Klementinum, největší knihovna v Česku. Nejdražším kouskem je Kodex vyšehradský
Bývalá jezuitská kolej je největší knihovnou v České republice a jeden z nejvýznamnějších paměťových fondů ve střední Evropě. Uchovává téměř osm milionů dokumentů, od středověkých rukopisů po digitální archiv českého webu. Tím nejdražším kouskem v knihovně je pak Kodex vyšehradský, jehož cena je odhadována na miliardu korun.
Klementinum je dnes symbolem české vzdělanosti, ale jeho příběh začal už v polovině 16. století, kdy do Prahy přišli jezuité. Na místě poškozeného dominikánského kláštera postupně vybudovali rozsáhlý komplex koleje, školy, kaplí i vědeckých pracovišť. Moderní dějiny knihovny se začaly psát roku 1777, kdy Marie Terezie otevřela klementinské sbírky veřejnosti. „Tehdy vznikl první návštěvní řád a knihovna se poprvé stala skutečně veřejnou institucí,“ připomíná ředitel Národní knihovny.
Od té doby se fond nepřetržitě rozrůstá — dnes čítá téměř osm milionů knihovních jednotek a každý rok přibývá dalších 60 až 80 tisíc svazků. Dva povinné výtisky každé české knihy míří právě sem, jeden do veřejného fondu, druhý do konzervačního. Nejvzácnějším pokladem je Kodex vyšehradský, jehož hodnota se odhaduje na miliardu korun.
Barokní knihovna a vědecký duch Klementina
Barokní knihovní sál, jeden z nejfotografovanějších interiérů v Praze, dnes ukrývá necelých 24 000 svazků. „Je to opravdu jen zlomek toho, co ve sbírkách Národní knihovny máme,“ říká ředitel. Přesto jde o výjimečné svědectví o jezuitské vědecké tradici. Globusy, měřicí přístroje či historické hodiny jsou pozůstatkem někdejšího matematického muzea — moderního vědeckého kabinetu, který se odklonil od renesančních kunstkomor a soustředil se na skutečné poznání světa.
Vědecký duch Klementina však žije dál. Už více než 250 let se zde nepřetržitě měří počasí. „Kdybyste žili před padesáti lety, naměřili bychom tady třeba jen dva stupně nad nulou,“ připomíná ředitel s úsměvem. Dnes knihovna sleduje i digitální klima: od roku 2001 buduje webový archiv, který systematicky uchovává obsah českého internetu.
Poklady, jubileum a živá paměť
Národní knihovna spravuje čtyři rukopisné národní kulturní památky — kromě Kodexu vyšehradského také Zlomek Dalimilovy kroniky, Velislavovu bibli a tzv. pasionál abatyše Kunhuty. K tomu přibývají další unikáty: nedávno například rukopisy Antonína Dvořáka získané z vídeňského antikvariátu. Hudební sbírky navíc ukrývají i pozoruhodnou kuriozitu — první Mozartovo muzeum, tzv. Mozarteum. „Málokdo ví, že první památník Wolfganga Amadea Mozarta vznikl právě v Praze, ne v Salzburku nebo ve Vídni,“ dodává ředitel.
Rok 2027 bude pro Klementinum mimořádný. Knihovna si připomene 250 let od otevření sbírek veřejnosti a chystá řadu projektů, které mají ukázat nejen slavnou barokní minulost, ale i novodobé dějiny po roce 1989. „Máme poslední šanci vyzpovídat pamětníky, kteří zažili transformaci knihovny v devadesátých letech,“ vysvětluje ředitel.
Související
-
Knihovny jako katedrály: 5 pokladů české literární architektury
Zavedeme vás do nejkrásnějších knihoven České republiky. Pětidílná série propojuje vizuální krásu s příběhy knih, lidí i měst, v nichž knihovny žijí.
