Patafyzické hovnajs zní ozvěnou...!
"Hovnajs" bylo první slovo, které šokovaní diváci z jeviště uslyšeli. Propukla bouře, pařížská intelektuální smetánka pískala a dupala. Odpor vyvrcholil, když se otec Ubu objevil jako král a místo žezla třímal štětku na čištění záchodů. Psal se rok 1896 a třiadvacetiletý Alfred Jarry posílal do světa poselství, které v jednom ze svých odlesků dopadá dnes do očí českých čtenářů. Pod titulkem Hovnajs! vydává nakladatelství Clinamen antologii české patafyziky 1982-2004.
Výtvarník a spisovatel Ivan Medek Kopaninský čte na večeru nakladatelství Clinamen ukázku své tvorby z antologie Hovnajs! Kromě něho je zde zastoupeno dalších 16 autorů. Výběr a řazení provedl Radim Kopáč a princip, kterým se přitom řídil, popisuje následovně:
"Knížka Hovnajs! má podtitul antologie české patafyziky 1982-2004 a to jsou roky, podle kterých já jsem vybíral 17 autorů, kteří jsou v té antologii zastoupeni. Rok 1982 je rokem, kdy v Teplicích vzniklo Patafyzické kolegium, což je dosud jediné patafyzické uskupení, které na území České republiky nebo Československa fungovalo. To Kolegium založili spisovatel a výtvarník Eduard Vacek (*1947) a o generaci mladší Miroslav Wanek, známý jako lídr hudební skupiny Už jsme doma, společněš snimi básnířka a prozaička Svatava Antošová a dva výtvarníci Václav Lukášek a Petr Kuranda. To kolegium se v roce 1986 na zásah z vnějšku rozpadlo: Vacek byl vzat do vazby a odsouzen. Jako jedniný patafyzik si odseděl rok za vydávání patafyzického sborníku PaKo.!"
Jarry vybudoval k primitivovi otci Ubu pozoruhodný pandán. V knize Skutky a názory doktora Faustrolla, patafyzika, která parodovala pozitivistický výklad světa, vytvořil postavu "blba vědeckého". Jakkoli je doktor Faustroll očividným zesměšněním pseudovědeckého badatele, výklad knihy plné nevšedních básnických obrazů je velmi nesnadný. Jarry váhal s jejím publikováním a s humorem sobě vlastním napsal, že kniha vyjde, "až její autor bude ve věku, jenž mu dovolí, aby jí porozuměl". Vyšla čtyři roky po jeho smrti. Jarryho patafyzika - věda postavená na hlavu - se stala epochálním pojmem.
Editor knihy Hovnajs! Radim Kopáč pokračuje: "Na Patafyzické kolegium hned po revoluci navázalo nakladatelství a časopis Filtré a roku 1994 se Filtré mění v časopis a nakladatelství Clinamen. To vydalo dodnes asi dvacet publikací a vydává časopis. To je další skupina - tady se nabalili mladší autoři Petr Martin Vašek, Daniel Štverák, Kateřina Valentová, Viki Shock, nebo Ivan Medek Kopaninský, další pozoruhodný výtvarník kolážista."
Medek patyfaziku vyznává, svůj výtvarný názor však označuje jinými slovy: "Já se hlásím k imaginaci. Byl jsem řazen k surrealistům, ale mně je ta imaginace bližší. Snažím se neexistující věci namalovat co nejpečlivěji, aby byly k poznání."
"Pak jsem se rozhlížel dál po severních Čechách (skupina z Teplic se přesunula do Prahy) a našel jsem ještě řadu spřízněných osobností a našel jsem Františka Řezníčka z Děčína nebo Patrika Linharta. Je důležité poznamenat, že já jsem autory nevybíral na základě žánrové nebo estetické podobnosti, ale spíš na základě jistého duchovního sblížení a jestli mají blíž k absurdnímu dramatu nebo k surrealismu, to pro mě nebylo podstatné."
Na veřejném čtení z knižní novinky jsem obcházel přítomné autory a vyznavače patafyziky, abych se dozvěděl, co oni sami patafyzikou míní. Nebyl jsem příliš úspěšný. Až jsem oslovil zmíněného Eduarda Vacka:
"Jediný znalec byl Alfred Jarry, to byste ho musel vyzvednout z hrobu. Podle mě se pořád jedná o vědu. Tento sborník je povýtce literární, tak jsme se s kolegy dohodli, že budeme muset udělat ještě druhý díl, kde budou vědecké konstrukce a terorie. Jádro by mělo zkoumat ideologii. Jde o jednu věc: Lidstvo očekávalo Mesiáše - Ježíše Krista. Ti netrpěliví vytvořili pseudomesiáše, který tvrdí, že je Mesiáš, ale přichází jako někdo, kdo chce lidi zotročit. Je jen zdánlivě pozitivní. Bere na sebe jinou podobu - jeho skutky jsou negativní. A Alfréd Jarry vytvořil portrét pseudomesiáše, který za pomoci ideologie realizuje zlo," tvrdí Eduard Vacek.
