O tetřevech honzlovcích a šípu, co se snaží vměstnat za vanu

Je poslední den v roce, a ačkoliv není neděle, dostane v našem vysílání tentokrát prostor hudba. Zaměříme se na písničky, jejichž texty občas motají lidem hlavu a lidová tvořivost si s nimi proto pohrála podle svého.

Foto: David Palmer, CC BY 2.0 Generic

Jak vlastně tyto problémy s texty písniček vznikají? Někdy zkrátka proto, že interpreti špatně a nedostatečně výrazně vyslovují. Někdy se text ve své upravené podobě už předává a někdy jde o to, že textař zvolil slovo, které už dnes není slovem obecně známým a užívaným. Pak se otevírá prostor především dětské fantazii. Doplatila na to i naše hymna, lyrické spojení bory šumí, je často vykládáno jako Boryš umí. Co už by měl onen Boryš umět, to malý posluchač a posléze zpěvák neřeší. Ostatně na této vlně se nese i slavný literární Hrdý Budžes. Někdy z přeslechnutí vznikají zjevné nesmysly, jindy naopak dostane píseň nebo její část úplně jiný význam.

V našem pořadu začneme lidovou písničkou, se kterou si nevěděl nebo spíše věděl rady i Hurvínek a už dlouho patří k oblíbeným slovním hříčkám především dětí. Koho tedy už vyvádějí? Přece Měkoně! Potom se přes úskalí žirafičí krabice, čpícího podkoního přesuneme za vanu, kudy občas létá šíp, budeme mít více než rupie a nakonec slavnostně odhalíme, kdo byli tajemní tetřevi (H)honzlovci.