Moje perníková cesta: Jak jsem si v Los Angeles upekla kousek domova
Jana Hejduková pochází z Mělníka, vystudovala hudební výchovu a angličtinu a po svatbě se přestěhovala do Los Angeles. Tam se jí postupně otevřel svět, který nečekala — svět vůní, tradic a perníkového umění. Pečení českého perníku se pro ni stalo způsobem, jak si udržet kontakt s domovem, předávat dětem české tradice a zároveň tvořit malé jedlé architektonické skvosty. Dnes má za sebou více než patnáct let práce, stovky originálních návrhů a zákazníky, kteří si objednávají i perníkové repliky slavných domů.
Pocházíte z Mělníka a vystudovala jste v ČR Pedagogickou fakultu v Hradci Králové obor hudební výchova a angličtina pro střední školy. Co následovalo?
Začala jsem v Praze soukromě učit češtinu pro cizince a angličtinu pro Čechy. To trvalo asi čtyři roky.
Oblast kolem Mělníka je proslavená vinařstvím. Pěstovala jste víno?
Ne, ale můj tatínek rád vyráběl víno pro vlastní potřebu a můj bratr je velmi úspěšný profesionální vinař. Momentálně pracuje na Mělníku pro vinařství Kraus.
Co vás vedlo k tomu, že jste se objevila v Kalifornii?
Potkala jsem v Praze svého nynějšího manžela. Byl tehdy začínající hudebník, který se snažil prorazit ve filmové hudbě v Hollywoodu, takže dávalo smysl se po svatbě přestěhovat do Los Angeles. Zpočátku jsem si vydělávala překládáním filmových titulků, po narození prvního dítěte jsem zůstala doma a časem začala pracovat na malý úvazek v oboru navrhování a údržby zahrad.
Největší kulturní šok?
V pozitivním smyslu to byla otevřenost Američanů vůči cizincům a celková lehkost konverzace. USA je obrovská země s krásnou přírodou, na všechno je víc místa a život je v mnohém pohodlnější (pokud ovšem nejste ženou chudého hudebníka). V negativním smyslu mi vadila častá neupřímnost, ke které se mnoho lidí uchyluje, aby se vyhnuli nepříjemným situacím nebo působili přátelsky. A v Los Angeles mi chyběly české lesy — přece jen žijeme v pouštním klimatu. A pak bylo mnoho drobných detailů, na které jsem si musela zvyknout: klíč se vkládá do zámku zoubky nahoru, pro dva je běžná jen jedna přikrývka, pokud nechcete v nápoji spoustu ledu, musíte to předem říct, a podobné maličkosti.
Jaká byla inspirace k neobvyklé umělecké tvorbě — pečení tradičního perníku? Jaké byly vaše začátky?
Moje perníková cesta začala asi před 15 lety. Měla jsem dvě malé děti a žila jsem v Los Angeles, daleko od rodiny a přátel. Když přišly Vánoce, cítila jsem velký stesk po domově. Pečení tradičního českého perníku (a vánočního cukroví) připomínalo české tradice mně i mým dětem. Můj manžel se s mou kulturou spojuje hlavně prostřednictvím českého piva a knedlíků. Zpočátku jsem své výrobky rozdávala jako vánoční dárky pro přátele.
Vybrala jste si pečení nejdříve jako hobby a dnes se mu věnujete profesionálně?
" Miluji pečení perníku, protože kombinuje umění designu, pekařské řemeslo a v případě perníkových chaloupek i některé aspekty architektury — vzory si totiž vyrábím sama."
Nevím, jestli se dá říct, že peču profesionálně. Nemám profesionální zázemí, peču ve své maličké kuchyni a nepeču celý rok. Nicméně miluji pečení perníku, protože kombinuje umění designu, pekařské řemeslo a v případě perníkových chaloupek i některé aspekty architektury — vzory si totiž vyrábím sama. Každý nový návrh je vzrušující (a někdy frustrující) výzvou. Ale nakonec, když se to nepovede, důkazy o neúspěchu se dají sníst.
Pomáhají vám při pečení děti i manžel?
U dětí jsem ten moment bohužel propásla. Když byly malé, utíkala jsem k pečení relaxovat, takže jsem je moc nezapojovala. Dnes už jsou dcera i syn dospělí, tak snad budu mít další příležitost, až jednou budou vnoučátka. Manžel se spíš snaží držet stranou, když začne perníkové šílenství. Pomáhá mi ale s webovou stránkou a o Vánocích s prodejem.
Liší se v něčem příležitosti, ke kterým pečete perníky v Americe a Česku?
