Pandemie navýšila počet černých skládek v Česku
Stavební sutě, starý nábytek, pneumatiky, koberce, nebo třeba vysloužilé spotřebiče. Takový pohled nejčastěji skýtají černé skládky. Pandemie jejich počet v Česku navýšila skoro o polovinu. Vyplývá to z dat projektu ZmapujTo od iniciativy Ukliďme Česko, kde je nahlášených 10 tisíc nelegálních skládek odpadu. Nejčastěji jsou v okolí velkých měst a také ve vyloučených lokalitách.
Podle iniciativy přibyly černé skládky mimo jiné i proto, že lidé byli víc doma a tím pádem měli i větší množství odpadu. „Lidé třeba začali vyklízet prostory, které chtěli už dávno vyklidit. V kombinaci s tím, že sběrné dvory byly uzavřené, se začal odpad objevovat někde v příkopech v přírodě. Druhá věc je, že lidé se více pohybovali v přírodě, tak se začal vyskytovat nepořádek v podobě jak pohozených odpadků, tak nově přibyly i roušky,“ řekl Českému rozhlasu autor projektu ZmapujTo Miroslav Kubásek.
Nejvíc černých skládek je v okolí velkých měst, jako je Praha, Brno a Ostrava a také ve vyloučených lokalitách v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Nárůst nelegálních smetišť za dobu epidemie zaznamenalo od obcí a měst i ministerstvo životního prostředí, to ale konkrétní čísla neeviduje.
Česká inspekce životního prostředí podle mluvčího Jiřího Ovečky případy nelegálního ukládání odpadů v přírodě registruje pravidelně.
„Jedná se o několik desítek případů ročně a ze své kontrolní činnosti nemáme informace o tom, že by počet černých skládek rapidně narůstal. Rozdíly nicméně panují v rámci regionů, což se mimo jiné projevilo i v době lockdownu. V některých oblastech mírně narostl počet stížností na černé skládky. Regionální nárůst v roce 2020 naše oblastní inspektoráty vysvětlují ve vztahu k pandemii, kdy se občané více pohybují v přírodě,“ uvedl Jiří Ovečka.
MŽP chystá další program
Černé skládky nejenže hyzdí města a přírodu, ale jsou hrozbou – pro přírodu i pro zdraví lidí. Do ovzduší z nich mohou unikat škodlivé látky, hrozí kontaminace půdy, povrchové i podzemní vody. Města ve snaze zabránit tvorbě nelegálních skládek hledají způsoby například pomocí kamerových systémů nebo fotopastí. Zachycují lidi, kteří odložili odpadky na místa, kam nepatří. Ve správním řízení jim hrozí pokuta až padesát tisíc korun.
S řešením černých skládek od začátku roku obcím pomáhá nový odpadový zákon. Ministerstvo životního prostředí chystá i další program.
„Ministerstvo životního prostředí aktuálně připravuje dotační titul, který obcím pomůže s odstraňováním černých skládek na jejich území. Na konci letošního roku bude vyhlášená výzva s alokací 50 milionů korun na odstraňování nepovolených skládek. Včetně zajištění správného nakládání s odstraňovaným odpadem,“ přiblížil Ondřej Charvát z tiskového odboru MŽP.
Česko podle evropských i národních dat dlouhodobě obecně zaostává za unijním průměrem v případě produkce a skládkování komunálního odpadu, s čímž souvisí i černé skládky. Podle průzkumu spolku Arnika se s černými skládkami odpadů potýká téměř polovina ze 164 dotázaných českých měst a obcí.
Pro většinu z nich jsou aktuálně největším problémem rostoucí náklady spojené se sběrem, svozem a zpracováním odpadu, vysoká produkce odpadů i neukázněnost při nakládání s odpadem. Za odkládání odpadu mimo místa, která jsou k tomu určená, hrozí přitom pokuta až 50 tisíc korun.
Ukliďme Česko
Spolek Ukliďme Česko pořádá už osmým rokem úklidy černých skládek, ale i úklidů zaměřených na pohozené odpadky, takzvaný littering. Organizované akce probíhají nejčastěji během jara a potom je podzimní kolo v září, kdy je celosvětový úklidový den.
Během letošního roku v České republice proběhlo již na 1800 úklidů, do kterých se zapojilo přes 40 tisíc dobrovolníků.
Stovky dobrovolníků také pomohly během července uklidit nepořádek z rozlehlých polí v okolí obcí Hrušky, Moravská Nová Ves a Mikulčice, který za sebou zanechalo tornádo.
