Před 25 lety byl v Česku představen lék proti HIV. Zrodil se díky objevu Antonína Holého
Profesor Antonín Holý s oblibou říkal, že ve vědě hraje velkou roli náhoda. Jedna taková šťastná souhra okolností nakonec vedla ke vzniku léku Viread, který byl před 25 lety představen veřejnosti. Přípravek založený na objevu českých vědců se stal jedním z pilířů moderní léčby HIV a dodnes patří mezi nejvýznamnější úspěchy české vědy ve světě.
Věda bývá spojována s přesností, výpočty a pečlivě naplánovanými experimenty. Profesor Antonín Holý, jeden z nejúspěšnějších českých vědců moderní historie, by ale možná nesouhlasil. Když se ho v roce 2006 Radio Prague International ptalo na tajemství vývoje nových léků, odpověděl překvapivě jednoduše: „Náhoda tady hraje obrovskou roli.“
Právě jedna taková šťastná souhra okolností stála i na počátku příběhu léku Viread - přípravku, který se stal jedním z důležitých nástrojů v boji proti viru HIV. Jeho účinná látka tenofovir vznikla v laboratořích Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Od prvních pokusů českých vědců až k léku používanému po celém světě vedla dlouhá cesta. Výsledek ale patří mezi nejvýznamnější úspěchy české vědy posledních desetiletí.
Setkání, které změnilo dějiny české vědy
Za začátkem příběhu stojí náhodné setkání na vědeckém sympoziu v německém Göttingenu v roce 1976. Tehdy se Antonín Holý seznámil s mladým belgickým virologem Erikem de Clercqem. Český chemik měl nové sloučeniny, belgický kolega možnost zkoumat jejich účinky na viry.
„Sešli jsme se náhodou v určitém časoprostorovém bodu. On přišel s určitým nápadem a já náhodou přišel s určitými látkami, které byly zajímavé,“ vzpomínal po letech Holý.
Ze setkání se zrodila spolupráce, která trvala desítky let. A hned první výsledky naznačily, že může přinést něco mimořádného. „Z prvních šesti látek, které jsem mu poslal na vyzkoušení, byly dvě velice účinné,“ říkal vědec.
Právě společný výzkum českého chemika a belgického virologa později vedl ke vzniku několika přelomových antivirotik včetně tenofoviru, na němž je založen Viread.
Český objev proti celosvětové epidemii
V době, kdy byl Viread uveden na trh, měl svět za sebou dvě desetiletí boje s epidemií AIDS. Nemoc, kterou způsobuje virus HIV, si vyžádala miliony životů a dodnes na ni neexistuje definitivní lék ani účinné očkování.
Viread nemoc nevyléčí. Dokáže ale velmi účinně potlačit množení viru v organismu a výrazně pomáhá pacientům udržet nemoc pod kontrolou. Právě díky podobným lékům se z HIV postupně stalo onemocnění, s nímž mohou lidé při správné léčbě žít dlouhé roky. Velkou předností tenofoviru je také skutečnost, že si vůči němu virus vytváří rezistenci pomaleji než proti řadě starších přípravků. A zatímco dříve pacienti užívali složité kombinace léků, Viread přinesl jednodušší a pohodlnější léčbu.
Není proto překvapivé, že se tenofovir později dostal na Seznam základních léčiv Světové zdravotnické organizace, obsahující nejdůležitější léky, které by měly být dostupné pacientům po celém světě.
Skromný vědec světového formátu
Antonín Holý nikdy nepůsobil dojmem člověka, který změnil světovou medicínu. Přesto je podepsán pod desítkami patentů a stovkami odborných publikací. Na základě jeho objevů vznikly nejen léky proti HIV, ale také přípravky určené k léčbě hepatitidy B či dalších virových onemocnění.
Licenční poplatky z jeho patentů navíc přinesly české vědě miliardy korun a pomohly proměnit Ústav organické chemie a biochemie v jedno z nejúspěšnějších výzkumných pracovišť v zemi.
Sám Holý však své úspěchy připisoval spíše vytrvalosti než genialitě. A znovu připomínal roli náhody.
„Musíte najít náhodou nějakým způsobem účinek látky. Náhodou musíte najít nějakého vhodného partnera. Pak nastane spousta náhod, které určují směr vývoje toho léku,“ řekl v roce 2006 v rozhovoru pro Radio Prague Int..
Příběh Vireadu ale ukazuje, že samotná náhoda nestačí. Musí narazit na mimořádný talent, léta trpělivé práce a ochotu nevzdat se ani tehdy, když výsledky přicházejí až po desetiletích.
Z Prahy do celého světa
Od představení Vireadu v České republice uplynulo čtvrt století. Lék se mezitím stal součástí léčby milionů pacientů a jméno Antonína Holého patří mezi nejuznávanější ve světě virologie a farmaceutického výzkumu.
Související
-
-
Věda bez hranic: Rozhovory s mladými vědci, kteří mění svět (II)
Jsou mladí a cílevědomí. Za studiem vědy vyjeli za hranice Česka, získali zkušenosti v mezinárodním prostředí a ve svých oborech patří k těm nejlepším.
-
CZECH MADE – příběhy českých objevů a značek
Desítky průlomových objevů a patentů z minulosti i současnosti dokazují, že českým vynálezcům se podařilo několikrát změnit svět.
