Nový dokument Heleny Třeštíkové Katka chce odradit od užívání drog
Od minulého týdne běží v českých kinech nový celovečerní dokument Heleny Třeštíkové Katka. Filmaři po dobu čtrnácti let sledovali osudy narkomanky, která se sice několikrát pokouší zbavit své závislosti, ve skutečnosti do ní ale zabředává stále hlouběji. Snímek čeká nejen uvedení na letošním ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, ale i promítání ve školách. Tam by měl působit hlavně jako varování před drogami. Na premiéře Katky v pražském kině Světozor byla Milena Štráfeldová:
Na začátku je pěkná, sotva plnoletá dívka, která se zapletla s drogami. V komunitě stejně závislých mladých lidí popisuje, jak se drogou setkala a co jí heroin dal. A také vzal:
"Máma jako mě dala do diagnosťáku, předtím mě ještě v šestnácti vykopla z bytu. Teď to chápu, teď se na to koukám jinak. Předtím jsem ji ale za to nesnášela. Cítila jsem se prostě hrozně špatně, že mě odvrhává nebo tak. I když jsem věděla, že má důvod, ale nepociťovala jsem to jako teď. Teď už tomu dost rozumím,"vzpomíná ve filmu Katka zpětně. Stále věří, že svou závislost zvládne. Snaží se vyléčit, opakovaně se vrací do detoxů, pokaždé z nich ale uteče. Kamera celých čtrnáct let sleduje, jak se ve skutečnosti mění v trosku, fyzicky i psychicky chátrá. Krade v obchodech, prostituuje se, jen aby si mohla opatřit další dávku. Heroin si pak píchá třeba v křoví, dočká se ale jen chvilky úlevy. A znovu začíná kolotoč nového shánění drog. Stejně jsou na tom i její partneři, jejich vzájemné vztahy končí násilím a vězením. V tom, aby se zbavila závislosti, Katce nepomůže ani těhotenství, i když ví, že poprvé nerozhoduje jen sama za sebe. Droga je ale silnější. Svou dceru nakonec opouští a postupně ztratí i rodičovská práva. S otcem svého dítěte končí jako bezdomovci v nádražním kontejneru, na hromadě odpadků.
"To je film, ze kterého člověk odchází úplně zdrcen a s pocitem naprosté marnosti a obav o lidi, kteří těm drogám propadnou. Samozřejmě nejsou všichni takoví, někdo se z toho dokáže dostat, tohle je ale opravdu případ! A člověk obdivuje Helenu Třeštíkovou, že vůbec je schopna jednak s tím člověkem jít a že je schopná z toho udělat takový film, který opravdu působí i skladbou, fotografií i způsobem snímání. Je to opravdu nádherný film a já doufám, že to karlovarská porota, která bude tento film posuzovat, pochopí. No, nádherný film je trošku zkreslené. On je to úžasně udělaný film o strašlivém tématu, který opravdu může sloužit jako varovný signál,"řekla po premiéře filmová historička a umělecká ředitelka Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech Eva Zaoralová. Současně připustila, že Katka je ze všech filmů Heleny Třeštíkové ten nejdepresivnější."I v těch předchozích filmových dokumentech, i u toho Reného nebo u Marcely, je aspoň nějaká špetka naděje. Kdežto tady vidíte člověka, jehož právě nedostatek vůle naprosto zruinoval."
Stejné pocity si z filmu odnesla i většina diváků. Po závěrečných titulcích zůstalo v sále dlouho naprosté ticho. Na první dojmy jsem se pak zeptala ve skupině studentek:
"Já jsem viděla už ten první díl Katky, tak jsem byla zvědavá na její další osudy. Musím říct, že ta první půlka byla spíš rekapitulační, ale ta druhá mne vzala! Několikrát jsem brečela, je to hrozně silný, dojemný a zoufalý. Já jsem z toho úplně konsternovaná a s těmi hrdiny se vůbec nemůžu ztotožnit. Vím ale, že paní Třeštíková je nezdolná optimistka a je nadaná takovou empatií a důvěrou, že k těm hrdinům přistupuje hrozně otevřeně. Vlastně jim pořád fandí a doufá, že to dobře dopadne. Takže i to je pro mne asi vzor, jak by to člověk měl vnímat."
"Určitě šokující a rozhodně by to měl minimálně každý vidět."Já osobně mám dojem, že tady došel dokument na jakousi hranici, za kterou snad už ani nelze jít...
"Máte pravdu, tohle už možná tu hranici překročilo. Ten film byl v podstatě daleko syrovější a možná surovější než všechny předchozí."
Premiéry se zúčastnila i sama protagonistka filmu, dnes třiatřicetiletá Katka se svým partnerem. Režisérka Helena Třeštíková před promítáním snímku ocenila spolupráci s nimi.
"Já bych chtěla říct, že si hrozně vážím toho, s jakou upřímností a otevřeností do toho projektu od začátku Katka a v další části i Roman šli. Myslím si, že taková otevřenost a upřímnost není úplně běžná a já za to Katce hrozně děkuji. Za velkorysost, se kterou nám vlastně dokáže předat svůj příběh, i za to, že ten příběh může někomu pomoct."Od letošního jara se bude Katka promítat na školách. Třeštíková i další tvůrci filmu věří, že její příběh odradí mladé lidi od drog.
"Ta motivace je v tom, že pokud mám nějakou šanci takovou zprávu podat, tak využít těch možností a pokusit se z toho udělat nějaký tvar. A doufat, že to může nějak fungovat a že to může někomu pomoct. Musím v to doufat, protože jinak by to nemělo smysl."