarský premiér Viktor Orbán, argentinský prezident Javier Milei nebo ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev.
Před podpisem Trump přednesl projev, ve kterém zopakoval, že ve světě zastavil osm válek. Poznamenal, že jen v Pákistánu podle tamního prezidenta předešel až 20 milionům obětí, když zprostředkoval klid zbraní mezi jadernými mocnostmi Pákistánem a Indií.
Pozvánku teď řeší ministerstvo zahraničí
Někteří Radu míru vnímají jako možného konkurenta Rady bezpečnosti OSN. Trump v úterý řekl, že OSN by měla dál fungovat, protože má velký potenciál, i když ho zatím nedokázala naplnit.
Pozvánku teď podle mluvčí české vlády Karly Mráčkové řeší ministerstvo zahraničí.
"Pozvánku jsme obdrželi a oddělení mezinárodních organizací na ministerstvu zahraničních věcí k tomu nyní připravuje stanovisko pro vládu."
Za stálé členství Trump požaduje od zemí poplatek v přepočtu zhruba 21 miliard korun. Ministr zahraničí Petr Macinka z Motoristů v pondělí řekl, že taková cena je pro možnosti českého rozpočtu nemyslitelná. Jako bezplatné je nabízeno členství na tři roky.
Podle prezidenta Petra Pavla by měl kabinet počkat na bližší informace o fungování rady.
"Bude určitě zajímavé, pokud budeme toto pozvání posuzovat, k čemu by taková rada měla sloužit, za jakých podmínek, s jakými pravomocemi, podle jakých pravidel, a teprve potom se k tomu vyjádřit. Na první pohled se to dá těžko říct, protože o tom nevíme skoro nic."
Pozvání do Rady míru dostal rovněž první americký papež a kritik některých Trumpových postojů Lev XIV. Papež od svého zvolení v květnu loňského roku uplatňuje rázný, avšak zdrženlivý diplomatický přístup. Opakovaně odsoudil podmínky, v nichž žijí Palestinci v Pásmu Gazy, a to i během svého kázání na Štědrý den.
Některé státy pozvání odmítly, Kanadě ji Trump zrušil
Pozvání přijaly například Egypt, Pákistán, Saúdská Arábie, Katar, Izrael nebo Turecko. K členství v radě se již podle médií přihlásily Vietnam, Maďarsko, Kazachstán, Uzbekistán, Bělorusko, Argentina, Maroko, Spojené arabské emiráty či Bahrajn.
Pozvánku dostal Kreml i Kyjev. Ukrajinská strana už reagovala tím, že je pro ni nepředstavitelné sedět v radě, jejíž součástí by byl i ruský prezident Vladimir Putin, který v roce 2022 rozkázal zahájit vojenskou invazi na Ukrajinu.
Zatímco některé země pozvání přijaly, řada dalších vyjádřila opatrnost. Francie, Švédsko nebo Norsko se odmítly k radě připojit. Polský prezident Karol Nawrocki považuje pozvánku za prestižní, musela by ji však odsouhlasit vláda a parlament. Podle ministra financí by Polsko miliardu dolarů na členství v rozpočtu nemělo.
K Radě míru se nepřipojí Francie. Základní dokument rady neodpovídá mandátu k ukončení války v Pásmu Gazy stanovenému rezolucí Rady bezpečnosti OSN a je rovněž v rozporu s Chartou OSN, uvedl mluvčí francouzské diplomacie. Vedle Francie již oznámila záměr nepřipojit se také Británie. Neučiní tak ani Švédsko, Norsko či Slovinsko.
Německo s účastí v organizaci v její nyní navrhované podobě nepočítá, je však připraveno se podílet na diskusích o konceptu, uvedl Der Spiegel s odkazem na interní pokyn německého ministerstva zahraničí pro jednání stálých zástupců při EU.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že stáhl své pozvání kanadskému premiérovi Markovi Carneymu. Ten v úterním projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu Trumpa přímo nezmiňoval, ale hovořil o "éře rivality velmocí". Řekl, že menší země se musí semknout, aby dokázaly čelit hegemonickým silám, znovu potvrdil závazky Kanady v rámci Severoatlantické aliance a odmítl Trumpův nátlak na Evropu.
