Panorama II : Mladý vědec zkoumá evoluci imunitního systému

r_2100x1400_radio_praha.png

Obrana lidského těla je úžasně účinná. Vždyť imunitní systém organismu se musí umět vypořádat v každém okamžiku s obrovským množstvím různých cizorodých látek, patogenními mikroorganismy, viry, ale i s abnormálními buňkami vlastního těla, které se nějakým způsobem vymkli kontrole. Přesto není imunitní systém úplně neomylný a některým vetřelcům se daří nad ním vyzrát. Umí to zatím třeba takový virus HIV, který vyvolává smrtelné onemocnění AIDS. Umí to ale také právě některé abnormálně se vyvíjející buňky vlastního těla. V tomto případě nedokáže imunitní systém nebezpečné buňky rozeznat od zdravých, protože je v průběhu evoluce nastaven tak, aby zbytečně nestřílel do vlastních řad. V posledních letech ale vědci zjistili, že stačí si trochu pohrát s genetickou informací a imunitní systém by mohl využít i zbraně, které mu nedala do vínku evoluce.

Josef Bryja, foto: autor
V Česku se na výzkumu imunitního systému podílí hned několik ústavů Akademie věd a bez nadsázky lze říci, že čeští vědci už v této oblasti získali ve světě výbornou pověst. Výzkumem imunitního systému se zabývá také Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců v Brně. Za svou práci obdržel letos Prémii Otto Wichterleho, udílenou mladým, talentovaným vědcům. Radiu Praha Josef Bryja přiblížil okruh svého vědeckého zájmu.

„V současné době studujeme variabilitu a časovou proměnlivost některých genů imunitního systému ve volně žijících populacích obratlovců. Sledujeme, jak tato genetická rozmanitost může mít dopad na jejich přežívání.“

Co to má ale společného s imunitním systémem člověka?

„Imunitní systém je hodně podobný u člověka, tak u těch nemodelových druhů, které studujeme my. Řekl bych ale, že náš největší přínos je pochopení evolučních zákonitostí, které se těch populací týkají. To znamená, že směr, kterým míříme, je pochopit, jak došlo k vývoji jednak imunitního systému, jednak toho, jaký vliv má proměnlivost a vývoj imunitního systému na současnou diverzitu živočichů.“

A na co se konkrétně nyní výzkum zaměřuje?

„Největší část výzkumu se nyní týká genu hlavního histokompatibilního systému (HLA – pozn. ZV), což jsou velice specifické geny, významné právě v evoluci, protože jejich variabilita velmi úzce souvisí se spektrem patogenů, parazitů, kterým se může daný organismus bránit. A patogeny, jako takové jsou daleko větší hybatelé evoluce, než se donedávna myslelo. To znamená, že nás přímo zajímají ty procesy, kterými paraziti a hostitelé navzájem interagují přímo na molekulární úrovni.“

Výzkum imunogenetiky volně žijících obratlovců zahájil Josef Bryja během svého studijního pobytu ve Francii. A ve spolupráci s Francouzi dál úspěšně pokračuje.