V Česku by mohl vzniknout Virologický ústav
Při rozdělení Československa zůstal Virologický ústav na Slovensku. V Česku je situace taková, že je virologie rozptýlená na různých pracovištích - na Akademii věd, vysokých školách a resortních ústavech.
"Vybudování Virologického ústavu či centra by tuzemskou virologii i příbuzné obory posunulo na vyšší úroveň. Vznikla by také základna pro boj s epidemiemi virových onemocnění,"řekla ČTK předsedkyně Akademie věd ČR a vědkyně v oboru experimentální botaniky Eva Zažímalová. Návrh Akademie věd teď projedná Rada pro výzkum, vývoj a inovace.
Zažímalová: Česko má vynikající vědce, je na co navazovat
V současné době řeší podle Evy Zažímalové různá pracoviště svou úzkou problematiku a chybí instituce zaměřená na komplexní výzkum v této oblasti, včetně přesahů například do sociálních věd a klinické medicíny. Zároveň zdůraznila, že Česko má řadu vnikajících vědců a je na co navazovat. V této souvislosti zmínila například léčiva na virové choroby pocházející z výzkumu světoznámého chemika Antonína Holého. Centrum by také přitáhlo kvalitní zahraniční vědce.
"Navíc bude připraveno řešit akutní problémy způsobené viry - jak v humánní a veterinární medicíně, tak i v rostlinolékařství. Bude provozovat genovou banku virů a různá podpůrná pracoviště se zabezpečením nejvyššího stupně ochrany pro práci s těmi nejnebezpečnějšími viry," popsala ideu Zažímalová.
"Usilujeme o to, aby dominantní část byla hrazena z Národního programu obnovy, respektive z peněz z EU," upřesnila ke způsobu financování.
Musíme být připraveni na nečekaná onemocnění
"Zkušenosti ukazují, že musíme být připravení velmi kvalitně a komplexně na nečekaně se objevující virová, mezi které patří i nový coronavirus, původní koronavirová onemocnění SARS a MERS, ale potenciálně též nové pandemické varianty chřipky či viry krvácivých horeček se selháváním ledvin," souhlasí i ředitel českobudějovického Biologického centra AV Libor Grubhoffer.
