Armáda hlásí rekordní nábor. Je splněno z 88 procent, říká ministr
Češi mají enormní zájem o službu v armádě. Podle ministra obrany Jaromíra Zůny je cíl náboru nových vojáků k 15. dubnu naplněn již na 88 procent. Nevylučuje, že se letošní plán 2250 rekrutů navýší.
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) o situaci informoval poslance s tím, že resort dosud vydal 1979 rozhodnutí o přijetí do armády. Z nich už 1162 lidí nastoupilo do služby a dalších 817 má nástup teprve před sebou.
Kromě počtu nově příchozích je neméně důležitý i celkový přírůstek počtu mužů a žen v uniformě. Tedy výsledný stav po započtení těch, kteří ze služby z nejrůznějších důvodů odcházejí. Podle ministra činí celkový rozdíl mezi přírůstky a odchody vojáků k polovině dubna nárůst o 1290 osob – tedy hodnotu, která odpovídá celkovému přírůstku za celý loňský rok.
Podle Zůny vše nasvědčuje tomu, že letošní nábor překoná výsledky z předchozích let. Nedávno na sociálních sítích uvedl, že ministerstvo se připravuje na možnost, že zvýšený zájem veřejnosti bude nutné organizačně i finančně zvládnout.
„Pokud uvidíme skutečně zvýšený zájem veřejnosti o vstup do armády, ať již do řad profesionálů nebo do aktivních záloh nebo cestou dobrovolného vojenského výcviku, jehož absolventi se stávají součástí našich záložních sil, vytvoříme předpoklady, abychom tento limit 2250, kde je zahrnuto i 450 míst pro budoucí studenty Univerzity obrany, dokázali organizačně zabezpečit a navýšit. Ať již z hlediska vyčlenění finančních prostředků, nebo z organizačního hlediska, nebo z hlediska navýšení kapacit ve Vyškově,“ uvedl ministr na Facebooku.
Armáda už nyní navyšuje kapacity kurzů základní přípravy ve výcvikovém prostoru ve Vyškově, kde každý nastupující voják musí podstoupit základní šestitýdenní výcvikový kurz.
Podle dřívějších údajů ministerstva obrany měl resort k začátku loňského roku 28 285 vojáků z povolání. Číslo zahrnuje i příslušníky Vojenského zpravodajství či Vojenské policie. V armádě bylo k tomuto datu zhruba 24 tisíc vojáků. Do roku 2030 chce stát dosáhnout počtu 30 000 profesionálních vojáků a zároveň vybudovat desetitisícovou aktivní zálohu.
Důvěra v armádu roste
Podle loňského výzkumu Sociologického ústavu Akademie věd mají profesionální vojáci u české veřejnosti rok od roku vyšší prestiž. Z dvaceti pěti vybraných profesí se řadí na konec první desítky. V roce 2013 přitom byli vojáci z povolání až na 16. místě a o dalších deset let dříve – v roce 2004 byli dokonce až na 22. pozici.
Stejně tak roste důvěra veřejnosti v armádu jako instituci. Podle posledního průzkumu agentury STEM jí důvěřují zhruba tři čtvrtiny obyvatel, což je nejvíce od poloviny roku 2022. Více než tři pětiny respondentů navíc věří, že armáda dokáže zajistit vnější bezpečnost země — jde o dosud nejvyšší zaznamenanou hodnotu. Ještě před rokem tento názor sdílelo 53 procent dotázaných.
Agentura STEM zároveň upozorňuje, že důvěra v armádu je výrazně ovlivněna politickými preferencemi. Nejvyšší podporu má mezi voliči bývalé vládní koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) a také mezi příznivci STAN a Pirátů. Naopak nejnižší důvěru vykazují voliči SPD.
