Palác Svět přes 20 let čeká na opravu. „Hrabalův“ slavný automat dál chátrá.

Palác Svět byl dlouhé roky centrem společenského života v pražské Libni. Konstruktivistická železobetonová stavba dnes zeje prázdnotou. Italský majitel Antonio Crispino ji nechává roky chátrat.

Foto: Marie Veselá,  Český rozhlas

Stavba vznikla mezi roky 1932-1934 podle návrhu a realizace tehdejšího projektanta a stavitele Františka Havleny. Dům postavil pro rodinu Světovu, což byla tradiční libeňská rodina, která tady měla statek a podnikala. Podle radního pro Prahu 8 Michala Švarce měl Ladislav Svět velikášské potřeby dokázat světu, že to jméno nemá nadarmo. „ Tak si postavil dům, který mu později podnikatelsky zlomil vaz, protože ho nestíhal splácet. Tehdy ho tedy získala pojišťovna, která mu peníze zapůjčila. Později OPBH, protože došlo ke znárodnění všech bankovních domů včetně této pojišťovny.“

Foto: Marie Veselá,  Český rozhlas

Palác je architektonicky zajímavý, kvůli ochraně před demolicí byl prohlášený za kulturní památku.

„V dělnické Libni byl postaven opravdu velkoryse, jako podnikatelský palác, obytný, jako místo pro setkání Libeňáků s reprezentační prostory“, říká Michal Švarc.

Libeňská Lucerna

Radní pro Prahu 8 Michal Švarc | Foto: Klára Stejskalová,  Radio Prague International

Přirovnání, které podle Michala Švarce do značné míry sedí: „Prvopočátek byl spojen se sálem. Kino Bio Svět bylo v Praze po svém dostavení největším kinem s 536 sedadly. Do dokončení paláce Alfa bylo největším kinem v Praze i v republice. Tento dům je spojený nejen s biografem, ale i s požitky, které nabízela restaurace, která byla v prvním patře, dále kavárna, tančírna, herna. Dole byly obchody a slavný automat Svět. Ten je spojen nejen se jménem Bohumila Hrabala, ale k Libni rozhodně patří. Libeň měla první nápojový a stravovací automat v republice. Nedaleký Palác Palmovka tuto službu nabízel. V této službě se zhlédl i automat Svět a proto tuto službu taky vybudoval.“

Foto: Marie Veselá,  Český rozhlas

Hrabalův svět

Foto: Klára Stejskalová,  Radio Prague International

Bohumil Hrabal, který bydlel v nedaleké ulici Na Hrázi, byl nejslavnějším návštěvníkem místního zařízení. Automat Svět navštěvoval spolu s přáteli Egonem Bondym, a Vladimírem Boudníkem.  Umístil do něj i děj řady svých povídek. Ty se dočkaly i filmového zpracování.  „Konkrétně se jedná o dvě povídky jeho filmu Perličky na dně, které byly natočeny na základě Hrabalových novel. Mám na mysli stejnojmennou povídku Automat Svět, který natočila režisérka Chytilová, ten se v automatu odehrává a Vladimír Boudník v něm hraje sám sebe, výčepní paní Jelínková taktéž, na pár záběrech byl i pan Hrabal. Druhá povídka Romance byla natočena před Palácem Svět, kdy si mladého Vyskočila odchytí mladá cikánečka a pozve ho k sobě do komůrky. To byly záběry z foyer  kina a budova se tam taktéž objeví.“

Genius loci se vytratil

Foto: Marie Veselá,  Český rozhlas

„My, lidé z periferie jsme si tu připadali jako ve městě, protože to přirovnání s Lucernou sedí. Byť jsme tu neměli žádný víceúčelový sál, který Lucerna měla. Odehrával se tady náš veškerý společenský život, nejenom návštěvy biografu, ale i svatby a rodinné oslavy, schůze. Navštěvovali jsme tu knihovnu, chodili jsme sem se džbánkem tatínkům pro pivo. Genius je spojen s tím, že se tady lidé potkávali, mělo to určitou atmosféru, Automat Svět byl neustále zarosený, postavy, které stály u nekonečných piv, působily démonickým způsobem, hlavně při večerním osvětlení. A pochopitelně biograf, ten byl naším neoblíbenějším cílem. Děti sem velice rády chodily na cokoli, co je bavilo“, vzpomíná místní rodák Michal Švarc. Stojíme spolu před současnou  podobou Paláce Svět a je to takový smutný pohled, neutěšený pohled. Palác je zavřený, žaluzie jsou zatažené, žádný život se tu neodehrává. Kdy začala devastace?

