Pomlázkovník: když se velikonoční proutí promění ve strom
Mezi první stromy, které se na jaře probouzí, patří vrba. Proto už od pradávna symbolizuje nový začátek. Větvičky s pupeny, lidově nazývané kočičky, se staly neodmyslitelnou součástí jarní výzdoby. Z jiného druhu, vrby košíkářské, se zase pletou velikonoční pomlázky. Navíc po svátcích z ní může vyrůst originální strom.
Samotné slovo pomlázka vzniklo ze slovesa „pomladit“, což odkazuje na její původní význam. Tento zvyk sahá až do pohanských dob, kdy symbolické vyšlehání proutkem – někdy nazývaným také tatar – představovalo předání životní síly.
V 19. století lidé věřili, že dívky a ženy, které jsou na Velikonoční pondělí vyšlehány, přijímají do těla energii mladých proutků. Ta jim měla zajistit zdraví, pružnost, vitalitu a plodnost.
Důležitou roli přitom hrála čerstvost proutí. Používat suchou nebo starou pomlázku bylo považováno za nevhodné, protože by podle lidových představ mohlo přinést smůlu nebo oslabit zdraví, zejména u dětí. Stejně tak se nedoporučovalo uchovávat použitou pomlázku doma.
Základem každé kvalitní pomlázky je čerstvé vrbové proutí. Vrby rostou především ve vlhkých a úrodných půdách, často na březích řek, rybníků nebo jiných vodních ploch. V posledních letech však z české krajiny postupně mizí – například při úpravách toků a rekonstrukcích rybníků bývají káceny a ne vždy se vysazují nové.
Pomlázkovník
Zajímavou možností, jak si vrbu uchovat, je zasadit po Velikonocích použitou pomlázku. Pokud byla upletena z čerstvého, nelakovaného a nebarveného proutí, může zakořenit a vyrůst v originální strom s propleteným kmenem, někdy s nadsázkou nazývaný „pomlázkovník“.
Z jeho mladých výhonků pak lze v dalších letech opět plést nové pomlázky. Košíkářská vrba se navíc řadí mezi rychle rostoucí dřeviny. První pruty je možné sklízet již k příštím svátkům Velikonoc.
Vrba však nemá význam jen symbolický a kulturní. Její kůra se po staletí využívala i v lidovém léčitelství. Obsahuje kyselinu salicylovou, která má podobné účinky jako aspirin, a proto se z ní připravoval čaj proti horečkám a nachlazení.
S vrbou se pojí také řada lidových pověr. Lidé věřili, že proutky posvěcené na Květnou neděli mají ochrannou moc. Podle starých legend dokonce mohl vrbový proutek na Velký pátek otevřít skálu či zemi a odhalit ukrytý poklad.
Související
-
České Velikonoce
V letošním roce připadá velikonoční neděle na 5. dubna. Na těchto stránkách se můžete dozvědět více o historii Velikonoc, o velikonočních tradicích a oslavách.
