Občané České republiky mohou hlasovat o vstupu země do Evropské unie

Naděje, že o vstupu České republiky do Evropské unie budou rozhodovat nikoli politici, ale sami občané, se výrazně zvýšila. Poslanecká sněmovna totiž ve čtvrtek schválila senátní návrh zákona, na jehož základě se má uskutečnit referendum občanů o vstupu země do unie. Předlohu musí ještě projednat Senát. Pokud ji podpoří i on, referendu o členství Česka v Unii už nebude stát nic v cestě.

Občané České republiky mohou hlasovat o vstupu země do Evropské unie

Stanislav Gross a Zdeněk Škromach na zasedání vlády, Foto: ČTK

Podle dosavadních vyjádření českých politiků by se referendum mohlo konat ve druhé čtvrtině příštího roku, možná v květnu nebo červnu. Ostatně ani sama autorka návrhu zákona, senátorka Dagmar Lastovecká nemohla datum upřesnit:

"Samozřejmě se odvíjí od podpisu smlouvy a ten je předpokládán počátkem příštího roku. Hovořilo se o lednu, dnes už se hovoří o počátku března. Prezident republiky by podle tohoto návrhu zákona měl vyhlásit referendum do třiceti dnů po podpisu smlouvy tak, aby referendum se potom konalo do šedesátí dnů. Dá se tedy předpokládat, že to bude v první polovině roku, někdy zhruba mezi dubnem a červnem."

Jasná je otázka, na kterou budou lidé v referendu odpovídat: "Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala podle Smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii členským státem Evropské unie?". Není však zřejmé, jaká bude účast v tomto lidovém hlasování. Premiér Vladimír Špidla je však naladěn optimisticky:

"Já myslím, že účast v referendu bude velmi pěkná. Výsledek - to je otázka samozřejmě ještě."

Vladimír Špidla na zasedání vlády, Foto: ČTK

Ústavní zákon o referendu prošel Poslaneckou sněmovnou hladce a podpořili ho i občanští demokraté, i když jim nevyšla snaha zavést v normě povinnou účast voličů. Fakt, že v něm není určeno, kolik lidí se musí lidového hlasování zúčastnit, aby byl jeho výsledek platný, nevnímá místopředseda ODS Jan Zahradil jako zásadní problém:

"Určitě by to dávalo tomu referendu jakousi větší legitimitu, kdyby tam byla povinnost alespoň nějakého počtu občanů zúčastnit se ho. Samozřejmě nejlépe by bylo, kdyby to byl nadpoloviční počet, ale i v této podobě, si myslím, že je to přijatelné."

Může se ovšem stát, že lidé svými hlasy odmítnou vstup Česka do Evropské unie. Za jakých podmínek se pak může všelidové hlasování opakovat nám vysvětlila senátorka Dagmar Lastovecká:

"Ten zákon stanoví, že v prvním rozhodnutí je povinné referendum. Pokud by se většina občanů nevyslovila kladně, tak v téže otázce nelze vypsat referendum v průběhu tzv. ochranné lhůty dvou let. Poté může být fakultativně vypsáno referendum a iniciátorem může být vláda nebo dvě pětiny poslanců nebo senátorů."

Většina poslanců je ale přesvědčena, že k referendu příjde hodně lidí a se vstupem do Unie budou souhlasit. Mezi optimisty je i lidovecký poslanec Miroslav Kalousek:

"To je referendum, ve kterém každý rozhoduje, že část suverénních kompetencí státu se předává do centra. Každý také rozhoduje o tom, jestli chceme patřit do Evropy nebo na Balkán."