„O palác se příliš nestaralo ani OPBH, respektive vůbec. Stav, který byl před privatizací, byl tristní. Tehdy stanovil znalec částku na rekonstrukci na 15 milionů. Družstvo obyvatel, které se snažilo tento dům zprivatizovat ve svůj prospěch, neuspělo s hledáním investora. Proto se to najednou ocitlo v rukách banky, která po svém krachu dům prodala v roce 1998 italskému podnikateli Antoniu Crispinovi.“

Foto: Marie Veselá,  Český rozhlas

Stav budovy byl v té době už opravdu tragický. Přispěl k tomu i fakt, že celé podloží v meandru Rokytky, která omývá Libeň, je pískové. To je dáno tím, že tu byly vodní plochy celá staletí. Kolem zámečku bylo chvíli jezero, chvíli mokřiště. Pro to písečné podloží a velice nákladná olověná vana, na které Havlena vybudoval základy tohoto domu. Vana zajišťovala stabilitu a zabraňovala průsakům spodní vody. Sklep s kinem je pod úrovní obou řek Rokytky i Vltavy. Kino se s průsaky vody často potýkalo a leckdy muselo být kvůli tomu i zavřené.

Plané sliby podivného italského majitele

Antonio Crispino | Foto: Marie Veselá,  Český rozhlas

Éru neseriozního majitele Antonia Crispinalůze rozdělit do několika fází. „ První byla spojená s povodněmi v Libni v roce 2002, kdy kino a celé přízemí domu bylo pod vodou, všude voda stála. Tehdy Crispino učinil pokus o vydání demoličního výměru. Dům prohlásil za neobyvatelný, všude rozmístil dřevěné podpěry a zažádal si o demolici, kterou nedostal. Tím rozpoutal velkou snahu odborné veřejnosti, aby se stal palác kulturní památkou, což se také podařilo. Druhou fází bylo to, že Crispino započal s rekonstrukcí, kterou mu schválil stavební úřad na Praze 8 kolem roku 2008 a současně začal nabízet obyvatelům 15 bytů náhradní byty. Nějakým způsobem se se všemi vypořádal, žádnou dramatickou stížnost jsem za jeho chování neslyšel. To, co se od roku 2008 dělo a děje jsou opravdu jen „Potěmkinovy stavby“. Palác sice opticky nestrádá a je vidět občasná pracovní činnost, je opravená fasáda, je vyměněná většina oken, teď se dávají výlohy do prvního patra, kde byla restaurace a kavárna. Je to ale velice postupné a dle odborníků neodborně prováděné. Okna jsou nevhodná s širokými špaletami a leckde se musela dozdívat.“

Foto: Marie Veselá,  Český rozhlas

Radní Michal Švarc se už roky snaží o záchranu železobetonového paláce. „ Trochu jsem pátral po Crispinově podnikatelské současnosti i minulosti. Má podobnou stavbu ve své rodné Casertě, kde koupil hotel vedle tamní radnice a nechal ho spadnout a po desetiletí s ním nedělá nic. My jsme zoufalí ze skutečného stavu. Už v roce 2012 jsme mu přivedli movitého kupce, Metrostav, který řekl, řekněte si částku a my vám jí dáme. On to ani nechtěl zkusit. Už je v důchodovém věku delší dobu, bude mu už přes devadesát, takže čekáme, doufáme, že se něco stane ve prospěch toho domu."

Foto: Marie Veselá,  Český rozhlas

Ožije někdy opět přirozené centrum Libně? Přivítá Automat Svět nové návštěvníky? Věří Michal Švarc, že by se mohlo blýskat na lepší budoucnost?

„Víte co? Naděje umírá poslední. Nikdo z nás tu není navěky. Právníci nám říkali, že dcera pana Crispina, pokud dědictví získá, bude všechno okamžitě prodávat. Každý prodej zvyšuje šanci, že nejsou všichni podnikatelé takoví, jako pan Crispin.“

Foto: Marie Veselá,  Český rozhlas
15
50.1064475
14.4721736
default
50.1064475
14.4721736
klíčové slovo:
spustit audio

Související

  • Moderní paláce v Praze

    Vydejte se s námi na procházku za zajímavými stavbami, které dotvářejí jedinečnou tvář české metropole.