Od Amadea po Hellboye. Ivalidovnu, kterou si oblíbili filmaři, čeká největší rekonstrukce v historii
Poslední návštěvníci prošli chodbami pražské Invalidovny. Jedna z nejvýznamnějších barokních památek v Česku se veřejnosti znovu otevře až v roce 2030 - po rekonstrukci, jejíž cena přesáhne dvě miliardy korun. Monumentální stavba, která po staletí sloužila válečným veteránům a v posledních dekádách i filmařům z celého světa, tak vstupuje do nové éry.
Návštěvníkům jsou zdejší chodby povědomé. A není divu. Invalidovnu totiž znají z filmů. Stala se filmovou hvězdou.
„Všichni průměrní lidé, odpouštím vám… Odpouštím vám všem" - závěrečné věty životopisného filmu o Mozartovi Amadeus z roku 1984. Právě v Invalidovně je pronáší F. Murray Abraham, který získal Oscara za ztvárnění postavy Selieriho, zatímco je odvážen na vozíku klenutými chodbami zchátralého blázince.
Tato scéna i mnoho dalších byla natočena v Invalidovně, která je mezi mezinárodními filmaři oblíbeným náhradním místem pro historické středoevropské kulisy, jako jsou habsburské paláce ve Vídni, francouzská zámky a podobně.
Po chodbách chodil Amadeus i Hellboy
Před několika lety se tato barokní budova v Karlíně stala chráněnou národní kulturní památkou a byla svěřena do péče Národního památkového ústavu. Částečně i v důsledku bouřlivé reakce památkářů, když měla být vydražena. V každém případě její vyvolávací cena 640 milionů korun nedokázala přilákat zájemce.
Obrovský barokní komplex z počátku 18. století stojí mimo turistické stezky Prahy. Přesto je však jedním z architektonických skvostů města. Bývalý domov válečných veteránů sloužil jako kulisa pro mnoho filmů, od klasického snímku Miloše Formana Amadeus přes hollywoodský film Hellboy až po nedávnou minisérii Einstein a Freud.
Invalidovna sloužila po dvě století jako ubytovna pro válečné veterány, z nichž mnozí byli invalidní vojáci Rakouského císařství a později i nezávislého Československa. Jedná se o největší světskou stavbu proslulého pražského architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera, mistra vrcholného baroka, který má v České republice na svém kontě asi 200 staveb a je nejznámější díky kostelu sv. Mikuláše na Malé Straně.
Invalidovna měla mít devítinásobnou rozlohu
Jak řekla před časem památkářka Lucie Srpová, i když je Invalidovna tak velká, původní projekt počítal s téměř desetinásobnou rozlohou.
„To, co bylo skutečně postaveno, představuje jednu devítinu původně plánované rozlohy Invalidovny. Je tu jen jedno nádvoří, zatímco jich mělo být devět. Původně se předpokládalo, že stavba potrvá asi 40 let. Plánovalo se, že zde bude žít až 4 000 veteránů a dalších osob. Samozřejmě, když byla postavena pouze jedna devítina, byla tato čísla nižší. V době největšího rozkvětu však Invalidovna poskytovala ubytování přibližně 1 500 lidem."
Habsburský císař Karel VI. se stavbou začal v roce 1728. Inspiroval se „Hôtel des Invalides", budovou v Paříži, kterou nechal postavit Ludvík XIV. o šest desetiletí dříve, a také komplexem El Escorial, který v Madridu vybudoval španělský král Filip II. Práce na velkolepém pražském domově pro válečné veterány však byly v roce 1737 kvůli nedostatku finančních prostředků definitivně zastaveny, a to po dokončení čtyř křídel kolem arkádového nádvoří.
Přesto, jak říká památkářka Lucie Srpová, měla Invalidovna rozměry téměř poloautonomního města ve městě:
„Byl tu kostel, hřbitov, jatka, měli tu vlastní pekárnu. Samozřejmě tu byla hospoda a důstojnický klub. Co se týče zemědělství, byla tu pole, sady - prostě pěstovali všechno, co se dalo pěstovat. Byli tedy relativně soběstační. Pokud se jim nechtělo, zvenčí téměř nic nepotřebovali."
Pozemky pod Invalidovnou byly známé jako „nemocniční pole" již od 13. století, kdy zde sídlili rytíři Řádu kříže s červenou hvězdou. Tento řád založila jako hospicové bratrstvo svatá Anežka Česká, sestra krále Václava I. Později členové řádu spravovali Invalidovnu, v jejíž blízkosti se nacházel vlastní pivovar a lihovar, přičemž samotný areál zahrnoval školy, různé řemeslné dílny, kuchyně, slavnostní sály a nemocnici.
Nejstarší sociální nadace pro veterány u nás
Ačkoli Invalidovna dosáhla pouze jedné devítiny své plánované velikosti, má v celé Evropě údajně jen dva ekvivalenty - „Hôtel des Invalides" v Paříži a Royal Hospital Chelsea, domov pro důchodce.
Rozhodně se může pochlubit poměrně luxusními a inovativními mezonetovými obytnými prostory, které byly navrženy v době, kdy vládla představa, že nedostatek světla spolu se špatným vzduchem způsobuje nemoci. Invalidovna je proto prosvětlena slunečním světlem. Objekt měl od počátku i velmi moderní systém kanalizace.
Před Invalidovnou stojí pomník hraběte Petra Strozziho, generála habsburské armády italského původu, který získal ve 30. letech 17. století pozemky a tituly v Čechách. Již v roce 1658, po dlouhé rekonvalescenci z válečného zranění, sepsal závěť, v níž odkázal svůj rozsáhlý majetek na péči o chudé zraněné veterány. V roce 1664, po jeho smrti během vojenského obléhání osmanskými Turky, byla na jeho počest založena nadace pro invalidní vojáky.
Invalidovna sloužila jako domov pro veterány až do roku 1935. Během protektorátu začali nacisté komplex využívat jako archiv, a od roku 1945 plnil tuto funkci pro českou armádu. Komplex je nejstarším příkladem sociální nadace pro veterány u nás.
Část života tu prožil i fotograf Josef Sudek
V tomto ohledu je také spojen se slavným českým fotografem Josefem Sudkem, veteránem první světové války, jemuž byla amputována pravá paže poté, co ho v roce 1916 na italské frontě zasáhl šrapnel z granátu. Sudek žil v Invalidovně v letech 1922 až 1927, kde se díky státnímu programu naučil fotografickému řemeslu. Jeho série „Z Invalidovny", připomínající malby z 19. století, představuje neocenitelnou studii areálu a jeho spolubydlících.
Podle generální ředitelky Národního památkového ústavu (NPÚ) Naděždy Goryczkové nemá pražská Invalidovna ve střední Evropě obdoby. Jde o největší investici v historii Národního památkového ústavu.
Veřejnost se má do obnovené Invalidovny poprvé podívat v roce 2030. NPÚ pro areál připraví dvě stálé expozice. Budou se věnovat založení a fungování Invalidovny a šlechtickým sídlům ve správě ústavu. Vznikne také multifunkční sál, výstavní prostory, návštěvnické centrum nebo kavárna.
V Invalidovně bude působit Pražský filharmonický sbor. "Sbor, který patří ke světové špičce, dosud nemá vlastní sídlo ani odpovídající podmínky pro svou každodenní práci," řekl jeho ředitel David Mareček.
související články
doporučujeme
-
Válka na Ukrajině
Znojmo slaví 800 let
Kopie Pražského jezulátka míří do Irska. Dostalo nový královský plášť
sledujte nás
nejčtenější články
