Panorama: Lovec asteroidů se katastrofy neobává

Фото: NASA

Astronomové z celého světa se na srpnovém setkání v Praze dohodli na definici planety. Dosud totiž nebylo třeba jasné, jak velký má být asteroid, aby byl považován za planetu. Například takový Ceres, kroužící v pásmu mezi Marsem a Jupiterem, byl nejprve považován za planetu, pak se z něj až do letošního srpna stal asteroid a nyní se nachází stejně jako ´nebohé´ Pluto v nové kategorii tzv. trpasličích planet. Možná si tak Ceres získá rovněž přízeň lidí, když už to není asteroid. Jenže zatímco Ceres i jako asteroid se choval velmi ´ukázněně´, nikoho neohrožoval a byl pořád na očích, mezi stovkami tisíc různých objektů, kroužících kolem Slunce, ´klasických´ asteroidů a komet, se nacházejí ´individua´ schopná způsobit na Zemi katastrofu, o jaké se zatím nesnilo ani Hollywoodu. Vždyť jen takový mrňous o průměru 70 metrů, což jsou předpokládané rozměry tzv. tunguzského meteoritu, by dokázal zničit celou velkou Prahu a část středních Čech. Také na pražském astronomickém kongresu se o nebezpečí asteroidů diskutovalo. Riziko střetu, který by mohl zničit veškerý život, je prý ale hodně malé. Petr Pravec z Astronomického ústavu, který na kongresu vystoupil, tvrdí, že pravděpodobnost úmrtí člověka po pádu asteroidu je zhruba stejná, jako pravděpodobnost úmrtí při havárii letadla. To zní ale děsivě.

"Ani ne! Letadla jsou dnes nejbezpečnější dopravní prostředek, pokud pomineme teroristické hrozby. Dlouhodobě je ale letadlo velice bezpečný dopravní prostředek, takže ta pravděpodobnost zase není tak děsivá. Jediné, co musíme udělat, abychom hrozbu snížili, je dál studovat asteroidy tak, abychom případnou hrozbu včas našli a zamezili jí."

Před časem se mluvilo o tom, že Zemi hrozí srážka s asteroidem v roce 2029, tedy za 23 let. Z toho, co jste řekl, vlastně vyplývá, že hrozba už pominula.

"Ne! Ta hrozba ještě trvá. Pravděpodobnost kolize se Zemí ale není příliš velká. Nicméně existuje. Další pozorování, další měření by ji měly, doufejme, vyloučit."

Co když se ale zničehonic, jak to známe z hollywoodských katastrofických filmů, objeví nějaký nový dosud neznámý asteroid? Kdy je nutné objevit nebezpečí, aby bylo ještě možné přijmout nějaká protiopatření?

"Potřebujeme minimálně deset let na to, aby se s tím dalo něco udělat. Nemůžete dát asteroidu velký impuls, protože by se mohl například rozbít. To nejde. Musíte mu dát jen omezený malý impuls, a to je nutné udělat s dostatečným předstihem. Kdybychom tedy objevili nebezpečný asteroid třeba jen dva roky před možnou kolizí se Zemí, tak by se s tím už asi moc dělat nedalo. Neexistuje způsob, jak takový asteroid za tak krátkou dobu dostatečně odchýlit z dráhy. Mohli bychom jedině evakuovat danou oblast a doufat, že ostatní oblasti nebudou příliš postiženy."

Jenže kdyby ten asteroid měl průměr třeba jeden kilometr, tak by asi nestačilo jen evakuovat určitou oblast...

Petr Pravec, foto:autor
"To ne, kdybychom měli tak velkou smůlu, že by na nás mířil tak velký asteroid, pak by důsledky byly v podstatě celosvětové. Evakuovat by se musel přinejmenším jeden kontinent. Zatím nám ale žádné takové nebezpečné těleso nehrozí. O žádném nevíme. Kompletnost našeho inventáře asteroidů, našich znalostí kilometrových těles, už brzy, za několik let, bude téměř stoprocentní. Doufejme tedy, že žádný takový nebezpečný asteroid nebude nalezen. Samozřejmě ty menší asteroidy, které sice mohou ohrozit menší část Země, ty ještě nebudeme všechny znát. Je nutné dál vyhledávat ta menší tělesa."

Získal jste přezdívku lovec asteroidů. Kolik už jste jich objevil?

"Ve spolupráci s kolegy jsem objevil už několik stovek asteroidů. Dohromady asi 500."

Je to mimořádná událost, když český vědec objeví asteroid?

"Vlastně už ani ne, protože asteroidy objevuje řada stanic ve světě. Proto se soustřeďujeme ani ne tak na objevy, jako spíše na jejich poznávání, studium jejich vlastností. Zjistili jsme například, že mnohé z nich jsou ve skutečnosti dvojitá tělesa, nikoliv jednoduchá."

Vy jste velice skromný. Právě dvojité asteroidy jsou přece vašim objevem.

"Ano, první detekce byla našim objevem. Potom přišly detekce z radarů. Mezi blízkozemními asteroidy ale opravdu první objev patří nám."

Proč na to nepřišli jinde ve světě?

"Nikdo asi neměl tak dobrý nápad a také nikdo asi neměl přístup k dostatečnému množství pozorovacího času, aby mohl získat příslušná data. To je důvod, proč jsme jako první indikovali binární asteroid mezi blízkozemními tělesy."

Co vlastně takový dvojitý asteroid představuje?

"Je to systém dvou těles, která kolem sebe obíhají v prostoru, jsou vázána vlastní gravitací. Jak přesně takový systém vzniká, to ještě není jasné. Je to předmětem dalšího studia. Víme už, že mezi blízkozemními asteroidy je těch binárních zhruba 15 procent. To hlavní, co by ovlivnila ona podvojnost, je způsob, jakým by případný nebezpečný asteroid musel být odchýlen. Odchýlit jedno těleso by bylo samozřejmě mnohem jednodušší, než odchýlit dvojici těles. A s tím souvisí i mnohem vyšší riziko. Bylo by daleko obtížnější s tím něco udělat. Nás hlavní zájem je ale vědecký základní výzkum. Nás hlavně zajímá, proč tam jsou, protože to nám pak řekne něco o celém vývoji naší sluneční soustavy."