Od Rolničky k newyorským mrakodrapům: Hudební cesta Sophie So mezi dvěma světy
Sophie So, česká producentka, skladatelka a zpěvačka, vyrůstala v pražské Rolničce a dnes tvoří v pulzujícím New Yorku. Její příběh není jen o cestě za úspěchem, ale o hledání vlastní identity, odvaze experimentovat a schopnosti propojit technické dovednosti, sborovou disciplínu i osobní zkušenosti do jedinečného hudebního světa bez hranic.
V globalizovaném světě umění často slýcháme příběhy o talentech, kteří začínají v malých městech a končí na světových pódiích. Příběh Sophie So, české producentky, skladatelky a zpěvačky, však není jen lineární cestou za slávou. Je to hluboká reflexe identity, odvahy a neustálého hledání vlastního zvuku mezi Prahou a New Yorkem.
Když se s ní setkáte, první zaujme její umělecké jméno. Sophie So není pouhý pseudonym, ale nástroj tvůrčí svobody. „Je to identita, která mi umožňuje odstup a perspektivu,“ říká. Hledání správného jména jí trvalo více než rok — chtěla něco jednoduchého, zapamatovatelného a nezatíženého egem.
Kořeny v Rolničce a umělecké rodině
Hudební základy získala už v pěti letech, kdy ji maminka přivedla na konkurz do dětského pěveckého sboru Rolnička Praha. To, co začalo jako kroužek, se proměnilo v jedenáct let intenzivní práce. „Každý týden minimálně čtyři hodiny zkoušek, k tomu soustředění a zahraniční turné,“ vzpomíná.
Sborová disciplína, práce s harmoniemi a různorodý repertoár tvoří páteř její dnešní tvorby. Vrstvení hlasů a komplexní harmonie jsou přímým odkazem na tuto ranou zkušenost.
Významně ji ovlivnili i rodiče — spisovatelka Bianca Bellová a hudebník Adrian Bell. Od dětství vyrůstala obklopená alternativní hudbou a nekomerčními filmy. Otec jí pouštěl No Doubt, Robyn, Bowieho či Joy Division a dodnes je jejím nejupřímnějším kritikem.
Od filmu k hudbě — nečekaný obrat
Cesta k vlastní hudbě nebyla přímá. Sophie se od čtrnácti let pohybovala kolem filmu, studovala filmovou produkci, pracovala v dabingu a na JAMU se učila světla i zvuk. Osvětlovala pro Cirk La Putyka a jako zvukařská asistentka působila v brněnském Národním divadle.
Zlom přišel náhodou během rezidence v německém studiu. Dva týdny oživovala starý mixážní pult — a když ho potřebovala otestovat, sedla si k mikrofonu. Tak vznikla její první skladba. „Nikdy předtím jsem nic nenapsala a najednou jsem psala jednu věc za druhou,“ říká.
Hudební projekt se stal místem, kde může propojit všechny své dovednosti — vizuální, technické i strategické.
New York: město, které zlomí a znovu postaví
Touha „roztáhnout křídla“ ji nakonec přivedla do New Yorku. Odletěla téměř bez kontaktů, jen s domluvenou stáží ve studiu. Právě během letu nad Atlantikem vznikla její skladba Brave Thing — reakce na strach z neznáma.
New York popisuje jako neustálou výzvu. „To město vás nejdřív musí zlomit, aby vás znovu postavilo,“ říká. První rok byl testem odolnosti, ale postupně začaly věci zapadat do sebe.
Hudba bez škatulek
Při pokusu definovat její styl se nabízí slovo „alternativa“, ale pro Sophie je příliš těsné. Základem je hlas a harmonie — kolem nich staví orchestrální i elektronické prvky podle toho, co si skladba žádá. Její songwriting je upřímný, hravý a často připomíná deníkové zápisky.
Každý týden nahraje několik DEM, ukládá je „do šuplíku“ a z těch nejsilnějších postupně skládá další album.
Sonic Salon: nový prostor pro společnou tvorbu
Vedle práce na albu založila v New Yorku sérii Sonic Salon — setkání hudebníků, kteří se neznají, ale během jednoho večera společně napíšou a nahrají novou skladbu. Sophie celý proces produkuje přímo v místnosti.
„„V době AI mi připadá důležité, aby lidé tvořili společně. New York je plný výjimečného talentu a já bych ráda zachytila jeho genius loci. V historii během velkých kulturních proměn vznikaly pařížské salony nebo třeba newyorská downtown scéna — místa, která propojovala lidi a formovala podobu umění své doby. Myslím, že dnešní doba si žádá nový salon a já cítím odpovědnost vytvořit pro něj prostor,“ vysvětluje.
Sophie je důkazem, že cesta k vlastnímu uměleckému hlasu může vést přes technické profese, filmovou produkci i sborový zpěv. Její hudební svět dnes rezonuje jak v pražských ulicích, tak mezi newyorskými mrakodrapy — a stále se vyvíjí.