O víkendu proběhly v Praze oslavy 56. výročí květnového povstání proti fašismu

Osvobození České republiky

Pražané, přímí účastníci bojů a politici si o víkendu před budovou Českého rozhlasu na Vinohradech připomněli 56-té výročí květnového povstání proti fašismu. Při střetu s německými okupanty tehdy zahynulo 90 českých bojovníků a 100 dalších bylo zraněno. Více Josef Kubeczka.

Právě rozhlasové vysílání dalo impuls k otevřenému odporu proti okupantům. 5. května 1945 se už od rána nevysílal schválený program. Později posluchači uslyšeli tuto výzvu.

"Voláme českou policii, české četnictvo, české vojsko, aby ihned přišlo do Českého rozhlasu."

Jeden z bojovníků, dnes 86-ti letý Jan Sklenář, někdejší voják Českovenské armády, okamžitě oblékl uniformu a spěchal k rozhlasu.

"Viděl jsem tam německého vojáka například, šel jsem k němu ostře, ten mě bez jakýhokoli odporu vydal svoji zbraň a náboje, pak jsem zastavil první auto, který jsem potkal, pistoli v ruce, odvez mě do rozhlasu. Když se potřebujeme konečně těch Němců zbavit, těch nacistů a rozhlas se snaží svobodně mluvit, no tak musíme pomoct, to bylo samozřejmý, že jdu."

Podle generáního ředitele Českého rozhlasu Václava Kasíka šlo o naprosto přirozenou reakci. Média totiž musejí lidem sloužit.

"Já vidím funkci Českého rozhlasu 5. května roku 1945 jako svrchované naplnění tohoto poslání, té služby, protože vlastně Český rozhlas volal sice zdánlivě o pomoc, ale my všichni víme, že vlastně volal po svobodě."

Oslavy probíhaly o víkendu i v západočeské Plzni. Ta si připomněla osvobození města americkou armádou. Na náměstí se celý den střídaly jazzové a swingové skupiny. Sychravé počasí se však podepsalo na nízké účasti lidí. Senzací se mělo stát přistání amerického bojového vrtulníku Apache přímo u katedrály sv. Bartoloměje. To však ministerstvo dopravy nakonec z bezpečnostních důvodů nepovolilo a vrtulník přistál na jiném místě. Oslav se zúčastnil také veterán Erik Peterson, první americký voják, který do Plzně při jejím osvobození vstoupil.

"Miluji Plzeň, je to překrásné město. Když jsem poprvé přijel na oslavy osvobození v roce 1990 viděl jsem ke svému údivu díry v omítkách, které jsme zde za války zbraněmi udělali. Komunitický režim nebyl schopen tyto domy za 45 let opravit. Když jsem přijel další rok, celé město zkrásnělo, vyčistilo se, díry zmizely, na to všechno stačil jediný rok demokracie."

Pamětní akce probíhaly i na jiných místech republiky. Tisíc komunistů a jejich příznivců se na Národním hřbitově v Terezíně poklonilo památce obětí německého fašismu. Před začátkem projevů místní hudba zahrála Československou hymnu. Podle organizátorů nemělo jít o provokaci, ale o připomínku, že v době poprav v Malé pevnosti existoval společný stát Čechů a Slováků.