Otázky pana Lásky přinášejí i odpovědi o životě schizofreniků
Schizofrenie je jedním z nejvíce tabuizovaných psychických onemocnění. Možná kvůli tomu, že pro zdravé je těžké lidem s tímto onemocněním porozumět, možná i z podvědomého strachu, aby něco podobného nepotkalo nás samotné či naše blízké. Ať už tak či onak, zřídkakdy se o schizofrenii točí dokumenty, a když už, tak bývají spíše menšího rozsahu, nikoli celovečerní. O to vzácnější a zajímavější je dokumentární film Otázky pana lásky režisérky Dagmar Smržové, který byl letos součástí programu festivalu Jeden Svět. Tento celovečerní dokument je výjimečný v mnoha ohledech, mimo jiné i v tom, že hlavní hrdina se podílel na jeho vzniku nejen jako aktér, ale i spolutvůrce. Více se dozvíte přímo od Dagmar Smržové, se kterou jsem před časem hovořila v podkroví Malostranské besedy:
"V době, kdy jsem narazila na internetu na Jirku Lásku, jsem hledala příběhy lidí s depresí, protože jsem měla něco zpracovat pro Českou televizi o depresi. Bylo to tehdy o depresivních lidech pro pořad Fenomén. Narazila jsem na internetu na stránky, které už léta dělá a točí pro ně různé svoje příspěvky Jirka Láska. A tak jsem tedy našla příběh Jirky Lásky schizofrenika, o kterém jsem potom natočila film."
/Jirka Láska/ Jmenuju se Jiří Láska. Narodil jsem se rodičům, kteří mají oba schizofrenii. /maminka/ Když jsem čekala Jirku, tak jsem měla těhotenství úplně bezvadný. On byl tak krásnej, jo! Ale nestarala jsem se o něj, no... /babička/ Že se neměl narodit, že já za to můžu, že se narodil. Já?!? - /Jirka Láska/ A není to pravda? - /babička/ Tsss... - /Jirka Láska/ Proč nešla máma na potrat? - /babička/ Ahá... /Jirka Láska/ Já nevím, jestli zdraví lidi, jestli ty myšlenky mají taky, nebo... /Jirka Láska/ Babi, co si myslíš o sebevrazích? - /babička/ Nó,... že ztratili rozum! /Jirka Láska/ Celý ty moje halucinace, co jsem měl, začaly vlastně tím, že jsem zešílel z číslice 28. /psychiatrička/ Máme tu oddělení, kde se provádí elektrošoková léčba, ale to není na tomhletom oddělení. /Jirka Láska/ Tadyto jsou všecko... všecky moje... nebo skoro všecky videa, co jsem natočil. /Jiří Láska/ Příští otázka pro paní Jaroslavu Pavlovou zní: Kdo, kdo léčí duši? /Jirka Láska/ Můj táta říkal, že jsme Láskovi, ale moc lásky nemáme...
Jiří Láska část práce defakto udělal za Vás, protože spousta z materiálů, které jste použila, jsou jeho. Bylo náročné probírat se těmi hodinami, dost možná desítkami nebo stovkami hodin toho, co natočil? Pomáhal Vám sám nějak s výběrem materiálů, které jsou ve filmu použity?
"Jasně, to je úplně skvělé! Opravdu, půlka filmu je jeho. To jsou jeho reportáže. On je úžasný naddaný kluk. Bylo náročné se tím probírat, pochopitelně, protože toho bylo hodně. Ale zase to bylo hrozně inspirující, zajímavé a zábavné, protože on má talent. Možná, že kdyby neměl schizofrenii, byl by mým kolegou. Naším kolegou. Určitě by byl slavným a známým dokumentaristou, protože je šikovný. Všechny ty jeho reportáže mě tedy hrozně bavily. Spíš bylo těžké vybírat ty, které vyhodím, a ty, které si potom vyberu, které ve filmu nechám. To bylo těžké.Já jsem se pro Jiřího rozhodla, protože schizofrenie je u nás tabuizované a stigmatizované téma, o němž se moc nehovoří, a lidé se schizofreniků spíše bojí. Obávají se, když je někde potkají, obávají se napadení, jejich agrese. A já jsem chtěla ukázat na tom Jiřím a na jeho příběhu, že takový člověk může být inspirující, že může být zajímavý, že jeho pohled může být zábavný a může nám přinést pobavení a něco inovativního. A může nás zajímat jeho pohled na svět a na život."
/Jirka Láska/ Měla jsi někdy pocit, že řídíš svět? /maminka/ Jirko, ale... /Jirka Láska/ Mělas někdy takovej pocit? Co? /maminka/ Možná chvílema... /Jirka Láska/ Chvílema, jako že... /maminka/ Ale neumím to, prostě, já nevím, jak to mám udělat... /Jirka Láska/ Tak chvílema jsi řídila svět, jo? /maminka/ Tak to asi řídí Pán Ježíš, Pán Bůh řídí svět... /Jirka Láska/ A tys mu pomáhala... /maminka/ Když, Jirko, ale já bych to chtěla, ale vždycky všechno udělám pravej opak, mi to připadá tak... Já ti to upřímně řeknu, že... /Jirka Láska/ A měla jsi někdy zvláštní schopnosti nějaký? /maminka/ ... protože Pán Ježíš mi pomáhá... /Jirka Láska/ Pán Ježíš ti pomáhá, jó? /maminka/ Ale chtěla bych, chtěla bych bejt vopravdu upřímná bych chtěla bejt... Jirko, já doufám, že to nebudeš nikam dávat! /Jirka Láska/ (směje se) To bude na internetu! /maminka/ Jirko, neblbni...
Bylo složité přesvědčit jeho rodinu k natáčení? Ve filmu je úžasná jeho babička, účinkuje v něm jeho maminka. Tatínek ve filmu, tuším, není...
"Je tam."
Je tam. Bylo složité je přesvědčit, aby se toho zúčastnili taky?
"To jste nezmínila, a to je právě zajímavé na filmu, respektive na jeho příběhu, že oba jeho rodiče jsou schizofrenici. On se jmenuje Láska, což už je samo o sobě zajímavé. Už to jméno. A i jeho otec Jiří Láska, taky, i maminka Lásková jsou schizofrenici. Narodil se jim tenhle synek z velké lásky, z velké lásky dvou schizofreniků. A padesát na padesát procent mohl být zdráv, nebo onemocnět schizofrenií. Bohužel tedy, naplnilo se těch padesát procent, že je nemocen.Vy jste se ptala, jestli bylo těžké je přesvědčit. K tomu se váže taková zábavná historka...
/více si můžete poslechnout ve zvuku/