Ceny Paměti národa obdrželo 5 lidí. Postavili se nacistům, komunistům či Rusům na Ukrajině

Miloš Rejchrt

Pět osobností obdrželo Ceny Paměti národa. Letošními laureáty z Česka jsou disident Miloš Rejchrt a politická vězeňkyně Vlasta Černá. Dále účastník druhé světové války Daniel Lehotský a chartista Miroslav Lehký ze Slovenska a oběť ruských zločinů na okupovaném území Ukrajiny Stanislav Asejev.

"Jejich obdivuhodné činy v nás vyvolávají otázku, jestli i my bychom obstáli," uvedl ředitel organizace Post Bellum, která ocenění uděluje, a zakladatel Paměti národa Mikuláš Kroupa.

Rejchrt: Nechtít toho mnoho, ale trvat si na svém

Miloš Rejchrt během působení ve sboru v České Lípě v roce 1971 | Foto: Post Bellum

Evangelický kazatel a publicista Miloš Rejchrt se jako farář brzy dostal do hledáčku Státní bezpečnosti (StB). Opakovaně čelil výslechům a při jednom z nich spolupráci s StB odmítl. Komunistický režim mu následně zakázal vykonávat činnost duchovního a donutil ho pracovat jako topič. Patřil mezi první signatáře Charty 77 a v roce 1980 se stal jejím mluvčím.

Na začátku normalizace popsal svůj postoj slovy "nechtít toho mnoho, ale trvat si na svém." Během pražského jara se zapojil do studentského hnutí a po srpnové okupaci absolvoval roční studijní pobyt ve Švýcarsku. Přestože mohl zůstat v zahraničí, v roce 1969 se vrátil do Československa. Po roce 1990 se vrátil k farářské profesi, několik let také vedl náboženskou redakci Českého rozhlasu.

Státní vyznamenání Za zásluhy. 28. října 2001. Miloš Rejchrt a Václav Havel | Foto: Post Bellum

Vlastu Černou zavedl k hranicím nastrčený příslušník StB

Vlasta Černá v roce 2017 | Foto: Post Bellum

Třiadevadesátiletá Vlasta Černá na začátku 50. let minulého století jako 17letá dívka pomáhala ukrývat před StB kněze Felixe Mariu Davídka. Když hrozilo, že bude odhalena, pokusila se s ním uprchnout do Rakouska. K hranicím je však zavedl nastrčený příslušník StB a Černá byla zatčena.

Tři měsíce strávila v izolaci ve sklepní cele, poté byla převezena do nechvalně proslulé věznice v Uherském Hradišti, kde byla svědkem násilí páchaného na politických vězních při výsleších. Při předávání ocenění se představila v předtočeném medailonu.

Vlasta černá po zatčení v roce 1950 | Foto: Post Bellum

Daniel Lehotský odmítl popravit zajatého Rusa

Videovzkaz poslal i Daniel Lehotský ze Slovenska, který letos oslaví 106. narozeniny. Za druhé světové války musel v roce 1941 narukovat do slovenské armády a bojovat na východní frontě. Když mu jeho nadřízený přikázal popravit zajatého Rusa, Lehotský odmítl i přes výhrůžky zastřelením.

Miroslav Lehký | Foto: Ondřej Deml,  ČTK

Další z oceněných, devětasedmdesátiletý Miroslav Lehký byl v dobách normalizace jedním ze signatářů Charty 77 a byl považován za jednu z tváří slovenského disentu. Kvůli své činnosti byl dlouhodobě sledován a vyslýchán státními úřady. Po pádu komunistického režimu zasvětil svůj život dokumentování a připomínání zločinů totalitních režimů.

Stanislav Asejev | Foto: Ondřej Deml,  ČTK

Ukrajinský novinář Stanislav Asejev dorazil do Prahy osobně. Po okupaci svého rodného Doněcku v roce 2014 začal pod pseudonymem psát z okupovaného Donbasu kritické reportáže do ukrajinských médií. V roce 2017 byl odhalen a dva a půl roku vězněn na území samozvané Doněcké lidové republiky, kde byl mučen. Po propuštění sepsal paměti z věznění a stal se jedním z nejvýznamnějších svědků ruských zločinů na Ukrajině.

Ceny Paměti národa uděluje Post Bellum již posedmnácté. Obdrželo je 81 lidí. Laureáty Cen Paměti národa vybírají lidé, kteří v Post Bellum natáčejí a zpracovávají pamětnické příběhy.

Autor: Zdeňka Kuchyňová | Zdroj: ČTK
klíčové slovo:
spustit audio