Od neděle začne účtenková loterie

Foto: Kateřina Golasovská, archiv ČRo

V neděli se rozjíždí účtenková loterie. Od 1. října se Češi budou moct registrovat do systému a vkládat do něj specifické kódy z účtenek od obchodníků.

Foto: Kateřina Golasovská,  archiv ČRo
Ministerstvo financí výhry z loterie platí z peněz vybraných na daních. Každý měsíc se bude losovat 21 tisíc výher. Tou největší je jeden milion korun v hotovosti, druhou výhrou je automobil, třetí 300 tisíc korun. Podle ministerstva financí se budou náklady na provoz účtenkové loterie pohybovat okolo 15ti milionů korun ročně. 65 milionů korun pak půjde na výhry. Vše se bude platit ze státního rozpočtu.

Smyslem loterie je, aby lidé nenechávali své účtenky obchodníkům a odnášeli si je domů. Třeba na Slovensku, kde se loterie spustila v září 2013, zavedli zvýhodnění účtenek od malých prodejců. Účtenková loterie má i řadu kritiků. Nelíbí se například opoziční TOP09, stejně jako celá elektronická evidence tržeb. Podle ní jde o vyhazování peněz z veřejného rozpočtu.


CzechInvest dojednal za 25 let investice za téměř bilion korun

Foto: Stuart Miles,  FreeDigitalPhotos.net
Státní agentura CzechInvest dojednala za čtvrtstoletí v Česku investice za 981 miliard Kč. Ve všech krajích vytvořily přes čtvrt milionu nových pracovních míst. Agentura slaví letos 25 let od svého založení.

Od roku 1993 v Česku nejvíc investovaly německé společnosti. Do 364 projektů šlo 226 miliard korun a vzniklo přes 60 tisíc pracovních míst. Druhé místo patří investorům z Japonska, třetí jsou firmy z USA a čtvrté společnosti z Jižní Koreje. Za 25 let do ČR přišli investoři z více než 30 zemí světa. Největší investiční akcí dojednanou agenturou je výstavba korejské automobilky Hyundai.


Vláda schválila návrh rozpočtu pro příští rok - přidáno dostanou zaměstnanci veřejného sektoru i učitelé

Ivan Pilný,  foto: Filip Jandourek,  archiv ČRo
Stát by mohl příští rok hospodařit se schodkem 50 miliard korun. Návrh rozpočtu schválila vláda. Schvalovat ho však bude sněmovna až po říjnových volbách. Rozpočet počítá s růstem platů zaměstnanců veřejné správy a učitelů, vysoké školy mají dostat navíc tři miliardy korun. Ministr financí Ivan Pilný z hnutí ANO zopakoval, že návrh rozpočtu silně ovlivnily nadcházející sněmovní volby. Úplně spokojený s ním není.

"Možná by měl víc pamatovat na to, že postupně přijdeme o evropské peníze. Kohezní fondy možná dospějí ke korektuře, která pro nás nebude příznivá. Na druhé straně bych rád poděkoval svým kolegyním a kolegům, že se snažili dosáhnout určitého kompromisu, který ten rozpočet umožnil sestavit."

Růst platů umožnilo navýšení příjmů rozpočtu o přibližně 21 miliard korun proti červnovému návrhu. Ministerstva také uvolnila ze svých rezerv zhruba deset miliard.

Michaela Marksová,  foto: Filip Jandourek,  archiv ČRo
Rozpočet počítá také se zvýšením důchodů průměrně o 475 korun - říká ministryně práce Michaela Marksová z ČSSD:

"475 korun není žádný bonus. To je klasická valorizace důchodů od 1. ledna 2018. Díky příznivému vývoji je opravdu nejvyšší za mnoho posledních let. Od začátku tohoto roku jsme věděli, že to bude kolem 500 korun, takže jsme s tím v rozpočtu už od jara počítali."

Pravicová opozice kritizuje navrženou výši schodku, který by měl být podle ní v době hospodářského růstu nižší. Podle ODS a TOP09 stát málo investuje.


Česká národní banka nechala úrokové sazby beze změn

Foto: Google Street View
Bankovní rada České národní banky nechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů včetně hypoték, tak zůstala na čtvrtině procenta. Podle guvernéra centrální banky Jiřího Rusnoka řada faktorů zvýšení sazeb sice nahrává, ale není kam spěchat:

"Převážil názor, a to velmi mírně, že nic nehoří, nejsme v žádné akutní situaci, která by vyžadovala v tomto směru urgentní zásah."

Ekonomové ale očekávají, že centrální bankéři ještě do konce roku ke zvýšení sazeb sáhnou.


Češi jsou dvakrát bohatší než Slováci

Foto: hywards,  FreeDigitalPhotos.net
České domácnosti jsou druhé nejbohatší z celé východní Evropy. Předběhli je jen Slovinci. Vyplývá to z osmého ročníku studie o světovém bohatství skupiny Allianz. Průměrné čisté bohatství na obyvatele, tedy veškerý majetek minus dluhy, činilo loni v Česku 12 630 eur, v přepočtu zhruba 330 tisíc korun. Pro srovnání na Slovensku loni průměrné bohatství na člověka bylo přibližně poloviční. Rozdíl mezi bývalou západní a východní Evropou je ale stále vysoký. Průměrný Němec loni vlastnil čtyřnásobek toho co Čech.

