Obnovitelné zdroje by nám mohly dodávat až 19 procent energie

Ministr životního prostředí Libor Ambrozek a ministr financi Bohuslav Sobotka, Foto: CTK

Zatímco ministerstvo průmyslu a obchodu hodlá pro příští desetiletí zabezpečit Českou republiku elektřinou z uhlí a jádra, ministerstvo životního prostředí přichází s podporou biomasy a zemního plynu. Tak lze stručně shrnout rozdíl mezi dvěma koncepcemi, které bude v lednu projednávat vláda. Vilém Faltýnek nás teď seznámí s tím, jak konkrétně si energetiku budoucnosti představuje ministerstvo životního prostředí.

Ministr životního prostředí Libor Ambrozek a ministr financi Bohuslav Sobotka,  Foto: CTK
Zatímco ministerstvo průmyslu počítá do roku 2030 s výstavbou až tří dalších jaderných bloků, ministr životního prostředí Libor Ambrozek navrhuje nechat dosloužit dvě jaderné elektrárny a nové nestavět. Chce také zajistit striktní zákaz posouvání hranic těžby uhlí. Ambrozek ve čtvrtek vysvětlil, proč vůbec jeho ministerstvo zadává vlastní scénář energetického rozvoje:

"My jsme ve scénářích ministerstva průmyslu a obchodu postrádali konkrétní kvantifikované cíle, které by směřovaly k nápravě vztahu energetiky a životního prostředí. Podle našeho názoru bylo to zadání poměrně jednostranné, spíše ze strany těžebních společností a ze strany zdrojové, a nám tam chyběly cíle jako je aktivní ochrana klimatu, snižování emisí znečišťujících látek, a proto jsme se rozhodli zadat vlastní scénář."

Daňovým zvýhodněním a slibem stabilního trhu chce ministerstvo životního prostředí prosadit v české energetice rozvoj alternativních zdrojů tak, aby v celkové spotřebě v roce 2030 tyto zdroje tvořily až pětinu.

"My totiž počítáme s tím, že v prostředí konkurence, které náš scénář předpokládá, investuje v energetice výhradně soukromý kapitál a že další rozvoj energetiky, třeba jaderné, s jakým přichází koncepce Ministerstva průmyslu a obchodu, nebudou platit občané z veřejných financí. Představa MPO by znamenala zatížení každého daňového poplatníka částkou 30 000 korun."

Podle ministerstva průmyslu a obchodu je ovšem ekologický scénář populistický. Stanovisko tlumočí tiskový mluvčí Ivo Mravinac:

"Je to koncepce, která mnohem lépe lahodí veřejnosti, ale zdaleka se nezakládá na reálných základech. Pokud Ministerstvo životního prostředí, tak jakým způsobem vypěstovat 11 mil. tun biomasy, aniž by to zásadním způsobem nezasáhlo do hospodářství naší země?"

Ambrozkův externí poradce, exministr Martin Bursík v rozhovoru pro Radio Praha vysvětlil, jak se ekologická koncepce liší od konkurenční.

"My chápeme jinak roli státu. Podle našeho názoru v prostředí liberalizovaného trhu stát nestaví ani neplánuje energetické zdroje, pouze definuje cíle a priority a trh reguluje tak, aby privátní podnikatelské aktivity šly do těch oblastí, které jsou z pohledu státu nejdůležitější.

Ty zájmy jsou podle našeho názoru následující: snižování emisí skleníkových plynů, zvýšení podílu obnovitelných zdrojů, které jsou dlouhodobě jediným perspektivním zdrojem energie na planetě Zemi, dále snížení energetické náročnosti zhruba o 30 procent a postupné nahrazování nafty a benzínu v dopravě alternativními palivy jako je zemní plyn, bionafta a v budoucnosti vodíkem."

Které obnovitelné zdroje připadají v České republice nejvíc v úvahu?

"U nás je absolutně největší potenciál v biomase. Kdyby se využilo zhruba 30 procent zemědělské půdy na pěstování energetických plodin a 70 procent by zůstalo pro zajištění potravin, tak to zajistí splnění toho cíle, který modelujeme, tedy 19,5 procenta výroby energie z obnovitelných zdrojů."