Cizinecká agenda přechází do digitální éry. Nový zákon přinese digitální účty i povinné registrace
Povolování a rušení pobytu cizinců v Česku čeká největší proměna za poslední roky. Nový cizinecký zákon zavádí rozsáhlou digitalizaci, zpřísňuje kontrolu nad pobytem zahraničních občanů a nově nařizuje registraci i občanům Evropské unie, pokud v Česku zůstanou déle než 90 dní. Vláda argumentuje bezpečností i efektivnějším fungováním státu. Změny přicházejí v době, kdy počet cizinců v zemi rychle roste a každé jedenácté narozené dítě už nemá české občanství.
Nový cizinecký zákon už podepsal prezident. Podle ministerstva vnitra má odstranit dlouhodobě kritizovanou nepřehlednost současného systému a převést většinu pobytové agendy do elektronické podoby. Zákon se nebude týkat žadatelů o azyl nebo o dočasnou ochranu.
Od roku 2029 budou mít cizinci vlastní digitální účty, přes které budou komunikovat s úřady, podávat žádosti a přijímat úřední rozhodnutí. Elektronické vedení agendy má výrazně zrychlit vyřizování žádostí a omezit množství administrativy. „Nejde o uvolnění podmínek pro získání pobytu, ale o vytvoření modernějšího a efektivnějšího systému,“ uvedlo ministerstvo vnitra.
Konec dobrovolnosti pro občany EU
Jednou z nejvýznamnějších novinek je povinná registrace občanů členských států Evropské unie, kteří v Česku pobývají déle než 90 dnů. Dosavadní dobrovolný režim skončí v roce 2030. Podle odhadů se nová povinnost dotkne nejméně 200 tisíc lidí. Kdo registraci nesplní, bude riskovat pokutu až 10 tisíc korun.
Ministerstvo argumentuje tím, že stát dnes o části občanů EU fakticky nemá přehled. Tito lidé často nevystupují v registrech, obce na ně nedostávají finanční prostředky a komplikovanější je i evidence přestupků či komunikace s úřady.
Tvrdší postup proti pachatelům trestných činů
Návrh podle vlády posiluje možnosti zrušení pobytu pachatelům trestných činů a lidem, kteří ohrožují veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost. Upravuje také systém vládní regulace kvót pro cizince ze třetích zemí a zvyšuje odpovědnost garantů, tedy lidí, kteří zvou cizince do Česka. Jde například o zaměstnavatele, školy nebo sportovní kluby.
Počet žádostí, které cizinci v ČR podávají, podle ministerstva vnitra neustále narůstá. Kromě nich je potřeba každoročně vyřídit přes 630.000 dalších řízení, mezi která patří například změny místa pobytu nebo žádosti o vydání rodného čísla či cestovního dokladu.
Fiktivní partnerství pod větším dohledem
Ministerstvo vnitra chce novou úpravou zasáhnout i proti praktikám, které mají oddálit vyhoštění osob s nelegálním pobytem.
Úřady se podle ministerstva setkávají s případy, kdy cizinec po zamítnutí žádosti argumentuje partnerským vztahem s českou občankou. Pokud úřady důvody neuznají, objeví se údajně nová partnerka a celý proces začíná znovu. V některých případech má jít dokonce o placenou službu. Nový zákon má podobné obcházení pravidel výrazně zkomplikovat.
Každé jedenácté dítě bez českého občanství
Demografická data zároveň ukazují, že význam cizinecké agendy bude v následujících letech dále růst. Podle údajů Českého statistického úřadu se loni v České republice narodilo 7249 dětí, jejichž oba rodiče byli cizinci. Před deseti lety připadalo jedno takové dítě na třicet narozených, dnes je to přibližně každé jedenácté.
V hlavním městě je podíl ještě výraznější. V Praze tvořily děti cizinců téměř čtvrtinu všech novorozenců.
