Palác Platýz. Oáza pohody v rušném centru a jeden z prvních luxusních činžovních domů
Jdete centrem Prahy po Národní třídě, zabočíte do průjezdu a ocitnete se v jiném světě. V poklidném nádvoří Paláce Platýz.
I když by jeho název sváděl k představě, že souvisí s rybami, není tomu tak. Je pojmenován po jednom z vlastníků.
Palác se jmenuje podle Jana Platejse z Plattenštejna, který ho nechal nákladně přestavět v renesančním stylu, uvedl architekt Petr Kučera, ředitel Národní kulturní památky Vyšehrad, který se zajímá o historické paláce. Co ho na Platýzi jako architekta nejvíc zaujalo?
"Určitě fasáda do Národní třídy. Je velkolepá, palácová. I když jde o činžovní dům, tak palácová fasáda symbolizuje ambici měšťanů v 19. století vyrovnat se šlechtě. Za krásné považuji přízemí, kde jsou arkády, přízemí je tvořeno portály obchodů a architektonicky sjednocený je hlavní vstupní portál s dórskými sloupy."
Dříve měl palác vstup z Uhelného trhu, později i z Národní třídy.
Železná sovička - první dopravní značení v Praze
Pokud tam vstupujete právě tady, zvedněte hlavu, a podívejte se vlevo na malou kovovou sovičku.
"U vchodu je na bidélku malá železná sovička, která se původně dala otáčet. Mohla být hlavou nahoru nebo hlavou dolu. Málokdo ví, že to bylo jedno z prvních dopravní značení v Praze, protože v Paláci Platýz bylo také místo pro povozy, ubytovávali se tam lidé, byl tam i hostinec a palác byl průjezdný. Samozřejmě ta místa měla nějakou kapacitu, takže když ta sovička byla hlavu nahoru, tak tam bylo volné místo pro povozy. Když ji ale otočili hlavou dolů, znamenalo to, že už volné místo není. Dnešní řečí to bylo značení obsazenosti kapacit i garáží. Dodnes to připomíná ta sovička, je to zdejší rarita."
Vydejme se však proti proudu času, protože Palác Platýz tu stál, i když v jiné podobě, už před stovkami let. Palác tu vybudoval kníže Friedrich Burgundský, člen dvora Karla IV. už v roce 1347. K Platýzu se váže i temná minulost. Dobové prameny vypráví, že správce paláce měl syna, kterého si kníže velice oblíbil a bral jej téměř za svého. Jenže poté, co se zapletl do přípravy spiknutí proti svému pánovi, byl pro výstrahu popraven, a to přímo před palácem na Uhelném trhu.
Arnošt Platejs získal koncesi čepovat vína a ubytovávat pocestné
Roku 1586 mění palác majitele.
"Jan Platejs koupil tento palác společně se svou manželkou Dorotou a nechali jej přestavět v renesančním duchu. Jednak byla opravená fasáda do uhelného trhu s třípatrovou věží a také bylo postavené arkádové nádvoří. Arkádová lodžie v prvním patře směrem do zahrady, je dodnes zazděná vidět. A také vznikla renesanční zahrada, která se odvíjela směrem ke staroměstskému opevnění, takže stavěli luxusní městské sídlo. Mimochodem jejich syn Jan Arnošt Platejs, což byl kanovník a později taky olomoucký biskup, získal pro tento dům koncesi čepovat vlašská, uherská a jiná cizí vína, a ubytovávat pocestné. Takže to byl právě jejich syn, který tu založil pohostinskou tradici, kterou si palác držel a drží dodnes."
Říká se, že koncesi získal jako odškodnění od císaře, protože v době vpádu pasovských vojsk do Prahy roku 1611 byl palác vyrabován stavovskými vojsky. Závěrečnou fázi celého incidentu popisuje dobový kronikář takto: „Dav vnikl do sklepů, kde leželo piva ječného množství varů, i uzdravovali se jím až do samé noci, naposledy se pak rozešli do příbytků svých".
Jakubu Wimmerovi vděčíme za první městskou promenádu
Další zajímavou osobností, která Palác Platýz vlastnila, byl Jan Leopold hraběte Paar, který se roku 1715 oženil s Marií Terezií z rodu Šternberků.
"Hrabě Paar pocházel ze slavné rodiny Paarů, která je spojená s počátky poštovních služeb. Právě za jeho života se v Platýzu začaly odehrávat různé společenské a kulturní akce. Konaly se zde koncerty, plesy, nacházel se zde poštovní úřad samozřejmě a mimo jiné také šermířská škola. Takže hrabě Paar může za to, že se Platýz v 18. a v 19. století stal společenským kulturním centrem."
Historie tak trochu zapomíná na Jakuba Wimmera, dalšího z vlastníků paláce. Koupil palác v roce 1791. Je to osobnost nesmírně zajímavá, připomněl architekt Petr Kučera.
"Jakub Wimmer byl původem velkostatkář, který pohádkově zbohatl na dodávkách pro armádu, konkrétně při stavbě vojenské pevnosti Terezín dodával cihly. Mezi Pražany byl velmi oblíbený jako velký lidumil a také mecenáš, který kromě rozvoje paláce, nechal na své náklady upravit Národní třídu na městskou promenádu s alejemi, protože do té doby tam byl nezasypaný příkop Starého Města. Vznikla tak první promenáda s alejemi v Praze. No a také na této promenádě nechal postavit krásnou empírovou kašnu od Františka Xavera Lederera, která se dnes nachází na Uhelném trhu."
Na vojenských zakázkách zbohatl i další vlastník paláce František rytíř Daubek. Nedovával cihly, ale látky pro armádu. I on byl štědrým mecenášem.
"Za jeho života prošel Palác Platýz celkovou klasicistní přestavbou podle návrhu Jindřicha Hausknechta, která se nám uchovala dodnes. Podoba Platýze, jak ho známe dnes, je z roku 1847. Architekt Hausknecht sjednotil několik budov do jednoho velkého čtyřkřídlého objektu s tím, že hlavní vstupní průčelí orientoval z Národní třídy. Vznikl tak mimochodem jeden z prvních činžovních domů v Praze. Nutno říct, že velmi luxusních. Rozhodně to nebyl činžovní dům pro střední třídu," uzavřel architekt Petr Kučera.
V současné době najdete v paláci luxusní kavárnu Café Platýz, navrženou architektem Janem Vlčkem a v atriu paláce Galerii Platýz, která sem byla umístěna v roce 2012.
Související
-
Moderní paláce v Praze
Vydejte se s námi na procházku za zajímavými stavbami, které dotvářejí jedinečnou tvář české metropole.
-
Století architektury
Vydejte se s Radiem Prague International poznat skvosty architektury České republiky v této videosérii.