Nejvíc peču na Vánoce, pak na Valentýna a ke Dni matek. Zkoušela jsem péct i na Velikonoce, ale protože Američané nemají Velikonoce spojené s perníkem, prodeje nebyly velké, takže jsem to přestala dělat. Dále peču soukromé objednávky — k narozeninám a podobně.
Co vše patří k vašim výrobkům a které tvary jsou nejoblíbenější?
Kromě klasických perníčků a chaloupek peču různé perníkové svícny, adventní kalendáře, perníkové puzzle, „domečky pro panenky“, pantoflíčky, kloboučky… a párkrát jsem vyráběla i šachovnici s figurkami.
Používáte nějaké formičky?
Když pro něco neexistuje vykrajovací formička, vyrobím si ji sama. Jinak jsou všechny části chaloupek a dekorací ručně vyráběné. Okenní tabulky jsou z isomaltu, což je speciální cukr pro cukráře, nebo — pokud mají být dokonale průhledné — používám želatinové plátky.
Můžete prozradit, z čeho jsou vaše výrobky?
Nabízím tradiční perníčky a také perníčky bezlepkové a bezlaktózové. Tradiční perníčky se dělají z mouky, cukru, vajec, medu, jedlé sody, másla a směsi koření, kterou si vyrábím sama (nové koření, skořice, hřebíček, anýz, vanilka). Poleva je z bílků a moučkového cukru. U bezlepkových jen nahradím mouku bezlepkovou a u bezlaktózových používám veganské máslo.
Jedná se o tradiční recepty, ke kterým jste musela najít zdejší náhražky?
Recepty jsem našla mezi českými recepty online. Naštěstí se používá hladká mouka, kterou lze bez problému nahradit „all purpose“ moukou. Jinak používám co nejlepší dostupnou kvalitu surovin a koření.
Objednávají si u vás lidé perník dle vlastního designu? Který byl nejbizarnější?
Ano, prodávám veřejnosti už několik let, takže mě občas lidé osloví se zajímavou zakázkou. Nejzajímavější byl asi dům od Franka Lloyda Wrighta, Fallingwater House v Pensylvánii. Byla to opravdu náročná skládanka, která mě stála pár bezesných nocí. Pak jsem pekla dům podle vzoru domu, který shořel během ničivého ohně v lednu 2025 v Altadeně. Bylo to emocionálně náročné pro mě i pro zákaznici. Náš dům tehdy naštěstí neshořel, ale v celé Altadeně shořelo kolem 6000 domů. Každoročně také vyrábím repliky domů v Pasadeně při příležitosti „Pasadena Holiday Look In Home Tour“. Mé perníkové repliky jsou vystaveny přímo v prostorách reálných domů, které jim byly vzorem.
Jaká je trvanlivost perníku?
Perník vydrží velmi dlouho, minimálně několik týdnů a při správném skladování i několik let. Měl by se skladovat při pokojové teplotě, mimo dosah slunce a dobře zabalený. Doporučuji použít několik sáčků se silikagelem pro kontrolu vlhkosti. Nesmí se skladovat v lednici — vlhkost by ho znehodnotila.
Budoucnost firmy „Gingerbread by Jana“?
Zatím celá firma sestává z jedné české ženy v kuchyni a asi to tak zůstane, i když možnosti rozvoje jsou teoreticky bezbřehé. Výroba je velmi časově náročná a kdybych měla na pečení vydělávat, musela bych výrazně zvýšit ceny, což nechci. Momentálně věnuji veškerý zisk na charitu, což je možné díky podpoře mého manžela. Jeden sen ale mám: ráda bych vytvořila instalaci perníkového městečka, včetně pohyblivého perníkového vláčku. Třeba by se našel koutek v nějaké veřejné knihovně — a možná bych tak udělala radost ještě více lidem a hlavně dětem.
Jana Hejduková vystudovala Pedagogickou fakultu v Hradci Králové, obor hudební výchova a angličtina. Po svatbě se přestěhovala do Los Angeles, kde zpočátku pracovala jako překladatelka filmových titulků a později se věnovala návrhům a údržbě zahrad. Více než patnáct let peče perníky — řemeslo, které jí umožňuje spojit design, tradici i prvky architektury.
Související
-
Česko na talíři
Jak se připravují speciality české kuchyně? Jak se vyrábí tradiční ležák, co nesmí chybět v dobrém chlebu, jaké jsou druhy knedlíků nebo jaký je typický český zákusek?
-
Perníkový suvenýr z Prahy
V současnosti se bez perníku neobejde žádný vánoční trh, vánoční výzdoba nebo vánočně prostřený stůl. Doslova perníkové království pak najdete v Gingerbread Museu na Malé…
