Cenu Gratias agit obdrželo 12 osobností a galerie ve Švýcarsku
Dvanáct osobností a galerie ve Švýcarsku obdrželi cenu Gratias agit. Od roku 1997 ji uděluje ministerstvo zahraničí lidem, kteří se zasloužili o šíření dobrého jména ve světě a prohlubují zájem o Česko v zahraničí. Dosud cenu obdrželo přes 350 lidí a organizací.
Na úvod setkání zazněla státní hymna. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) laureátům poděkoval za to, že svou prací, znalostmi, talentem a osobním nasazením šíří dobré jméno ČR daleko za jejími hranicemi. "Proto mi dovolte vyjádřit hluboký respekt za vaši práci, a vyjádřit vám upřímné poděkování." Podle jeho slov ocenění lidé vypovídají o České republice možná daleko víc, než stovky různých oficiálních prezentací.
Geraldine Anna Manolas: Vztah k historii formovala osobnost dědečka
Cenu získal například virolog Tomáš Cihlář, který se po odchodu do USA etabloval do společnosti Gilead Sciences, dále britský historik Tom Doležal, který se narodil do rodiny válečného hrdiny a pilota RAF Oldřicha Doležala. Usadil se v Británii a systematicky zkoumá jejich životy, dokumenty a archivní materiály. Této oblasti se věnuje i Geraldine Anna Manolas, která je vnučkou poručíka Bohuslava Šulce. Právě osobnost jejího dědečka formovala i její vztah k české historii.
"Můj dědeček mi o tom moc neřekl. Zemřel, když mi bylo 21 let, a teprve díky babičce, která přeložila všechny jeho deníky a knihy, které napsal, jsem se o něm začala dozvídat. Ale nejen o něm: všichni rodinní přátelé, které jsem jako malá holčička vídala, a kterým jsem na večírcích nosila brambůrky nebo jim přinášela pití, byli veteráni. Tak se vlastně zrodil můj zájem. Můj dědeček i babička na mě měli obrovský vliv a já si myslím, že v dnešním světě jsou jejich příběhy aktuálnější než kdykoli předtím. Zejména naši mladí žáci v českých a slovenských školách i ve Velké Británii je potřebují slyšet."
Mezi oceněnými byla i boromejka sestra Vojtěcha Fialová, která se po 25 letech vrací z římské Papežské koleje Nepomucenum. Zde podporovala českou krajanskou komunitu i školu. Byla také velkou propagátorkou české gastronomie, a vydala dvě kuchařky.
David Sivor: Vyskočil z transportu a ukrýval se u tří rodin
Cenu Gratias agit převzal i David Sivor. V roce 1944 byl společně s příbuznými deportován do koncentračního tábora. Na popud strýce vyskočil z nákladního auta vezoucího Židy z Bratislavy do Osvětimi.
"Já jsem se ukrýval u třech rodin. Ne židovských, ale křesťanských, a to mě zachránilo. Maminka byla v Terezíně, babička taky. Po vojně vznikl izraelský stát, Gottwald byl prezidentem, tak tehdy odešlo 200 mladých dětí do Izraele. Měl jsem tehdy asi 14 let. Byl jsem samostatný a rodiče mě nechali vyjet."
Nejdřív začal pracovat v kibucích, rodina přijela později. Působil jako trenér plavání a zúčastnil se tak tří olympiád. I když je mu přes 90 let, stále se angažuje v propagaci kultury mezi Českem a Izraelem.
"Jsem hodně aktivní, snažím se přivézt soubory folklorní, taneční i pěvecké. Vystoupili i tady na Hradě. Díky tomu si zlepšuji i svoji češtinu."
Daniel Vávra představil pomocí hry české středověké dějiny
Mezi oceněnými osobnostmi z Česka je například a ředitel Pražské konzervatoře Ivo Kahánek. Získal si pověst jednoho z nejpůsobivějších umělců své generace. Spolupracoval se světovými dirigenty a za nahrávku klavírních koncertů Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů s Bamberskými symfoniky získal prestižní cenu BBC Music Magazine Award.
A kdo by neznal pohádku Anděl páně nebo mysteriózní seriály. Za těmi stojí další z oceněných, herec a režisér Jiří Strach. Jeho filmy přivezly ceny z mezinárodních festivalů a dnes patří k nejvýraznějším tvůrcům české audiovizuální scény.
Cenu získal také Daniel Vávra. Je hlavním designérem české kultovní hry Mafia. Prodalo se jí víc než 5 milionů kusů. Prostřednictvím celosvětového hitu Kingdom Come: Deliverance pak představil české středověké dějiny. Prodalo se jí víc než 15 milionů kusů a získal za ni prestižní britskou cenu BAFTA za nejlepší příběh. Tato cena se řadí mezi nejvýznamnější uznání v audiovizuální tvorbě na světě.
Oceněná byla i organizace - švýcarská Galerie Krause. Vznikla v roce 1973 se záměrem pomoci umělcům v exilu v začátcích a vytvořit místo pro setkávání krajanů. Pro švýcarské návštěvníky se stala prostorem, kde se mohli seznamovat s výtvarným uměním z Československa. Její zakladatel Oskar Krause byl za svou činnost mimo jiné zbaven československého občanství. Zemřel v roce 2011, cenu převzala jeho dcera.
