Nový film Heleny Třeštíkové tentokrát sleduje obyčejnou českou rodinu

Tento týden přichází do kin další celovečerní dokument filmové režisérky Heleny Třeštíkové. Po snímcích Marcela, Katka nebo René, ve kterých časosběrnou metodou mapovala život lidí v těžkých životních situacích nebo na okraji společnosti, jsou hlavními hrdiny jejího nového filmu Soukromý vesmír členové docela obyčejné rodiny. Život Kettnerových přitom Třeštíková sledovala téměř čtyři dekády.

Soukromý vesmír

"1. září 1981: Honza jde prvně do školy. - Neděle 9. 5., 4.45 hod.: máme holčičku Evu. Půjčil jsem si kameru. - Vážení spoluobčania, súdružky a súdruhovia, drahí priatelia. Prajem vám vela zdravia a úspechov v práci, šťastie a spokojnosť v osobnom životě. - 25. listopad, odskočili jsme si na den do Prahy, načuchat bojovnou atmosféru. Všude plno lidí, plakáty a vlajky..."

Krátký sestřih ukázek z nového dokumenty Heleny Třeštíkové alespoň naznačuje, jak dlouhé období v životě jedné rodiny režisérka zachytila - celých 37 let. Zatím nejdelší dobu, kdy se sběru materiálu pro jediný dokument věnovala. Na svou dnes tak typickou časosběrnou metodu přitom přišla víceméně bezděčně, prozradila při novinářské premiéře svého nového filmu:

"To byla nejdřív naprosto intuitivní potřeba zachycovat čas. A vlastně už na začátku, co jsem filmy dělala, vždycky to tam nějak bylo. Třeba už na škole jsem točila film o vesnici, která se likviduje a zatápí, protože tam vzniká přehrada. A bylo to od momentu, kdy vesnice ještě stojí, její postupný zánik, a končilo to hladinou vody. To bylo asi v průběhu roku. A pak téma, jak ženu mění mateřství, se točilo asi taky rok. To byl můj první film. A teprve poté mne napadlo, že čas je takový fenomén, že by bylo zajímavé ho nějak zapojit. A že film má dobrou možnost zprostředkovat to "tady a teď". A když se to dá za sebe, tak v tom je nějaký vývoj."

Ve filmu Soukromý vesmír Helena Třeštíková s kamerou sleduje osudy pražsko - liberecké rodiny Kettnerových od samotných začátků, narození dětí, přes politický vývoj v zemi až po současnost. Vzniklo tak na 50 hodin filmového materiálu, který se pak ve střižně musel vtěsnat do 90-minutové stopáže.

Soukromý vesmír

"Vlastně impulsem k natočení toho filmu bylo narození Honzy, a tím jsem měla pocit, že ten film by měl být o něm. Je to ten, kterého vidíme, jak přichází na svět, a sledujeme, jak je na světě spokojený a jak život prožívá. - Začínáte, vůbec nevíte, do čeho jdete a k čemu to povede. Ty začátky jsou hrozně těžké. Je tam nějaká intuice, ale žádnou jistotu nemáte. Já říkám, že časosběrné natáčení je sázka na nejistotu."

Součástí filmu jsou také videa ze soukromého archivu rodiny a dobové televizní záběry, které zachycují významné události posledních čtyř dekád, ať už se jedná o bouřlivé politické proměny či dobývání kosmu. Historii rodiny i republiky ve filmu umocňují známé hity v podání Karla Gotta. Film doprovází i komentář otce, který po léta pečlivě vedl rodinný deník. Evropská premiéra Soukromého vesmíru by měla být na letošním filmovém festivalu v Karlových Varech. Helena Třeštíková přitom už pracuje na dalším snímku:

Helena Třeštíková

"Teď vzniká další film, který je taky časosběrný, a je o romském hudebníkovi a aktivistovi Vojtovi Lavičkovi. Sbírám ho šestnáct let. Musí být hotový do konce tohoto roku, už teď jsme ale ve střižně a dáváme ho dohromady. S tím, že se něco ještě asi dotočí. Už se na tom intenzívně pracuje."

Helena Třeštíková má na svém kontě více než 60 snímků, ve kterým se věnovala hlavně mezilidským vztahům a sociálním problémům. Za dokument o recidivistovi Reném získala prestižní cenu Evropské filmové akademie Prix Arte za nejlepší evropský dokument.