Ostravský průmysl válečná fronta nezničila
"Jestliže vydáte Moravskou Ostravu, vydáte Německo! Moravskou Ostravu je nutno udržet stůj co stůj!" Tato slova pronesl vůdce Třetí říše Adolf Hitler v březnu 1945. Jeho slova se dva měsíce poté ukázala být prorocká. Tzv. Ostravská operace vojsk 4. Ukrajinského frontu mu totiž odřízla poslední významné dodavatele pro zbrojařský průmysl. O tom, jak probíhala, se dozvíte z následující rubriky, kterou připravil Josef Kubeczka.
"Primárním cílem Ostravské operace bylo dokončit druhou světovou válku na území Československa, ale také pokud možno ochránit ostravský průmyslový komplex. Operace začala dá se říct neúspěšně z důvodů operačních. Vojska nebyla připravena a nebylo nasazeno dostatečné množství vojenské techniky. Při útočných operacích má totiž mít útočník výraznou převahu, což v této chvíli nebylo. Došlo k výměně generála Petrova generálem Jeremenkem a operace se začala rozvíjet v prvé části na polském území. Už tam do bojů zasáhli naši tankisté z 1. Československé samostatné tankové brigády v Sovětském svazu, kteří tam byli přemístěni ze slovenského Kežmaroku. Ti bojovali u Wodzislavi a začátkem dubna několik dnů velmi těžce v Tworkově, což je blízko našich hranic. Naši letci zasahovali do bojů 1. Československou smíšenou leteckou divizí od 14. dubna. Ta divize, přes nepříznivé počasí, nasadila dva pluky - jeden bitevní, jeden stíhací. Ten bitevní v prvé řadě útočil na pozemní cíle a stíhací ho chránil a také útočil, dle možností, na pozemní cíle."
"Já bych řekl, že to byla věc důležitá, ale nemohlo to už útočící vojska zastavit z toho důvodu, že to opevnění, když bylo v roce 1938 stavěno, tak skutečně patřilo k nejmodernějším v Evropě. Za těch sedm válečných let ale vojenská technika pokročila, útočící armády měly větší zkušenosti, a tak nebyla nepřekonatelnou překážkou. Znamenala ale značné lidské ztráty, zejména pro Rudou armádu."
Poměrně značnou překážkou pro přístup k Ostravě byla řeka Odra, na níž Němci strhli všechny mosty. Podle Jaromíra Breuera to mohlo ovlivnit další postup fronty.
"Možná to byl jeden z důvodů, proč se ta fronta zastavila severně od Ostravy a proč se sovětské velení rozhodlo pro útok ze západního směru. Dost značnou překážkou byla i rozvodněná řeka Opava. Museli proto využít svých zkušeností, které měli z překonání řek v Polsku a na Ukrajině."
"Během druhé fáze Ostravské operace, která trvala zhruba od 24. března do 5. dubna, byla za opravdu těžkých bojů tankové armády a smíšené divize dosaženo hranic Československa. Potom se vojska od 5. do 15. dubna opět přeskupovala a pak vypukla poslední, závěrečná fáze operace, kdy od Sudic byla osvobozována obec po obci, bylo dosaženo Ostravy a ta byla z 29. na 30 dubna osvobozena s tím, že to stálo tisíc životů sovětských vojáků. Důležitě pro boj o Ostravu je, že pozdější maršál Jeremenko nařídil, aby město bylo osvobozeno za co nejmenších ztrát na průmyslu. Naše jednotky, tedy smíšená letecká divize a tanková brigáda, musely maximálně zkoordinovat svou činnost, aby nebyl ničen majetek, aby se cíle leteckých útoků soustředily opravdu jen na německou techniku, aby docházelo k co nejmenším ztrátám na životech a na majetku."
Při bojích o Ostravu padlo 1142 rudoarmějců, 3 Čechoslováci a 388 civilistů. Němců padlo údajně asi 3000.
