V metru našli "pavouka s ocáskem". Ukázalo se, že jde o prvohorního členovce
Ražba pražského metra může přinést zajímavé překvapení. Z nenápadné fosilie nalezené při stavbě metra D se stal zcela nový druh dávného členovce. Soomaspis labutai žil asi před 448 miliony let.
Jeho nejbližší známý příbuzný pocházel z jižní Afriky. Objev tak mění pohled na rozšíření těchto živočichů a přináší nové poznatky o životě v době prvního hromadného vymírání.
Praha stojí z velké části na horninách prvohorního stáří. Při větších stavebních pracích se pravidelně nacházejí zkameněliny - například trilobiti, hlavonožci nebo dávní ostnokožci.
Fosilie vypadala jako kříženec pavouka a trilobita
Na haldě kamení vytěženého při ražbě metra D však Radek Labuťa - sběratel zkamenělin a majitel muzea Trilopark - objevil něco mnohem vzácnějšího. Drobná, zhruba dvoucentimetrová fosilie na první pohled připomínala křížence pavouka a trilobita. Nález proto přinesl Lukáši Laiblovi z Geologického ústavu AV ČR, který se specializuje na fosilní členovce.
„Ukázalo se, že jde o vědě dosud neznámý druh, blízce příbuzný trilobitům. Na rozdíl od nich však měl jen měkký krunýř. Pojmenovali jsme ho Soomaspis labutai, na počest jeho objevitele Radka Labuti," říká Lukáš Laibl.
Jedná se o malého členovce s oválným „ocáskem" a krunýřem pokrytým drobnými jamkami. Žil na konci přibližně před 448 miliony let - tedy v období před nástupem rozsáhlého zalednění, které vedlo k prvnímu hromadnému vymírání na Zemi.
Nejbližší příbuzný je z Jižní Ameriky
„Určit jeho stáří bylo poměrně snadné," vysvětluje spoluautorka článku Jana Bruthansová z Národního muzea. „Ražbu metra D dlouhodobě sleduji a vedu si podrobnou dokumentaci o horninách a zkamenělinách prakticky v každé části tunelu. I když byl nález učiněn na haldě suti, podařilo se nám dohledat, odkud materiál pochází."
Zajímavosti tím ale nekončí. Nejbližší známý příbuzný tohoto druhu, Soomaspis splendida, byl v 90. letech minulého století nalezen v Jižní Africe. Pochází z hornin starých asi 443 milionů let a žil tedy v době, kdy ledovce tály a oteplovalo se.
„Soomaspis splendida z Jižní Afriky byl považován za mimořádně vzácný druh a dlouho jsme si mysleli, že šlo o lokální zvláštnost," říká Lukáš Laibl.
„Díky nálezu z Prahy ale víme, že různé druhy rodu Soomaspis musely obývat rozsáhlé oblasti tehdejšího kontinentu Gondwany. Dnešní Prahu a Jižní Afriku od sebe tehdy dělily tisíce kilometrů. Nález Radka Labuti je tak trochu, jako kdybyste ve Vltavě z ničeho nic objevili velekraba japonského."
Nový druh navíc přináší důležité informace o přežívání organismů v době výrazných klimatických změn. „Zatímco Soomaspis labutai žil ještě před ordovickou dobou ledovou a hromadným vymíráním, jeho jihoafrický příbuzný se objevuje až po něm. Zdá se, že tito nenápadní členovci dokázali přežít prudké klimatické výkyvy, které vyhubily mnoho jiných živočichů. Dá se říct, že šlo o dávné ,survivory'. Jejich tajemstvím bylo nejspíš to, že obývali hlubší části moře, kterých se klimatické změny příliš nedotkly, a zvládly přežít v prostředí s nízkým obsahem kyslíku," uzavírá Lukáš Laibl.
Soomaspis labutai bude k vidění ve stálé expozici Národního muzea, kam ho Radek Labuťa věnoval.
Související
-
Archeologické objevy
Odkud pochází nejznámější keltská hlava? Kdo byl Viking na Pražském hradě? Jaké poklady se zachovaly z doby bronzové? Vše se dozvíte v seriálu Radio Prague International.
-
Unikátní naleziště zkamenělin v Brdech. Jsou staré 550 miliónů let
Nová přírodní památka v Brdech se jmenuje Kočka. Tento vrch chrání unikátní naleziště zkamenělin starých 550 miliónů let.
-
Mimořádná malba z konce doby ledové. Vědci odhalili v Moravském krasu rytinu koně starou 15.000 let
Vědci odhalili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou asi 15.000 let. To je konec doby ledové. Podle nich představuje mimořádný doklad magdalénského umění.
