Odstraňování následků povodní si vyžádá miliardy korun

Foto: ČTK

Zmařené lidské životy a zničené domovy – to jsou nejviditelnější stopy rychlých povodní v různých oblastech země. Počtem obětí se dosavadní letošní záplavy už zařadily do trojice nejtragičtějších v novodobé historii země. Z pohledu národního hospodářství ale materiální škody nedosahují ani desetiny těch, které napáchaly katastrofální povodně před dvanácti lety. Krizí sužovaná ekonomika je bezpochyby pocítí, zdaleka však ne tak zásadně, jako jednotlivé rodiny, obce a regiony.

Foto: ČTK
Začátkem července 1997 postihly severní Moravu, Slezsko a východní Čechy nejtragičtější záplavy v českých zemích za poslední století. O život připravily 50 lidí, materiální škody překročily 63 miliard korun. Letošní škody záplav z posledních dvou týdnů se zatím celkově odhadují asi na pět až šest miliard korun. Shodou okolností i před těmi dvanácti lety přišly povodně téměř zároveň s nastávající recesí. Tehdy byl však propad ekonomiky o poznání menší, než na jaký si nechtěně zvykáme v posledních měsících. I dosud nesrovnatelně nižší letošní povodňové škody tak budou nečekanou zátěží pro hospodaření státu, který bez toho neví, jak si poradit s rostoucím schodkem.

Eduard Janota, foto: ČTK
"Pokud od celkových škod odečteme škody, které budou hrazeny pojišťovnami, tak nám zůstanou, zejména na veřejném majetku, na komunikacích, škody v řádu, podle mého názoru, tří až čtyř miliard korun," domnívá se ministr financí Eduard Janota. Přes snahu o maximální úspornost hospodaření státu o určitých rezervách ví: "V dané chvíli máme k dispozici minimálně částku tří až čtyř miliard, kterou bychom chtěli použít. Jedná se jednak o prostředky, které nám zůstaly z řešení následků škod v roce 2006, to je zhruba jedna miliarda, a ta je k dispozici neprodleně ihned, na stejný účel."

Tři až čtyři miliardy korun na likvidaci povodňových škod by přitom Česká republika měla získat příští měsíc za pomoci Evropské investiční banky. O konkrétních detailech transakce se do čtvrtka ještě jednalo, její podstatu ale před pár dny popsal Janota takto: "Jde o to, že Evropská investiční banka od nás odkoupí námi emitované korunové dluhopisy, a to za poměrně výhodných podmínek, řekl bych v dané chvíli výhodnějších, než jsou na trhu. A my tyto prostředky použijeme cíleně výhradně k řešení následků povodní."

Foto: ČTK
Uvažovaný odkup státních dluhopisů prostřednictvím Evropské investiční banky je dlouhodobější projekt, který má celkově větší rozsah a původně vznikl nezávisle na povodních. Ty ale urychlily realizaci projektu a předurčily využití části prostředků, přiznává ministr: "Ten projekt je na objem 12,4 miliardy korun, ale to pochopitelně my bychom v dané chvíli čerpali z této tranše prostě část, to znamená ty prostředky, které budou nezbytně nutné k urychlenému řešení následků povodní a to zejména ve sférách infrastruktury, ať už vodní, nebo silniční nebo železniční."

Foto: ČTK
Výhodou tohoto řešení je podle ministra financí určitá administrativní jednoduchost v době parlamentních prázdnin a blížící se předvolební kampaně: "Má výhodu, že o tom vlastně bude rozhodovat exekutiva a nemusíme k tomu prostě svolávat složitá jednání Poslanecké sněmovny, kde ten výsledek je dneska poměrně nejistý."

Pokud jde o škody na veřejném majetku, jejich značnou část představuje poškození státních silnic a železnic, odhadované na rozsah až dvou miliard korun. Tam by měly přednostně směřovat ministrem financí naznačené prostředky na obnovu infrastruktury. Ta má mít přednost i přesto, že resort dopravy kvůli úsporám i kvůli krizi zápasí s nedostatkem peněz na dokončení rozestavěných a stavbu naplánovaných silnic.

Podle hlavního ekonoma Raiffeisenbank Pavla Mertlíka jde pro stát o zátěž sice nepříjemnou, nikoli však fatální: "Co se týče hrazení těch škod, tak to určitě nebude záležitost jednoho roku, protože půjde o různé stavební obnovy a podobně, což se protáhne na dva roky nejméně. Takže ono to bude rozloženo v čase. Žádná taková věc pro veřejné finance není příjemná, ale pokud by to byly řekněme ty čtyři miliardy a podíváme-li se na výdajovou stránku státního rozpočtu, což je dneska nějaký bilion dvě stě miliard korun ročně, tak vidíme, že to jsou záležitosti promile. Nechci to podceňovat, ale je to poměrně malé číslo v porovnání s tím celkem závazků veřejného sektoru."

