Pašijové betlémy: zapomenuté velikonoční dědictví
Velikonoce se blíží a s nimi ožívají trhy a jarmarky po celém Česku. Kromě tradičních oslav však existují méně známé velikonoční zvyky, které mají hluboké historické kořeny. Mezi ty nejzajímavější patří pašijové betlémy a obřadní jízda kolem osení.
Jejich tradice vznikla v 18. století. Dodnes se staví v Německu, Rakousku či Švýcarsku. Zatímco vánoční betlémy znázorňují narození Ježíše Krista, velikonoční se soustředí na nelehký život Ježíše a na jeho smrt. Může to být poslední večeře, ukřižování, snímání z kříže, nebo vzkříšení. Někdy je tu zobrazená i Jidášova zrada.
Například v Jihlavě v kostele sv. Jakuba je k vidění vzácný pašijový betlém, na kterém jsou figurky z 19. století.
"Vyobrazuje celý svatý týden, nejenom Kristovo ukřižování, ale i jeho příjezd do Jeruzaléma. Většinou ty betlémy, které jsou dochované, například v Rakousku, tak jsou papírové, malované, ale tento betlém je směsí dřevěného, kašírovaného a voskového materiálu. Co je u toho jihlavského unikátní, tak to, že je velice starý," říká Marek Skřivánek, který betlém s Vojtěchem Blažkem opravil a postavil.
"Ten betlém je složen z více velikonočních betlémů, které byly po Jihlavě. Třeba část Kalvárie, kde bylo ukřižování, tak byla ještě v roce 2000 zaznamenána a vyfocena v kostele sv. Jana Křtitele na Jánském kopečku."
Z 19. století pochází i figurka Ježíše, kterého vojáci doprovázejí z Getsemanské zahrady. Betlém je na ploše 5x3 metry a je v něm 60 figurek. Ty poslední, Pilát nebo oběšený Jidáš byly doplněné v roce 2004. Autor betléma je však neznámý.
Nový velikonoční betlém stojí v Bechyni
Velikonoční betlém v Jihlavě je jedním z mála v Česku. Oba pánové však vědí o dalším zajímavém velikonočním betlému v Bechyni, který je však úplně nový. V garáži svého domu ho postavili Šedinovi.
"Tady není žádné malé miminko, Ježíšek v jesličkách, ale vidíme třiatřicetiletého Ježíše, který končí se svou pozemskou poutí, a dále i jeho zmrtvýchvstání a ostatní zjevování," ukázal při jedné z návštěv řezbář Libor Šedina.
Velikonoční betlémy jsou podle něj občas k vidění ve velkých italských katedrálách, v Česku se jedná spíše o unikát.
„Tyto pašijové betlémy dosahovaly největšího rozmachu v 18. a 19. století, takže je to poměrně stará záležitost, ale do dnešních dob se skoro žádný z těch historických nedochoval."
Pašijový betlém rodiny Šedinových je široký šest metrů, tvoří ho přes 200 velkých figur.
Jízda kolem osení - starodávný rituál z Lukavce
Mezi velikonočními tradicemi vyniká také jízda kolem osení, která se dochovala pouze v Lukavci na Novojičínsku. Patnáct jezdců se na Velikonoční neděli vydá na obřadní cestu s kovovým křížem, aby požádali o požehnání pro pole a rodiny. Kroniky dokládají, že zvyk sahá až do roku 1620, kdy místní jezdci odrazili nepřátelské vojáky po bitvě na Bílé hoře.
Letos však nastane významná změna - po dlouhých desetiletích se jí pravděpodobně nezúčastní pětasedmdesátiletý Václav David, který byl klíčovou postavou udržování této tradice. Díky jeho úsilí přežila i pandemii koronaviru, což svědčí o její hlubokém zakořenění v místní komunitě.
Velikonoce nejsou jen symbolem příchodu jara, ale také připomínkou historických zvyků, které přečkaly staletí. Ať už jde o trhy, pašijové betlémy nebo obřadní jízdu, tyto tradice dodávají svátkům tu pravou atmosféru.
Související
-
České Velikonoce
V letošním roce připadá velikonoční neděle na 5. dubna. Na těchto stránkách se můžete dozvědět více o historii Velikonoc, o velikonočních tradicích a oslavách.
