Panorama I: Wichterleho prémie mladému astronomovi za výzkum slunečních erupcí

Už posedmé udělila letos Akademie věd České republiky Prémii Otto Wichterleho mladým a talentovaným vědeckým pracovníkům. Smyslem je ocenit jejich práci, která přispívá k rozvoji vědeckého poznání, a motivovat – i finančně – další mladé lidi k práci ve vědě a výzkumu. Letos získalo prestižní ocenění 24 vědců. Za dvěma z nich se nyní vydáme.

Miroslav Bárta, foto: autor

„Já pracuji v Astronomickém ústavu Akademie věd ve Slunečním oddělení a podílím se výzkum slunečních erupcí, který je jedním z klíčových projektů našeho ústavu. Zároveň jsem řešitelem grantu – Sluneční fyzika prostřednictvím superpočítání.“

Říká 35letý Miroslav Bárta, držitel letošní Wichterleho prémie. Sluneční erupce patří ke komplikovaným procesům a jejich mechanismus dosud není zcela objasněn. Vědce přitom při zkoumání erupcí nepohání jen přirozená zvědavost. Neméně důležité jsou jejich poznatky o slunečních skvrnách i pro praktickou lidskou činnost. Erupce jsou nejenergičtější procesy v celé sluneční soustavě a ovlivňují jak živé organismy na Zemi, tak techniku, bez které se lidská civilizace už neobejde. Lidé tedy potřebují znát nejen, jaké je počasí přímo na Zemi, ale i stav tzv. kosmického počasí. To vědí moc dobře posluchači, kteří nás poslouchají na krátkých vlnách třeba v Austrálii. Právě ionosféra, která umožňuje dálkový příjem rozhlasového vysílání, je silně závislá na slunečních procesech. Doktor Bárta získal letošní ocenění za výzkum slunečních erupcí a jejich modelování. Radiu Praha vysvětlil, co to znamená.

„Jsou to poměrně složité procesy. Abychom vystihli jejich fyzikální podstatu, je nutné konstruovat poměrně složité matematické modely. A protože tyto modely nejsou řešitelné, jak se říká analyticky, je nutné převádět pomocí numerických logaritmů do numerické formy a potom provádíme modelování na výkonných počítačích, tzv. počítačových clusterech.“

V podstatě to tedy znamená, že většinu své práce tráví astronom Bárta programováním. K tomu ale samozřejmě potřebuje využívat údaje, které pocházejí z pozemních pozorování na observatoři v Ondřejově, například z tamních radioteleskopů, nebo i údaje z družic. Česká věda má ve výzkumu Slunce evropské i světové renomé. Zaznamená nějak Evropa ocenění, kterého se dostalo Miroslavu Bártovi? Mladý vědec se culí.

„Tak to si nejsem tak úplně jistý. Již dnes ale máme spoustu zájemců z evropských zemí, kteří se ucházejí o postdoktorandské pobyty v našem ústavu právě proto, že vidí, že je zde inspirativní, tvůrčí klima. Tím bych také chtěl říci, že dnešní ocenění není jen moje, ale je to právě ocenění toho stimulujícího prostředí v kolektivu Astronomického ústavu.“