O čem se mluví

V dnešní rubrice si připomeneme politický proces, při kterém byla k trestu smrti odsouzena i doktorka Milada Horáková. Od její popravy uplynulo právě padesát let. Slovo má Zdeňka Kuchyňová.

Milada Horáková

Má-li demokracie své mučedníky a svaté, pak mezi nimi zaujímá Milada Horáková nepochybně přední místo, napsal český historik Petr Zídek. Ztělesnila ty vlastnosti, které ve 20. století nebývají s českým národem příliš spojovány: odvahu, obětavost a věrnost ideálům. Proces s Miladou Horákovou a dalšími 12-cti představiteli nekomunistických stran se odehrál roku 1950. Na základě vykonstruovaných obvinění ze špionáže a velezrady byly devíti odsouzeným uloženy tresty od 15 let těžkého žaláře až po doživotí. Čtyři lidé byli popraveni - mezi nimi i Milada Horáková. Žena, která byla odsouzena dvakrát v průběhu šesti let, od dvou rozdílných totalitních režimů. Ale to se musíme vrátit hlouběji do historie. Doktorka práv Milada Horáková věnovala před druhou světovou válkou mnoho úsilí ženskému hnutí.

V té době potkala řadu zajímavých osobností - Alici Masarykovou, primátora Prahy doktora Zenkla či senátorku Františku Plamínkovou. Posléze vstoupila i do politického života za čsl. stranu národně sociální. Bylo to v době, kdy celá Evropa s obavami sledovala politický vzestup Alolfa Hitlera. Během druhé světové války neušli manželé Horákovi pozornosti gestapa. Byli zatčeni, uvězněni a Milada Horáková byla odsouzena k dlouholetému žaláři. Svobodně žila v poválečném Československu čtyři roky. Znovu byla zatčena koncem září 1949 - tentokrát orgány komunistického režimu. Počáteční protokoly z výslechů byly nepřesvědčivé, ke zvratu však došlo poté, co do procesu vstoupili dva sovětští poradci. Cílem bylo zrežírovat proces tak, aby všichni obžalovaní kajícně přiznávali svou vinu a aby nad nimi mohly být vyneseny předem určené rozsudky, jak ostatně dokládá záznam z procesu.

Poslech v RealAudio

Dle přesného scénáře musela být dána na každou otázku prokurátora předem připravená odpověď, ze kterých byli obžalovaní zkoušeni po celou dobu přípravy procesu. Ten trval 9 dní. Budova soudu byla střežena, nad střechami létaly vrtulníky, na domech byly umístěny kulomety. Z továren, škol a jiných institucí přišlo přes 6000 rezolucí, žádajích pro zrádce trest smrti. Všeobecná stupňující se hysterie nedávala souzeným při procesu nejmenší naději, soudci je nenechali často ani domluvit.

Poslech v RealAudio

8. června 1950 byly rozsudky vyneseny. Jaké budou, předznamenala závěrečná řeč prokurátora Josefa Urválka.

Poslech v RealAudio

Doktorka Horáková byla popravena na nádvoří pankrácké věznice 27. června 1950 v 5:35 ráno, poslední v sérii čtyř justičních vražd. Stalo se tak přes protesty světové veřejnosti, mezi nimiž nechyběly hlasy Alberta Einsteina, Winstona Churchilla, a dalších.

Milada Horáková napsala v cele smrti několik dopisů na rozloučenou. Ve svém posledním přání žádala, aby dopisy byly rodině předány. Nestalo se tak, předseda soudu Trudák k tomu nedal souhlas. Dopisy se však neztratily, zachovaly se zásluhou několik lidí, takže v roce 1990 mohly být doručeny dceři Janě, žijící ve Spojených státech. Té bylo v době procesu 16 let. Z pochopitelných důvodů nechce ještě dnes o tragédii mluvit, přesto Radiu Praha odpověděla na otázku, zda je možné tento čin odpustit.

Poslech v RealAudio

Při nedávném semináři k uctění památky Milady Horáková, vyjádřili jeho účastníci lítost nad tím, že se dosud nepodařilo odhalit konkrétní osoby, které se podílely na konstrukci jednoho z nejtragičtějších politických procesů.