Praha bude mít novou dominantu - Národní knihovnu
Šest milionů knih, tedy největší knihovní fond v České republice. Vzácné sbírky rukopisů a starých tisků, mezi kterými nechybí řecké papyry z 1. století po Kristu nebo Vyšehradský kodex. Jeho cenu odhadují odborníci na stovky milionů korun. Ale také digitalizace středověkých rukopisů nebo nejmodernější postupy při záchraně knih zničených povodněmi. To vše dnes představuje Národní knihovna v Praze. O její historii i budoucnost se zajímala Milena Štráfeldová:
Národní knihovna je jednou z nejstarších českých kulturních institucí - starší než Národní muzeum nebo Národní divadlo. Její předchůdkyni, Veřejnou c.k. univerzitní knihovnu, založila císařovna Marie Terezie už v roce 1777. U zrodu knihovny tehdy stál František Josef hrabě Kinský. Už její druhý ředitel Ungar tu začal systematicky shromažďovat všechny knihy vydávané na území Čech, Moravy a Slezska a na českém zemském guberniu si dokonce vymohl právo povinného výtisku. O zhruba 50 tisíc knih se tu tehdy starali dva knihovníci. Národní knihovna sídlí v barokním areálu Klementina, který v sousedství Karlova mostu vystavěli jezuité.
"Chtěli bychom, aby se znovu vrátilo do povědomí, že jezuité nebyli jenom paliči protestantských knih na nádvoří, ale že spoustu zajímavých knihovních dokumentů tady máme díky nim. Že to nebyl jenom Koniáš, mimochodem hezky česky Koňas z Vydří, který sice používal z ideologických a zastrašovacích důvodů i takových způsobů, ale zároveň vždycky existoval bratříček té pálené knihy, který tu zůstal a kterého jezuité velmi dobře studovali,"
připomíná současný ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek. V Klementinu se dodnes dochovala unikátní barokní knihovna z roku 1727. Návštěvníci ji mohou vidět právě v tom stavu, jak ji jezuité užívali - dokonce sem ani nebyla zavedena elektřina. Ke skvostům Národní knihovny však patří nejen interiéry Klementina, ale především její sbírky rukopisů a vzácných tisků. Kromě řeckých papyrů z počátku letopočtu a sbírky orientálních rukopisů s 1 200 svazky tu je například zlomek evangelia podle sv. Lukáše z přelomu 7. a 8. století, Svatojiřský antifonář z počátku 14. století, rukopis Mistra Jana Husa nebo zlomek z Gutenbergovy bible z roku 1454. Nejcennější památkou ve fondech Národní knihovny je však Vyšehradský kodex:
"...o kterém se kupodivu málo mluví, ačkoliv by měl být hned vedle korunovačních klenotů. Jeho hodnotu někteří znalci odhadují na stovky milionů korun a ten nejvyšší odhad hovoří až o dvou až třech miliardách. A to je prosím jeden jediný, byť teda z hlediska peněz asi nejcennější. Takových věcí jsou tu tisíce."
Dnes knihovna opatruje na šest milionů svazků a doslova praská ve švech. O stavbě nové budovy, kam by byly její fondy přemístěny, se mluví už od konce 19. století. Každá politická změna v zemi ale podle Ježka znamenala pro Národní knihovnu jen další odklad. Kritická situace nastala před zhruba patnácti lety, kdy se na chodbách barokního kláštera vršily nezpracované knihy v přepravkách od zeleniny. Pro knihovníky je taková situace noční můra.
"Nezpracované přírůstky nemůžete půjčovat, nemůžete s nimi pracovat, a ještě ke všemu jsme byli velmi oblíbeným terčem bezpečnostních techniků, kteří procházeli, nebo se spíše plazili těmi chodbami, kterými se nedalo chodit."
Nouzovým řešením se na čas stal areál v Hostivaři, kde si v halách bývalého podniku Výstavnictví knihovna vybudovala depozitář. I ten se ale do roku 2010 zcela zaplní. Navíc stavba, která dříve sloužila jen jako skladiště, neunese enormní zátěž knižních fondů. Vedení Národní knihovny proto dospělo k závěru, že během příštích šesti let musí vybudovat zcela nové, moderní sídlo.
"Nová budova umožní zrychlit a zkvalitnit služby, umožní daleko širší takzvaný volný výběr, tedy knihy v regálech, pro které nechodí knihovníci, které si lidé musejí půjčovat sami. Umožní velmi příjemné prostředí pro studenty i badatele. Dnes můžeme nabídnout jen to, to nám ty prostory umožňují. Je to historické, krásné, ale trochu nepohodlné."
Nová budova Národní knihovny bude stát na pražské Letné, u křižovatky Špejchar. Její stavba přijde podle současných odhadů na dvě miliardy korun a měla by se stát jednou z moderních dominant Prahy. Podle ředitele Vlastimila Ježka bude na její projekt vypsána velká architektonická soutěž.
Díky tomu, že se do nové budovy Národní knihovny přemístí všechny knižní fondy od roku 1800, uvolní se přetížené Klementinum. To pak podle představ vedení knihovny čeká rozsáhlá rekonstrukce. Ta by měla baroknímu areálu vrátit nejen jeho původní podobu, ale v mnohem větší míře ho otevřít veřejnosti a návštěvníkům Prahy. Měly by zde vzniknout multifunkční sály pro mezinárodní akce, Klementinum by se mělo stát sídlem řady kulturních institucí a lepší podmínky by zde měly být i pro studenty a badatele, kteří se zabývají starší literaturou. Přístup k unikátním rukopisným i tištěným památkám usnadňuje i jejich postupná digitalizace. V tomto oboru patří Národní knihovna ke světové špičce.
"My jsme teď například dokončili velmi vzácnou věc, digitalizaci Velislavovy bible. Každá taková digitalizace znamená vlastně celosvětové zpřístupnění věcí, které, a to je třeba si uvědomit, byly do té doby přístupny jenom jednotlivým badatelům. To nikdo jiný do ruky nedostal a nikdo jiný nemohl vidět nic jiného než většinou málo zdařilé kopie. K tomu je ještě třeba dodat jedno, že každý digitalizovaný rukopis se zároveň snažíme restaurovat. Takže to vlastně znamená posunutí jeho životnosti a to je u některých velmi vzácných rukopisů, kterých jsou v Národní knihovně tisíce, velmi důležité,"
dodává ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek.
