Před sto lety se narodil Mikuláš Medek. Malíř, kterého chtěl režim umlčet

Patří k nejvýraznějším osobnostem českého poválečného umění. Mikuláš Medek dokázal navzdory zákazům komunistického režimu vytvořit dílo, které dnes patří k vrcholům české moderní malby. Sto let od jeho narození připomíná výstava Zákazu navzdory i připravovaná souhrnná monografie.

Výstava, která změnila dějiny

Mikuláš Medek, Jan Koblasa – Zákazu navzdory|Foto: Museum Kampa

V létě roku 1963 se v Teplicích odehrálo něco, co bylo v komunistickém Československu téměř nemyslitelné. Malíř Mikuláš Medek a sochař Jan Koblasa zde uspořádali výstavu abstraktního umění v době, kdy oficiální kulturní politika podobné projevy považovala za krajně nežádoucí.

V prostoru tehdejší zámecké jízdárny představili díla, která svou existenciální naléhavostí a formální odvahou stála v ostrém kontrastu k požadavkům socialistického realismu. Historici umění dodnes považují tuto výstavu za jednu z přelomových událostí českého poválečného umění. Vznikla během krátkého období politického uvolnění, které však netrvalo dlouho.

View this post on Instagram

A post shared by Museum Kampa (@museumkampa)

Právě tento příběh dnes připomíná výstava Zákazu navzdory v Museu Kampa. Prostřednictvím děl Mikuláše Medka, Jana Koblasy a dobové dokumentace vrací návštěvníky k okamžiku, kdy se české moderní umění na krátkou chvíli vymanilo z ideologických omezení.

Malíř neklidu, bolesti i víry

Mikuláš Medek se narodil 3. listopadu 1926 v Praze. Během svého relativně krátkého života vytvořil mimořádně rozsáhlé a osobité dílo, které se vymyká jednoduchému zařazení. Jeho tvorba prošla od surrealistických inspirací přes existencialismus až k informelu, směru, který se stal jedním z vrcholů české poválečné abstrakce. V pozdějších letech se stále výrazněji obracel k figurálním a duchovním motivům.

Mikuláš Medek|Foto: Česká televize

Jeho obrazy jsou plné napětí, ran, reliéfních struktur a symbolů. Nejsou snadné ani líbivé. Odráží úzkosti člověka žijícího ve století válek, totalitních režimů a hlubokých společenských proměn. Právě tato naléhavost však způsobuje, že Medkova díla ani po letech neztratila nic ze své síly.

Umělec na okraji oficiální kultury

Přestože dnes patří k nejuznávanějším českým malířům 20. století, za života podobné postavení neměl. Komunistický režim jeho tvorbu nepovažoval za ideologicky vhodnou a Medek se opakovaně ocital mimo hlavní proud oficiální kultury.

Mikuláš Medek, Jan Koblasa – Zákazu navzdory|Foto: Museum Kampa

Svobodněji mohl tvořit pouze během krátkého uvolnění v šedesátých letech. Ani tehdy však nezískal prostor odpovídající významu jeho díla. Za svého života měl v Praze jen dvě autorské výstavy a řada jeho obrazů byla veřejnosti dlouho prakticky nepřístupná.

Významnou roli proto sehrával jeho ateliér, který se stal místem setkávání výtvarníků, spisovatelů, fotografů a historiků umění. V prostředí, kde byla nezávislá kultura pod stálým dohledem, představoval jeden z důležitých ostrůvků svobodného uměleckého života.

Mikuláš Medek, Jan Koblasa – Zákazu navzdory|Foto: Museum Kampa

Význam, který rostl až po smrti

Když Mikuláš Medek v roce 1974 zemřel ve věku 47 let, patřil spíše k respektovaným insiderům umělecké scény než ke všeobecně známým osobnostem. Jeho skutečné docenění přišlo až po pádu komunistického režimu.

ČTĚTE TAKÉ

Před 95 lety se narodil Mikuláš Medek

Dnes jsou jeho obrazy součástí nejvýznamnějších českých sbírek a pravidelně se objevují také na prestižních výstavách doma i v zahraničí. Ke stému výročí narození navíc Nadační fond Emily a Mikuláše Medkových připravil první komplexní monografii a soupis jeho malířského díla.

Sto let po narození tak Mikuláš Medek zůstává jednou z klíčových postav českého moderního umění. Malířem, jehož tvorba vznikala navzdory zákazům a překážkám, ale který nakonec dokázal přežít dobu, jež se jej snažila odsunout na okraj.

Medek a slavná rodina

Mikuláš Medek pocházel z mimořádně výrazného rodinného prostředí. Byl vnukem malíře Antonína Slavíčka, synem spisovatele, legionáře a generála Rudolfa Medka a bratrem novináře a pozdějšího kancléře prezidenta Václava Havla Ivana Medka. Jeho manželkou byla významná fotografka Emila Medková. Přes rodinu Slavíčkových byl navíc spřízněn také s rodinou Masarykových a s několika významnými osobnostmi české kunsthistorie.