Olomouc - město kašen a fontán

Olomouc, foto: CzechTourism
0:00
/
0:00

Jako o městě kašen a fontán se mluví o metropoli Hané - Olomouci. Hned po Praze je druhou největší památkovou rezervací v České republice. Na seznamu památek UNESCO je například morový sloup. Je největším morových sloupem v Evropě s kaplí uvnitř a zdobí ho 51 soch. Se Zdeňkou Kuchyňovou se vydáme na procházku kolem kašen, za tajemstvím výroby olomouckých tvarůžků a kalorie pak spálíme na místní lanové dráze.

Podle legendy byla Olomouc založena samotným Juliem Caesarem, protože latinský název Olomouce zní Juliova hora. Údajně měl stanout na kopci, kde je dnes kostel sv. Michala a díky této pověsti se bohatí olomoučtí měšťané v 18. století rozhodli, že tu postaví fontánu. Aby procházka kolem kašen nebyla pro turisty fádní, rozhodli se ji nedávno olomoučtí zpestřit historickou postavou sochaře, kameníka a autora většiny kašen Václava Rendera. Jak uvedla Petra Goliášová, kašny jsou propojeny římskou a řeckou mytologií. U jednotlivých kašen se odehrála dokonce krátká divadelní představení, při nichž herci sehráli motiv ztvárněný v kameni.

Olomouc,  foto: CzechTourism
"Například u Ceasarovy kašny je scénka, kde se setkává římský velitel s vojákem a mluví o jakoby tajném plánu Julia Caesara založit město a tím má být Olomouc."

Do jedinečného souboru patří ještě kašna Neptunova, Herkulova, Jupiterova, Merkurova či kašna Tritonů. Žádné jiné město ve střední Evropě nemá takový soubor barokních kašen. Olomouci je to však ještě málo a tak vyrostly další. Například v roce 2002 to byla Arionova kašna. A před několika dny vznikla další. Jmenuje se Pramen živé vody svatého Jana Sarkandra. Stojí v centru města před kaplí tohoto světce. Původně tu byla věznice, kde byl Jan Sarkander v roce 1620 umučen na skřipci. Fontáně požehnal arcibiskup Jan Graubner.

Kaple sv.Jana Sarkandra,  foto: Daniel Baránek,  Wikimedia Commons,  Licence CC 3.0
"Pohled na fontánu u Sarkandrovy kaple nám připomíná vodní pramen v kryptě, z něhož kdysi pil kněz Jan Sankarder, který v těchto místech vydal svědectví víry a věrnosti i za krutých mučení."

Fontánu tvoří dvě lastury vyrobené z granitu zeleno-modro-oranžové barvy. Autorem je olomoucký rodák sochař Otmar Oliva, který už dříve pracoval na relikviáři Jana Sarkandra. O tom, že se fontána povedla svědčí i reakce Olomoučanů.

"Já myslím, že je pěkná. - V každém případě si myslím, že to historickému jádru moc pomůže. Ráda si sem zajdu, protože jsem tady studovala pedagogickou školu. - Moc se mi to líbí, je to zvláštní. Hlavně když přijedou nějací přátelé, tak abych věděla, kam je mám zavést a co jim mám ukázat."

V kryptě kaple je i výstava věnovaná svatému Janu Sarkandrovi a přístupná je po celou turistickou sezónu.

Olomouc je známá také výstavou květin i svými skleníky. Ten největší - Palmový - slaví letos už 80 let. Nejvíc lidí sem přijde právě v období květinových výstav. Ročně asi 100 tisíc. A jaký je největší pěstitelský úspěch olomouckých botaniků? O tom už více Naďa Krejčí.

"Máme tu rostlinu, která sem byla vysazena jako původní. Už v roce 1927, a už tehdy byla vzrostlá. Je to pnoucí rostlina tetrastigma, která je hned u vchodu do skleníku, takže ta už má přes sto let."

Olomoucké tvarůžky
Nejen uměním živ je člověk a květin se také příliš nenají. Ve spojení s Olomoucí každého napadnou známé olomoucké tvarůžky. Převážně jsou malé, kulaté a zabalené ve fólii se svojí specifickou vůni. Ti, kteří nevědí, co je dobré, říkají, že smrdí. Nedaleko Olomouce v Lošticích je dokonce muzeum tvarůžků. V 19. století je vyráběli lidé snad v každém stavení. Tehdy se objevil Antonín Wessels a rozhodl se, že bude vyrábět ve velkém. Povedlo se a Olomoucký tvarůžek je tu dodnes. Jak říká Karel Hlaváček v muzeu jsou dodnes funkční stroje. Tvarůžky se udržují původní tvar a stále se balí ručně.

"Ten první krok - poskládání jednotlivých koleček do sloupečků - se musí provádět ručně, protože tvarůžky jsou charakteristické právě tím svým mazem, který beznadějně dokáže znehybnit jakýkoliv stroj. Olomoučtí obchodníci z předminulého století měli rozhodující vliv na to, jaké podomácku vyráběné tvarůžky se přiblížily určitému standardu, který mají dodnes. Tak přispěli k tomu, že se vypreparovala z té obrovské palety - co výrobce to chuť, co výrobce, to velikost a tvar - podoba dnešních olomouckých tvarůžků. Olomouckých proto, že Olomouc bylo hlavní tržní město pro tvarůžky."

Přebytečných kalorií je možné se opět v Olomouci zbavit - třeba ve zdejším lanovém centru, o které je obrovský zájem. Lanové překážky se začaly používat po druhé světové válce pro výcvik námořníků. V 70. letech se novinka rozmohla v Americe a u nás o 20 let později. Jak uvedl instruktor Karel Švec, překážky mají různou obtížnost. Na některých se trénují i skoky a k tomu se chystal jeden ze zájemců.

"To je Big Swing. Jde o to, že z plošinky zhruba ve výšce 8 metrů jste jištěni na dvou lanech, které vás pustí mezi dva kůly, takže vy se zhoupnete jako na takové velké houpačce. Strach tam určitě je a nejhorší je ta fáze, kdy tam sedí a dívá se pod sebe a vidí jen těch osm metrů a prázdno.....Teď právě překonává strach a rozhoduje se, jestli skočí nebo ne."

10
49.585876470000
17.258010850000
default
49.585876470000
17.258010850000