Ceny Paměti národa obdrželo 5 lidí. Postavili se nacistům, komunistům či Rusům na Ukrajině
Pět osobností obdrželo Ceny Paměti národa. Letošními laureáty z Česka jsou disident Miloš Rejchrt a politická vězeňkyně Vlasta Černá. Dále účastník druhé světové války Daniel Lehotský a chartista Miroslav Lehký ze Slovenska a oběť ruských zločinů na okupovaném území Ukrajiny Stanislav Asejev.
"Jejich obdivuhodné činy v nás vyvolávají otázku, jestli i my bychom obstáli," uvedl ředitel organizace Post Bellum, která ocenění uděluje, a zakladatel Paměti národa Mikuláš Kroupa.
Rejchrt: Nechtít toho mnoho, ale trvat si na svém
Evangelický kazatel a publicista Miloš Rejchrt se jako farář brzy dostal do hledáčku Státní bezpečnosti (StB). Opakovaně čelil výslechům a při jednom z nich spolupráci s StB odmítl. Komunistický režim mu následně zakázal vykonávat činnost duchovního a donutil ho pracovat jako topič. Patřil mezi první signatáře Charty 77 a v roce 1980 se stal jejím mluvčím.
Na začátku normalizace popsal svůj postoj slovy "nechtít toho mnoho, ale trvat si na svém." Během pražského jara se zapojil do studentského hnutí a po srpnové okupaci absolvoval roční studijní pobyt ve Švýcarsku. Přestože mohl zůstat v zahraničí, v roce 1969 se vrátil do Československa. Po roce 1990 se vrátil k farářské profesi, několik let také vedl náboženskou redakci Českého rozhlasu.
Vlastu Černou zavedl k hranicím nastrčený příslušník StB
Třiadevadesátiletá Vlasta Černá na začátku 50. let minulého století jako 17letá dívka pomáhala ukrývat před StB kněze Felixe Mariu Davídka. Když hrozilo, že bude odhalena, pokusila se s ním uprchnout do Rakouska. K hranicím je však zavedl nastrčený příslušník StB a Černá byla zatčena.
Tři měsíce strávila v izolaci ve sklepní cele, poté byla převezena do nechvalně proslulé věznice v Uherském Hradišti, kde byla svědkem násilí páchaného na politických vězních při výsleších. Při předávání ocenění se představila v předtočeném medailonu.
Daniel Lehotský odmítl popravit zajatého Rusa
Videovzkaz poslal i Daniel Lehotský ze Slovenska, který letos oslaví 106. narozeniny. Za druhé světové války musel v roce 1941 narukovat do slovenské armády a bojovat na východní frontě. Když mu jeho nadřízený přikázal popravit zajatého Rusa, Lehotský odmítl i přes výhrůžky zastřelením.
Další z oceněných, devětasedmdesátiletý Miroslav Lehký byl v dobách normalizace jedním ze signatářů Charty 77 a byl považován za jednu z tváří slovenského disentu. Kvůli své činnosti byl dlouhodobě sledován a vyslýchán státními úřady. Po pádu komunistického režimu zasvětil svůj život dokumentování a připomínání zločinů totalitních režimů.
Ukrajinský novinář Stanislav Asejev dorazil do Prahy osobně. Po okupaci svého rodného Doněcku v roce 2014 začal pod pseudonymem psát z okupovaného Donbasu kritické reportáže do ukrajinských médií. V roce 2017 byl odhalen a dva a půl roku vězněn na území samozvané Doněcké lidové republiky, kde byl mučen. Po propuštění sepsal paměti z věznění a stal se jedním z nejvýznamnějších svědků ruských zločinů na Ukrajině.
Ceny Paměti národa uděluje Post Bellum již posedmnácté. Obdrželo je 81 lidí. Laureáty Cen Paměti národa vybírají lidé, kteří v Post Bellum natáčejí a zpracovávají pamětnické příběhy.








