Panorama I: Geografové z Přírodovědecké fakulty UK tvrdí, že Machu Picchu zatím nebezpečí nehrozí

r_2100x1400_radio_praha.png

V prosincovém Kaleidoskopu jsme informovali o tom, že čeští geografové monitorují na žádost kyrgyzské vlády důsledky globálního oteplování pro ledovcová jezera v této středoasijské zemi (9.12.2006 - Téma měsíce: Čeští vědci se snaží zabránit velké katastrofě). Geografové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ale pracují léta také v peruánských Andách. Jak uvádí Vít Vilímek, proděkan Přírodovědecké fakulty a účastník expedic do Peru, naši odborníci zkoumají mimo jiné přírodní ohrožení v okolí jednoho z nejvyšších andských vrcholů Huascaránu. Mimochodem, v roce 1970 zde došlo k silnému zemětřesení, při kterém lavina ledu, sněhu a skal zničila městečko Yungay i s jeho obyvateli a v bočním údolí zahynula celá československá horolezecká expedice.

Vít Vilímek, foto: Autor
"V této oblasti jsme začali v roce 1996 s měřením pohybů přímo na regionálním zlomu, který probíhá podél celého pohoří. Potom jsme zde byli v dalších dvou letech, v době, kdy bylo poměrně silné El Niňo, která v důsledku intenzivních dešťů způsobilo řadu sesuvů, takže jsme dělali určitou inventarizaci těchto sesuvů."

Systematický výzkum českých geografů ale probíhá rovněž v oblasti světoznámé archeologické památky Machu Picchu, kterou zahraniční odborníci označují za ohroženou.

"My tam vlastně monitorujeme, zda dochází nebo nedochází k sesouvání a jestli je ovlivněna archeologická památka jako taková, to znamená budovy, případně skály, na kterých budovy stojí. Zatím jsme podle současných měření zjistili, že v bezprostředně lokalita není ohrožena. Relativně bezpečné se to zdá být na nejbližší roky a desetiletí. Pokud samozřejmě nedojde k nějakému silnému zemětřesení. Pak může být oblast jednorázově postižena. To ale nikdo nedokáže předpovídat."

A neničí Machu Picchu nejvíce spíše příval turistů?

"Ten samozřejmě ovlivňuje památku negativně. To už není až tak naše parketa. Může to ale být v okamžiku, kdyby byl zájem tady vybudovat nějaké významné transportní cesty, rozšiřovat silnici, stavět lanovku, stavět hotely. V tu chvíli k tomu máme samozřejmě co říci."

Někteří lidé si samozřejmě mohou položit otázku, proč se vědci z malé středoevropské země vlastně vůbec zabývají problémy tak vzdálených oblastí. Vít Vilímek otázkám podobného typu příliš nerozumí.

"Dnes na takovou otázku odpovídám rovněž otázkou: A proč ne?"