Nová národní kulturní památka Česka: Unikátní Broumovská skupina kostelů

Kaple Panny Marie Sněžné na Hvězdě

Broumovsko ve východních Čechách bude mít novou národní kulturní památku - stane se jí takzvaná broumovská skupina kostelů z 18. století. Rozhodla o tom vláda. Památkami s nejvyšší ochranou státu se stavby stanou od července.

Kostel sv. Barbory v Otovicích | Foto: František Šedivý,  Český rozhlas

Barokní skvosty Broumovska. Tak je označována skupina kostelů z 18. století. Jejich výstavbu inicioval opat Otmar Zinke, představitel benediktinského břevnovsko-broumovského opatství. Postaveny byly podle plánů Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána.

Podle ministerstva kultury, které prohlášení staveb za národní kulturní památky navrhlo, je soubor kostelů výjimečný díky své stylové ucelenosti, architektonické jedinečnosti, autenticitě a rozsahu, ale také díky svému urbanistickému působení v krajině Broumovska.

Martin Baxa | Foto: Ivana Schweitzerová Kolaříková,  Český rozhlas

„Tento soubor si zaslouží nejvyšší památkovou ochranu, být národní kulturní památkou. Je to velký skvost v regionu Broumovsko, vytváří unikátní genius loci a věřím, že pomůže i v posílení zájmu o tuto část Česka v Královéhradeckém kraji,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa z ODS.

Kostel sv. Jakuba Většího v Ruprechticích | Foto: RomanM82,  Wikimedia Commons,  CC BY-SA 4.0

Právě z kraje vzešel podnět na získání statusu národní kulturní památky pro broumovské kostely. „Máme velkou radost, že náš podnět vláda schválila. Na úrovni kraje budeme toto unikátní architektonické dílo podporovat a propagovat tak, aby všichni věděli, že v našem regionu máme hned dvě perly barokního stavitelství – hospitál Kuks a soubor broumovských kostelů,“ uvedla náměstkyně pro kulturu a cestovní ruch Martina Berdychová.

Dientzenhoferům se podle ní podařilo postavit nové dominanty na mírných návrších a v těžištích tehdy se rozvíjejících obcí. „Současně vytvořili optické vazby mezi jednotlivými lokalitami, a to i směrem k areálu broumovského kláštera, který byl urbanistickým, duchovním a kulturním centrem regionu. Takové sepjetí lidských staveb s krajinou nemá v Česku ani ve světě obdoby,“ doplnila.

Kostel Panny Marie,  sv. Jiří a sv. Martina v Martínkovicích | Foto: Jan Bedřich,  Wikimedia Commons,  CC BY-SA 4.0

Dientzenhoferovské vesnické kostely

Kostel Panny Marie,  sv. Jiří a sv. Martina v Martínkovicích | Foto: Daniel Baránek,  Wikimedia Commons,  CC BY-SA 3.0

Broumovské kostely vznikly v poměrně krátkém časovém rozmezí, mezi lety 1709–1743 jako náhrada za nevyhovující dřevěné kostely. Jedinou výjimkou je starší kostel sv. Martina v Martínkovicích. Vznikl v letech 1692–98 přestavbou gotického kostela na barokní podle návrhu Martina Allia z Löwenthalu.

O stavbách kostelů na klášterním panství rozhodoval sice opat Otmar Zinke, nicméně náklady museli, alespoň zčásti, nést místní faráři, jednak z příjmu farnosti, jednak z příspěvku dobrodinců. Z tohoto důvodu byly kostely jednodušší a prostší. Otec a syn Dientzenhoferové se ale s těmito požadavky brilantně vyrovnali a vznikly tak stavby, kterým se také říká "dientzenhoferovské vesnické kostely“.

Kostel sv. Máří Magdaleny v Božanově | Foto: František Šedivý,  Český rozhlas

Soubor kostelů, který vláda prohlásila národní kulturní památko, tvoří kostel svatého Prokopa v Bezděkově nad Metují, kostel svaté Máří Magdaleny v Božanově, kostel svatého Václava v Broumově, kostel Všech svatých v Heřmánkovicích, kaple Panny Marie Sněžné na Hvězdě v Hlavňově, kostel svaté Barbory v Otovicích, kostel svatého Jakuba Většího v Ruprechticích, kostel svaté Markéty v Šonově, kostel svatého archanděla Michaela ve Vernéřovicích, kostel svaté Anny ve Vižňově a kostel Panny Marie, svatého Jiří a svatého Martina v Martínkovicích.

Kostel sv. Máří Magdaleny v Božanově | Foto: František Šedivý,  Český rozhlas

Oprava památek

Martin Lanži | Foto: Martina Schneibergová,  Radio Prague International

V současné době jsou broumovské kostely v relativně dobré kondici, některé jsou ale ve zchátralém stavu. Daří se je i díky evropským dotacím opravovat, ale jen velmi zvolna.

Významným počinem na cestě za záchranou barokních kostelů byla například putovní fotografická výstava Tempus Fugit (Čas plyne), spojená s finanční sbírkou. Inicioval ji v roce 2013 římskokatolický děkan farnosti v Broumově, farář Martin Lanži.

Kostel sv. Markéty v Šonově | Foto: František Šedivý,  Český rozhlas

Výstava pak vznikla za podpory Královéhradeckého kraje, a od té doby navštívila kromě jiného New York, Mnichov, Paříž, Stockholm, Ottawu, Brusel či Chicago, kde si ji prohlédli i čeští a slovenští krajané, kteří také přispěli na záchranu kostelů. Poslední velká výstava byla v roce 2019 ve Varšavě. Dnes je expozice uložená na faře, uvažuje se ale o jejím pokračování.

Dalšími zdroji financí se staly nástěnné kalendáře s fotografiemi kostelů. Nebo hudební festival Za poklady Broumovska, jehož koncerty se konají v prostorách barokních kostelů.

Kostel sv. archanděla Michaela ve Vernéřovicích | Foto: Jirka Dl,  Wikimedia Commons,  CC BY-SA 4.0
10
50.585189800000
16.331951100000
default
50.585189800000
16.331951100000
klíčové slovo: