Panorama I: Zemětřesení se nekonalo - mýlili se čeští vědci?

V březnu mělo dojít k velkému zemětřesení o síle pěti až šesti stupňů Richterovy stupnice v Německu, v oblasti geologického zlomu tzv. Rýnského příkopu. Tuto zprávu vyslali do světa odborníci z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd České republiky. Byla to zbytečně poplašná zpráva? Podle Blahoslava Košťáka to tak nelze hodnotit.

Blahoslav Košťák, foto: Autor
"Těžko lze říci, že jsme se přímo mýlili. Myslíme si, že k tomu ještě může dojít ještě v příštích měsících. Kromě toho jsme v té předpovědi také řekli, že je možná celá řada menších zemětřesení, jakýsi roj. K tomu opravdu došlo. Kromě toho došlo k určité zvláštní situaci, protože u Basileje, která leží právě na tom zlomu se staví velká geotermická elektrárna. Při té stavbě došlo k navrtání zlomu a k určitému narušení objemové struktury. Nevíme, do jaké míry ten vrt a s ním spojené technické práce uvolnily energii, kterou jsme spatřili na našich křivkách."

Z čeho jste vycházeli, když jste předpověděli zemětřesení na Rýnském zlomu v Německu?

"My se už asi třicet let zabýváme měřením různých deformací v zemské kůře. Dnes je to ovšem často měření právě na tektonických zlomech. Máme zkušenosti z mnoha míst. Měřili jsme v Pamíru, Tádžikistánu, v Korintském zálivu, na různých místech. A máme z měření záznamy, ze kterých vyplývají určité závislosti. O těch se asi právem domníváme, že nějakým způsobem odrážejí napjatost v zemské kůře. A tato napjatost má určité vztahy se vznikem zemětřesení."

Naši vědci tedy rozhodně nechtěli na sebe upozornit nějakým senzačním oznámením. Vycházeli striktně z už ověřených poznatků. Na vzniku zemětřesení se ovšem podílí spousta různých vlivů a vyhodnotit všechny souvislosti je dnes prakticky nemožné. Třeba právě zmíněný geotermální vrt u Basileje svým způsobem uvolnil napětí v zemské kůře, takže k velkému zemětřesení pak nedošlo. Po pravdě řečeno, odborníci Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd v podstatě nemají v náplni práce zabývat se speciálně zemětřeseními. Na to jsou seismologové. Ústav se ale, jak už uvedl Blahoslav Košťák, orientuje na velice přesná měření mikrodeformací v různých tektonických strukturách. A to je právě zmíněný Rýnský zlom. Celá oblast je samozřejmě ostře sledována desítky let, už třeba proto, že ji protíná frekventovaný železniční a silniční tunel. A zde čeští vědci spolu s německými provádějí měření od začátku devadesátých let. O spolupráci požádala německá strana. Naše odborníky předcházela výborná pověst a také měli k dispozici unikátní přístroj, který se schopen s velkou přesností měřit horninové mikrodeformace. Vynálezcem přístroje je právě Blahoslav Košťák.

"Ano, to je v podstatě můj patent. Je to ale spíše vědecký přístroj. To nelze příliš komerčně využít. Ten přístroj se vyrábí v České republice v podniku Gestra Sedloňov v Orlických horách. My nad tím nějakým způsobem držíme patronát."

Čeští vědci byli také iniciátory a Blahoslav Košťák posléze hlavním koordinátorem mezinárodního projektu COST, který probíhal v letech 2000-2006 a kterého se zúčastnilo dvacet evropských států. Cílem bylo získat detailní informace o posunech zemského povrchu v tektonicky aktivních oblastech Evropy.

"Máme dnes v Evropě nově zřízené sítě. Takovou nejzajímavější měřičskou sítí je síť v Korintském zálivu, kde je samozřejmě také velké nebezpečí zemětřesení,. Byli jsme vyzváni Francouzi, abychom se o to pokusili a tu síť tam zřídili. A dnes už z ní máme výsledky."

A právě ty výsledky pomáhají našim vědcům při monitorování projevů kolize Africké a Euroasijské desky.

"Přesně tak. Dokonce na to máme dnes grant České republiky. Ta kolizní zóna prochází především Středomořím."

Zajímavé na tom je i to, že větší část Česka se nachází v tzv. českém masivu. Ten je velmi stabilní. A také tady zachytávají naši odborníci důležité grafické záznamy, které je pak možné srovnávat s těmi záznamy tam, kde se to takříkajíc ´hodně hýbe´.