Odkud vezme Česko peníze na stavbu dálnic?

Dálnice a silnice se letos budou ještě stavět a opravovat za peníze z privatizace. Vláda chce získat prostředky pro Státní fond dopravní infrastruktury z prodeje menšinového podílu společnosti ČEZ. Privatizační zdroje už ale brzy vyschnou, a tak vyvstává otázka, čím je nahradit. Více se dozvíte v ekonomické rubrice, kterou připravil Zdeněk Vališ.

Česko má nyní zhruba 620 km dálnic. Cílem je tisíc kilometrů dálnic. Více než tisíc kilometrů má být také celková délka rychlostních komunikací. Loňský rok byl z hlediska nově otevřených dálničních úseků rekordní. Přibylo dalších 72 kilometrů. Koncem roku byly zprovozněny dálnice z Poděbrad k Hradci Králové a dálnice z Ústí nad Labem na německé hranice s návazností na dálnici do Drážďan a Berlína. Už za necelé tři roky by měl mít každý kraj moderní spojení komunikací dálničního typu. Do té doby proto musí být uvedeno do provozu dalších 200 kilometrů dálnic a rychlostních silnic. Bude ale na splnění ambiciózního cíle dost peněz? Nejvíce peněz poskytuje Státní fond dopravní infrastruktury. Další peníze pak získává stát z Evropské unie nebo z úvěru od Evropské investiční banky. Ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Pavel Švagr ovšem připomíná, že zatím je hlavním zdrojem příjmů fondu privatizace.

"Fond dopravy získává privatizační zdroje od roku 2000. Od té doby do loňska to bylo zhruba 150 miliard korun, čili žádné malé miliardy do dopravní infrastruktury."

Fond samozřejmě nedává peníze jen do dálnic a silnic, ale i na železnici a vodní cesty. Jenže s privatizačními zdroji se asi fond bude muset brzy rozloučit. Jednak toho k privatizaci už moc nezbývá. Jednak je v programovém prohlášení vlády uvedeno, že privatizační zdroje bude moci fond využívat maximálně do roku 2009. Pak už by příjmy z privatizace měly směřovat do ještě důležitějších oblastí, například k nastartování důchodové reformy. Dalo by se to interpretovat také tak, že dosud probíhá výstavba dálnic a silnic mimo státní rozpočet a nezvyšuje tak jeho deficit. Pavel Švagr upozorňuje, že je třeba co nejdříve nalézt systémovou náhradu za privatizační zdroje.

"Jedna varianta jsou dotace ze státního rozpočtu. Druhá varianta je navýšení našeho podílu z příjmů ze spotřební daně. Když se podíváme, kolik my - jako fond - dostáváme z litru pohonných hmot, které čerpáme u benzinové stanice, tak je to něco kolem 90 haléřů u nafty až zhruba po korunu dvacet u olovnatého benzinu. To znamená, pokud čerpáte plnou nádrž, do fondu dopravy získáme asi 60 korun. Myslím, že doprava by měla mít výrazně vyšší podíl na této dani. Hovořím o padesáti procentech. To by bylo kolem 40 miliard korun."

Ty by vlastně nahradily oněch 37 miliard, které dosud fond získává z privatizace. A jak se k těmto úvahám staví politici? Vždyť by se o stejnou sumu zkrátily příjmy státního rozpočtu.

"Já o těchto věcech hovořím na všech jednáních, kde mohu. I s panem ministrem dopravy jsem o tom několikrát jednal. Myslím, že pan Řebíček je tomuto názoru příznivě nakloněn. Samozřejmě je to otázka celkové bilance ministerstva financí. Jenže náhrada místo zdrojů z privatizace musí být nalezena. Neumím si představit, že bychom z těch stávajících celkových příjmů fondu ve výši 60 miliard spadli o 37 miliard dolů. To je nemyslitelné."

Poroste sice také inkaso z mýtného, ale v tomto případě samozřejmě nepůjde o sumy v řádu desítek miliard, ale spíše jen stovek milionů. Může se ale stát, že nevyjde ani varianta 50 procent příjmu ze spotřební daně, ani varianta vyšších dotací ze státního rozpočtu. Co potom?

"Pak už bychom museli jít k cizím zdrojům. To jsou úvěry, a ty se musí splácet."

Nabízí se také spolupráce veřejného a soukromého sektoru, tzv. model PPP - Public Private Partnership. Legislativně tomu nic nestojí v cestě. Projekty PPP už podpořila i minulá vláda Jiřího Paroubka, například pro železniční propojení pražského centra s letištěm v Ruzyni a Kladnem nebo pro část úseku Dálnice D3 na Táborsku. Na druhou stranu jsou zde špatné zkušenosti z kauzy dálnice D 47. Tam vláda nakonec od projektu PPP odstoupila. Ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Pavel Švagr se ale takové spolupráce nezříká.

"Nemůže být samozřejmě řeč o všech silnicích. Je k tomu třeba vybrat vhodné projekty. V podstatě jde o metodu, kdy dnes neprojektujeme, zítra soukromý sektor postaví, my uživatelé popozítří užíváme a teprve po popozítří začínáme splácet. Nicméně tento privátní subjekt na základě koncese danou komunikaci nejen postaví, ale také se o ní stará v tom horizontu 25 - 30 let. A možná se ukáže, byl bych rád, kdyby se ukázalo, že privátní investor může být v některých okamžicích lepším hospodářem, než je stát. Nelze to ale paušalizovat. Musíme ale nastavit takový ekonomický model toho procesu PPP, aby to platilo."

Například ministr dopravy Aleš Řebíček odhaduje, že ročně by se uplatněním modelu PPP mohlo získat 10 - 15 miliard korun. A je zde ještě jeden významný zdroj peněz. Jak připomíná Pavel Švagr, ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury, Česko totiž může využít na rozvoj dopravní infrastruktury také peníze z Evropské unie.

Foto: Evropská unie

"Jsme v historicky příznivém programovacím období 2007 - 2013, kdy z Evropské unie získáme do fondem sledované dopravní infrastruktury více než 140 miliard korun. To jsou peníze, které je třeba maximálně vyčerpat. K nim ale potřebujeme i národní podíl."

Jinými slovy řečeno to znamená, že z Bruselu přijdou peníze na určité projekty jen tehdy, pokud část nákladů, minimálně 30 procent, ponese i česká strana. Přenesme se ale z blízké budoucnosti zpátky do současnosti. V letošním roce by Státní fond dopravní infrastruktury neměl mít finanční problémy. Co se tedy letos v oblasti silničních komunikací očekává? Má pokračovat výstavba dálnice D1 v oblasti Kojetína a Kroměřížska a dálnice D47 na Ostravu a polské hranice. Velké diskuse stále vyvolává výstavba dálnice D3 z Prahy do jižních Čech. Středočeští zastupitelé sice koncem loňského roku schválili územní plán počítající s trasou dálnice D3 přes Posázaví, desítky námitek proti této trase ale mají starostové obcí v Posázaví i ekologové. Budou pokračovat práce na středním úseku dálnice D8. Kvůli němu vznikla docela paradoxní situace. Ústí nad Labem už má plynulé dálniční spojení s Berlínem, ale nikoliv s Prahou! Brání tomu zatím 17 kilometrový úsek přes území chráněné oblasti České středohoří, o který se léta přely úřady s ekology. Řádně dokončena ale zatím není ani dálnice D11. Z Poděbrad dojedou řidiči asi čtyři kilometry před Hradec Králové a tam dálnice končí, protože se dosud nepodařilo dojednat výkup pozemků.