Obecní dům se chce daleko víc otevřít Pražanům

Otevřít pražský Obecní dům mnohem víc veřejnosti - o to usiluje jeho nový ředitel i vedení pražské radnice. Národní kulturní památka, která byla v polovině 90. let minulého století za téměř dvě miliardy restaurována, dnes ukrývá řadu nevyužívaných prostor a slouží spíš jen jako turistický skanzen.

To se nelíbí například pražskému radnímu pro kulturu Milanu Richtrovi:

"Obecní dům byl totiž již v době svého vzniku multifunkční kulturně společenské centrum. A já si myslím, že tuto úlohu by měl plnit a měl by se otevřít více Pražanům."

Právě Pražané si Obecní dům v letech 1905 - 1912 postavili jako středisko svého národního života. Na výzdobě nejvýznamnější stavby pražské secese se podíleli například Alfons Mucha, Max Švabinský nebo Josef Václav Myslbek. Z řady sálů a salonků, pojmenovaných po předních českých buditelích, se dnes využívá prakticky jen Smetanova síň. Pravidelně se tu pořádají koncerty a plesy. Do jiných prostor se návštěvníci dostanou jen jednou do roka nebo vůbec ne.

"Některé salónky nebyly využívány vůbec, lépe řečeno byly využívány jako sklady,"

říká nový ředitel Obecního domu Tomáš Vacek. Radní Richter je ještě kritičtější:

"Pro nás je to, jak když jsme archeologové, jako by pan ředitel otevřel ještě nenalezenou pyramidu a vlezl dovnitř. A teď tady objevujeme sarkofágy v podobě různých ukrytých a zamčených sálů a salónků, které jsou po strop napěchovány haraburdím."

Ředitel Obecního domu Tomáš Vacek, foto: ČTK

Tyto prostory chce Obecní dům nyní zpřístupnit. Jedná se například o můstek mezi Obecním domem a gotickou Prašnou bránou, kde by mohla vzniknout unikátní svatební síň, nebo o kulečníkovou hernu, která nebyla přístupná snad desítky let a kde by mohla být další stylová pražská kavárna:

"Ta kulečníková herna včetně karetních salónků zabírá více než dvě stě metrů čtverečních,"

upřesňuje Tomáš Vacek. Změny čekají i výstavní činnost Obecního domu. Až dosud o výstavách rozhodovala úzká skupina jeho zaměstnanců. To se podle radního Richtra změní:

"Hlavní město vyhlásí granty na výstavní plochy, ať už ve Staroměstské radnici nebo v Obecním domě, s tím, že ten uchazeč v podstatě nebude platit nájem. Ti, co se přihlásí o grant, budou posuzováni klasickým grantovým řízením v komisi, ve výboru kultury, následně to půjde do Rady hl. m. Prahy. Toto je naprosto transparentní řízení a obsazování výstavních ploch."

O výstavy v Obecním domě je mezi Pražany velký zájem. Na výstavu návrhů oděvní výtvarnice Blanky Matragi přišlo na 80 tisíc lidí, výstavu české dekadence vidělo 25 tisíc návštěvníků.