Foto: ČTK
Určité náklady státu si vyžádá podpora lidí, kteří kvůli povodním přišli o majetek. Nenávratná pomoc domácnostem, kterým voda poničila bydlení, může dosáhnout výše 30.000 korun. Ti, kdo přišli o všechno, pak mohou dostat až pětinásobek, potvrdil ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška: "Na objekty, které byly určeny k demolici, můžeme poskytnout až 150.000 korun na jednu demolici, dále můžeme poskytnout pomoc domácnostem, které byly povodní úplně zničeny, taktéž ve výši 150.000 korun, to se jedná o fyzické osoby, a následně můžeme pomoci finančně se zajištěním náhradního ubytování, vznikne-li taková potřeba v regionech."

Jan Fischer, foto: ČTK
Zatím v rovině úvah je příslib premiéra Jana Fischera, že stát pomůže lidem postiženým povodní sehnat náhradní bydlení a vláda se možná přímo zapojí do jeho výstavby: "To jsou ty takzvané rychlé povodňové domky. Podle té zkušenosti z minula i k tomu můžeme samozřejmě přistoupit. Budeme na to hledat cesty i abychom v tom angažovali samozřejmě stát, a budeme hledat nějakou souhru s kraji. Vždycky je to o dobré kombinaci těch prostředků."

Specifickou pomoc při obnově či výstavbě bydlení nabízí státní podnik Lesy České republiky. Lidé postižení letošními povodněmi od něj budou moci získat stavební dřevo za symbolickou jednu korunu za metr krychlový, pokud si vytěžení dřeva udělají nebo zajistí sami, a již pokácenou kulatinu Lesy nabízejí za režijní cenu. Samotný podnik přitom odhaduje vlastní škody na stovky milionů korun.

Čeští zemědělci zatím vyčíslili své ztráty asi na 200 milionů. Kvůli záplavám uhynulo skoro 800 zvířat, velké škody podle viceprezidenta Agrární komory Jindřicha Šnejdrly utrpěla zemědělská půda: "Poškozených ploch, skutečně jako hodně poškozených ploch, je zhruba 40.000 hektarů a zničených ploch je 500 hektarů."

Tuzemským pojišťovnám klienti po záplavách dosud nahlásili téměř dvanáct tisíc škod za skoro půl druhé miliardy korun, odhady pojišťoven ale očekávají, že celková suma pojistných událostí se přiblíží dvěma miliardám korun.

Spousta rodin, které přišly takřka o všechno, však bude potřebovat další pomoc. Tu jim nabízejí humanitární organizace, na jejichž účtech se dosud nashromáždilo 60 milionů korun. Některé jejich projekty chtějí doplnit státní a krajský systém vyplácení dávek například podporou obnovy drobných rodinných živností či zdrojů obživy.


Charita ČR (původně Sdružení Česká katolická charita) vyhlašuje sbírkové konto na pomoc obětem povodní na východní Moravě na číslo účtu 22770022/0800, variabilní symbol 906.

Pomoc mezinárodní humanitární organizace ADRA lze prostřednictvím mobilních sítí v České republice finančně podpořit zasláním dárcovské SMS ve tvaru DMS ADRA na číslo 87777 (cena 30 Kč, příjemci bude připsáno 27 Kč), nebo lze zaslat příspěvek na konto určené obětem živelných katastrof 99619961/0300, variabilní symbol 211.

Veřejnost může přispívat bankovním převodem na konto Povodně společnosti Člověk v tísni72027202/0300 anebo jako v předešlém případě zasláním dárcovské SMS ve tvaru DMS POVODNE09 na číslo 87777.

Město Nový Jičín založilo konto na pomoc postiženým povodní, číslo účtu 43-5060060227/0100.

Na povodňové konto lze přispět také obci Hustopeče nad Bečvou na Přerovsku. Číslo účtu je 86–7209000257/0100, variabilní symbol 2321.

Český červený kříž o vyhlášení celostátní finanční sbírky nyní neuvažuje. Pro krytí podobných pomocných aktivit má zřízen stálý Fond Humanity ČČK,, číslo účtu 5056505/5500, variabilní symbol 111.