Studie posuzovala 50 zemí světa. Češi se za rok 2016 umístili na 28. příčce, o dvě místa hůře než v předchozím roce. Více Václav Bálek, mluvčí Allianz pojišťovny:

"V České republice sledujeme, že už druhý rok po sobě Čechům narůstaly dluhy, meziročně o 5,4 procenta. Oproti tomu se však nezvyšovala celková hodnota aktiv, tedy věcí, které by do budoucna měly přinášet ekonomický efekt."

Nejbohatší jsou obyvatelé Spojených států amerických, na druhém místě jsou Švýcaři. Nejhůř ve srovnání dopadla Ukrajina s průměrnou hodnotou majetku 680 eur na hlavu.


Studie: Platit hypotéku je v Česku výhodnější než nájemné

Foto: Kristýna Maková,  archiv ČRo - Radia Praha
Platit hypotéku je v Česku v současné době výhodnější než nájemné. Platí to pro všechny kraje a většinou nezáleží ani na velikosti bytu. Například průměrná cena pražského bytu o velikosti 65 metrů čtverečních je 4,3 milionu korun a měsíční nájem činí 16.500 korun. Měsíční splátka hypotéky podle srovnávače Chytrý Honza při 80procentní hypotéce a 30 letech splácení vychází na 15.300 Kč.

Podle údajů poradenské společnosti KPMG žilo v roce 2015 v Česku v nájmu 22 procent lidí. Například na sousedním Slovensku to bylo 11 procent, v Polsku 16 procent, v Maďarsku 13 procent. Naopak nejvyšší podíl byl ze srovnávaných evropských zemí ve Švýcarsku (55 procent) a v Německu (48 procent).


V českých internetových obchodech jsou nejlevnější notebooky

Foto: Michelle Meiklejohn,  FreeDigitalPhotos.net
Notebooky v českých e-shopech jsou levnější než v ostatních zemích střední a východní Evropy. Podle srovnávače cen Heureka.cz. je to dáno sortimentem a tím, že čeští zákazníci mají v oblibě levnější značky. Je to podobné jako třeba u televizorů. Zatímco v Německu ceny nejprodávanějších televizí startují zhruba na 35 tisících korunách, v Česku jde o 12 tisíc korun. Notebooky i stolní počítače se prodávají méně než dříve, říká Lukáš Erben z firmy KPC Group, která zastupuje analytickou firmu Gartner v Česku.

"Na českém trhu v posledním roce či dvou klesaly všechny kategorie notebooků, i stolní počítače. Je to dáno několika faktory. Jeden z hlavních je, že se prodlužují životní cykly těchto zařízení. Dnes netlačí čas uživatele k výměně tak rychle jako dříve. Nároky programů a aplikací nejsou tak vysoké."

Klesají i prodeje tabletů. Roli počítačů a tabletů v řadě oblastí dokážou zastoupit chytré mobilní telefon. Jejich prodeje podle předpovědi firmy Gartner dál porostou.


Zemědělci dostanou dvě miliardy korun jako kompenzace za letošní sucho

Foto: Evropská komise
Až dvě miliardy korun jako odškodnění dostanou zemědělci za letošní sucho. Kompenzace dostanou také ovocnáři, kterým úrodu poničily jarní mrazy. Rozhodla o tom vláda. Jak uvedl ministr zemědělství z KDU-ČSL Marian Jurečka, jeho resort a resort financí mají do února předložit přesný plán na financování kompenzací.

Odškodnění za sucho půjde na nejvíce postižené plodiny, jako jsou obiloviny, olejniny, cukrová řepa nebo brambory. Podle ministerstva zemědělství postihl nedostatek vláhy hlavně zemědělce na jižní Moravě, v části středních Čech a v jižních Čechách.


Ministerstvo financí chce kontroly zdražení másla u výrobců i obchodníků

Foto: Štěpánka Budková
Ministerstvo financí vyzvalo Specializovaný finanční úřad, aby zkontroloval zvýšení ceny u tuzemských producentů másla i u hlavních obchodníků na maloobchodním trhu. Učinilo tak na základě požadavku předsedy vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD). Cílem kontroly bude posoudit oprávněnost zdražení másla kvůli růstu nákladů, zjistit změny v objemech dodávek z Česka a z dovozu a také případné odlišnosti cen podle původu másla.

Podle údajů Českého statistického úřadu činila v srpnu průměrná cena čtvrtky másla 52,31 Kč, meziročně o 45,2 procenta více. Ceny másla jsou rekordně vysoko v celé EU. Podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy by si lidé na cenu másla 50 korun za čtvrt kilogramu měli zvykat. Podle něj je to návrat k normálu poté, co v minulosti na mléku zemědělci prodělávali.