Pomlázka: pokud se koledníci u dívky nezastavili, bylo to pro ni špatné vysvědčení
Pro Čechy je zábavou, ale u cizinců prý často vzbuzuje až pohoršení a nesouhlas. Řeč je o pomlázce, šmigrustu zkrátka obchůzce na velikonoční pondělí. Historií i současností této tradice nás provede Daniela Záveská z Národního muzea.
"Slovo pomlázka může mít rovnou několik významů. Prvním významem je právě ta obřadní obchůzka, kdy chlapci chodí a provádějí ten akt šlehání na děvčatech. Termín pomlázka můžeme použít i pro samotný nástroj, v Čechách jde o nejtypičtější název. Termín pomlázka se pak vztahuje také na ty věci, které chlapci vykoledují."
Třeba na Valašsku se používají rozdílná slova, obchůzka je šmigrust a spletené proutky pak tatar. A ke koledě patří i polévání vodou nebo voňavkami. Regionální rozdíly v názvosloví i ve zvycích byly i v minulosti:
"Máme i oblasti, kde se to švihání proutkem nevyskytuje vůbec. Třeba v jižních nebo jihozápadních Čechách 19. století nemáme o této tradici záznamy. Tehdy chodili chlapci ´po červeném vejci´, ale obešlo se to bez švihání. Máme také záznamy o tom, že se na Českobudějovicku chodilo koledovat s berany, což byly svazky posvěcené na Květnou neděli."
Pomlázka ve 21.století
Jsou zvyky, které už téměř vymizely a dnes je vidíme jenom v národopisných institucích. O pomlázce to ale neplatí."V českém prostředí je tento zvyk stále poměrně živý. Co se týká větších měst, tak tam je to s dodržováním tradic vždycky problém, lidé k sobě mají dál. Na menších městech a vesnicích ještě na spoustě míst chodí chlapci po pomlázce, je to velmi rozšířené. Velmi dodržované a rozšířené jsou tyto tradice na Moravě."
Rozhovor s Danielou Záveskou natáčel náš kolega z německé redakce Till Janzer. A jako cizinec položil i otázku, která by asi od Čecha nezazněla:
Pokud se můžu zeptat, máte s tím nějaké osobní zkušenosti? A nebolí to?
"Mám osobní zkušenosti, když jsou páni galantní, tak to nebolí. V minulosti byla ta pomlázka i prostředkem kontaktu mladých, zamilovaných lidí. Když se chlapec ucházel o dívku, tak roční cyklus nabízel řadu svátků, kdy si navzájem mohli vyměňovat dárky. Velikonoční nabídka byla jednou z příležitostí pro tuto výměnu. Jsou dochovány historické záznamy o tom, že si děvčata vyprávěla, jak je pořádně ten jejich šlehal, jak je to bolelo. No a ta druhá jí odpovídala, že ji má přece rád, když si na tom švihání dal pořádně záležet. Z toho vidíme, že ani v té lidové tradici to nebylo vnímáno negativně. Naopak, kdyby se k dívce chlapci nezastavili, tak to bylo náznakem toho, že nebyla mezi chasou oblíbená a byla to pro ni špatná vizitka. Mnohdy i děvčata vycházela ven, aby si jich chlapci všimli. Ten akt pomlázky byl prostě žádoucí."