Perníkový suvenýr z Prahy

Foto: Ondřej Tomšů
0:00
/
0:00

V současnosti se bez perníku neobejde žádný vánoční trh, vánoční výzdoba nebo vánočně prostřený stůl. Doslova perníkové království pak najdete v Gingerbread Museu na Malé Straně.

Gingerbread Museum,  foto: Ondřej Tomšů

Foto: Ondřej Tomšů
„V Nerudově ulici žila jedna z nejznámějších českých perníkářek, na jejíž odkaz se snažíme malinko navázat. Jak pro našince, tak pro turisty jsme chtěli vybudovat místo, které navodí atmosféru Vánoc, ale připomene také rukodělnou výrobu, která je nedílnou součástí toho, co u většiny turistů nebo návštěvníků dělá Prahu tím unikátním místem", říká Milan Gojda, majitel krámku, kde to voní nádhernými vůněmi, které k výrobě perníku neodmyslitelně patří.

Perník není pouze typicky českou specialitou, setkáme se s ním v Německu, Rakousku, Švýcarsku, ale přeci jenom ten český perník si vyvinul vlastní ingredience, původní receptury.

„Pro nás je nejdůležitější surovinou med a kombinace koření. Na základě toho se rozhodujeme, v jaké intenzitě, chutí a vůni perník vyrobíme. V dnešní době je těžké vychytat takovou chuť, která by našim zákazníkům plně vyhovovala. Mladá generace upřednostňuje perníky, které více odpovídají typu zázvorových sušenek, naopak starší upřednostňuje typickou chuť směsice koření, kde převládá anýz a hřebíček a podobné aromatické koření. Snažíme se proto najít střední cestu, aby perníky chutnaly jak mladým, tak starším lidem.“

Perníčky díky koření provoní celou místnost

Foto: Ondřej Tomšů
Přemístili jsme se k válu, kde už je připravené perníkové těsto. Perník se musí vždy dobře rozležet, což potvrzuje i perníkář Jiří Lachout. Na těsto si zadělal už den předem. „Ideální je, aby těsto leželo v chladu nějakých dvanáct hodin.“

Perník je tradiční cukroví, peče se už od středověku. V souvislosti s jeho pečením se píše až o 80 různých druzích koření. „Máme recepturu malinkou upravenou, ale ty základní suroviny máme pořád stejné. Pokud jde o koření, máme vlastní směs, která obsahuje 9 druhů. Nejvýraznější je kardamon, anýz, skořice, badyán.“

Pan Lachout používá stejná vykrajovátka, jaká vlastní většina českých domácností – srdíčka, komety, stromečky, hvězdičky. „Mezi zákazníky se největší oblibě těší srdíčka, panáček a teď kolem Vánoc andělíčci.“ Nejdříve je ovšem zapotřebí těsto pořádně vyválet. "Rozválíme to na placku, tloušťka těsta by měla být necelý centimetr, a pak už vykrájené tvary na 170 stupňů na deset minut do trouby."

Královská glazura

Foto: Ondřej Tomšů
Perníčky jsou upečené a čekají na ozdobení. K tomu se připravuje provozní Hana Jansíková. „Zdobím vždy podle toho, jakou mám náladu. A protože mám z 90 procent dobrou, tak jsou vždycky barevný, veselý. Používáme královskou glazuru, protože potřebujeme šetřit čas, je jednoduchá, hladká, je hotová za tři minuty. Anebo domácí bílková poleva, bílek, práškový cukr, pár kapek vody a je hotovo“.

Na plechu jsou dvě řady perníkových vánočních stromečků, za pár minut ale každý z nich bude mít vlastní originální ozdobu. „Jeden vzor mne vždy brzy přestane bavit. Tady jak vidíte, jsem dva ozdobila zeleně a další už má na hlavě vánoční čepici", ukazuje Hana Jansíková první výtvory. A už si připravuje kornout zase s jinou barevnou polevou. Návštěvníci krámku si ovšem mohou vyrobit i svůj vlastní perníček. „Máme na to připravené krabičky, cizinci si většinou vybírají srdíčka, svůj suvenýr si ozdobí, vyrobí sami. To je pak nejlepší dárek ze všech.“

Perníčky by měly být uleželé. Jak to řeší v Gingerbread Museum?

Perníčky se těší oblibě už od středověku. První písemné zmínky o medovém perníku najdeme v kronice z Turnova už v roce 1335. Jeden z prvních perníkářských cechů byl založen v Chlumci nad Cidlinou.

„My to řešit nemusíme, protože všechny perníčky okamžitě prodáme. Klasická rada je uložit perníky do krabice s kouskem jablka a je to vyřešené.“

Stěny muzea zdobí naprosto unikátní perníky, které vypadají spíše jako vyšívaná krajka než pečivo. Jak náročně je to na výrobu?

„Já si myslím, že úplně nejvíc. Osobně si na to netroufám. Znám jen pár žen v Česku, které to dělají. Je zapotřebí trpělivosti a zvyk, je to dokonalá práce, kde nesmí dojít k žádné chybičce. Před každým takovým perníkem smekám klobouk, protože nic lepšího jsem neviděla,“ dodává provozní Gingerbread Museum na Malé Straně Hana Jansíková.