Krávy přezimující na pastvinách zhoršují skleníkový efekt. Tuto zajímavou zprávu vydala nedávno ČTK. Mimo jiné se ve zprávě uvádí, že zvířata nejen produkují značné množství plynů při přežvykování, ale zatěžují světové klima i nepřímo skrze mikroorganismy ve svém trusu. Ty totiž také produkují tzv. skleníkové plyny. ČTK uvádí, že na to přišli jihočeští odborníci z Akademie věd České republiky, kteří spolu s bavorskými kolegy zkoumali vliv exkrementů přežvýkavců z podhorských luk na půdu.
Miloslav Šimek
Na podrobnosti o tomto výzkumu jsem se chtěl zeptat profesora Miloslava Šimka z Ústavu půdní biologie Biologického centra Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Zavolal jsem tedy panu profesorovi a ten trošku zaúpěl. Informaci ČTK považují v ústavu za poněkud nepřesnou. Dobytek na pastvinách neprodukuje o nic víc skleníkových plynů než dobytek ustájený.
„Chov hospodářských zvířat je dvousečná zbraň. Potřebujeme chovat hospodářská zvířata, pro maso či mléko. Zároveň ale dobře víme, že s chovem dobytka souvisí některé vedlejší efekty. Jedním z nich je právě produkce skleníkových plynů. A abychom nemluvili obecně, hlavně metanu, který vzniká jak v tělech hospodářských zvířat,, tak na skládkách hnojiv, čili na skládkách exkrementů těch zvířat, na hnojištích, v nádržích s tekutým hnojem atd. A tyto plyny vznikají samozřejmě také v souvislosti s aplikací těchto organických hnojiv do půdy. Takže hnůj nebo veškerá organická hnojiva představují požehnání pro půdu. Jsou pro půdu velmi vhodná. Zároveň ale musíme počítat s tím, že pravděpodobně v souvislosti s aplikací těchto hnojiv dojde ke zvýšení tvorby skleníkových plynů.“
Cílem výzkumu vědců z Ústavu půdní biologie je zjistit mechanismy, kterými lze ovlivnit tvorbu skleníkových plynů mikroorganismy žijícími v půdě, včetně mikroorganismů, které se do půdy dostávají v souvislosti s chovem dobytka.
„Rozvíjíme výzkum toho, jak dobytek, který se pase na pastvinách, ovlivňuje půdní mikrobiální společenstvo. A náš výzkum se zaměřuje na to, jak snížit produkci skleníkových plynů mikroorganismy, které se do půdy dostávají v souvislosti s chovem dobytka.“
Problematikou tvorby skleníkových plynů, tedy hlavně oxidu uhličitého, oxidu dusného a metanu, se jihočeští vědci z Biologického centra Akademie věd České republiky spolu s kolegy a studenty Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity zabývají už řadu let. Nejde tedy jen o projekt zmiňovaný ČTK. Vědecká práce se samozřejmě neobejde bez publikování výsledků. A zároveň jsou pro vědeckou práci nesmírně důležité prestižní ohlasy na tyto výsledky. A takové ohlasy vědci z Českých Budějovic mají.
„Výsledky práce pravidelně publikujeme ve vědeckých časopisech, tak při mezinárodních setkáních a konferencích. Naše práce má ohlas například v tom smyslu, že se nám daří nacházet zájemce o spolupráci. V minulém roce mě oslovilo několik vědců z různých zemí, například ze známého pracoviště v Dijonu ve Francii nebo z pracoviště ve španělské Murcii. Všichni mají zájem spolupracovat s námi na řešení této problematiky, která je samozřejmě obecná, celosvětová.“
Říká profesor Miloslav Šimek z Ústavu půdní biologie Biologického centra Akademie věd České republiky a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.
