Páteční český tisk se věnuje sporu mezi Hradem a Senátem

Páteční český tisk se věnuje sporu mezi Hradem a Senátem

Ostrý spor, který se kvůli jmenování ústavních soudců rozhořel mezi prezidentem Václavem Klausem a horní komorou parlamentu, zaujímá titulní strany pátečního českého tisku. Deníky přitom volí většinou militaristickou terminologii. Podle Lidových novin vyhlásil prezident Klaus senátorům válku. "Klaus vede bitvu se Senátem, bojuje se o ústavní soudce," hlásá titulek Mladé fronty Dnes. Na titulní straně Práva stojí: "Klaus navrhl Pejchala znovu na Ústavní soud", s dodatkem, že se "souboj mezi Senátem a Hradem vyostřil". Anabázi jmenování ústavních soudců se rozsáhle věnují také komentáře.

"Má pochopitelně právo si vybrat kohokoliv, jen si nejsem jistý, zda má z výběru těchto lidí do Ústavního soudu právo dělat frašku," komentuje Klausovy návrhy na obsazení volných míst v Ústavní soudu Pavel Verner v Právu.

Klaus ve čtvrtek na funkci ústavního soudce znovu nominoval již jednou Senátem odmítnutého Aleše Pejchala. Navíc tak učinil jen den poté, co horní komora, která před jmenováním ústavní soudce schvaluje, odmítla další tři prezidentovy adepty na tento post. Klaus nominací Pejchala popudil řadu senátorů.

"Návrhem Pejchala jde Klaus hlavou proti zdi," domnívá se komentátor Práva a doporučuje prezidentovi, aby se pokusil najít konsensus. "Téměř s hrůzou se obávám, že něčeho takového už český prezident, uražený do hloubi duše, není schopen," poznamenává Pavel Verner. Přesto si ale myslí, že by Pejchal nakonec mohl do Ústavního soudu projít, a to především díky hlasům ČSSD. "Prostě Senát by mohl projednou nechal prezidenta vyhrát. Říká se přece, že moudřejší ustoupí," uzavírá Právo.

Podle komentáře Lidových novin se po senátním zamítnutí čtyř z devíti kandidátů na ústavní soudce naskýtá otázka, zda na Hradě nepřišli o zdravý úsudek. "Ve skutečnosti ale takto otázka nestojí," míní Pavel Máša. "Problém spočíval spíše v tom, že se Senát jako celek rozhodl učinit si z prezidentských kandidátů náhradní cíle svého ostřelování mocenských pozic Václava Klause," dodává komentář Lidových novin.

Podle Mladé fronty Dnes mohli senátoři napodruhé Pejchala do Ústavního soud pustit. "Jenže urážlivé výroky prezidentské kanceláře nepochybně hnuli jejich žlučí. Z uražené ješitnosti tedy Pejchala nezvolí," domnívá se Martin Komárek v komentáři Mladé fronty Dnes. "Prezident si vybral boj, senátoři rukavici zvednou. Současná výměna názorů se tedy vskutku může změnit ve válku," dodává list.

Ekonomická náměstkyně policejního prezidenta Ivana Pánková není jediná podezřelá v případu nejasného výběrového řízení na dodávku nových zbraní a pouzder. Podle Mladé fronty Dnesčelí stejnému obvinění i Pavel Musil, který na prezidiu působil jako vedoucí skupiny projekčních a odborných činností. V této funkci měl možnost ovlivnit například zadávací dokumentaci pro zakázku na pistole. Musil na úřad přestoupil v roce 99 z pozice obchodního ředitele zbrojovky Selier & Bellot. Policejní prezident Jiří Kolář i tehdejší ministr vnitra Václav Grulich přiznali, že vůbec netušili, kdo se na prezidiu ocitl. Člen sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Jan Vidím přitom tehdy označil Musilovo přijetí do tak významné funkce za "něco neuvěřitelného". Přesto Musil úřad opustil až loni, když se Inspekce ministra vnitra začala intenzivně zajímat o podezřelou zakázku na pistole a pouzdra. Na základě výsledku vyšetřování byli teď Musil a Pánková obviněni, že porušováním povinnosti při správě cizího majetku poškodili policii o víc než deset miliónů korun, dodává Mladá fronta Dnes.

Stejný list také píše, že poslední žijící český legionář - stoosmiletý Alois Vocásek - se rozhodl vytáhnout do další bitvy. U Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku si bude stěžovat na postup českých soudů. Ty odmítly obnovit proces, ve kterém byl po druhé světové válce odsouzen na doživotí podle Dekretů prezidenta republiky - a to za údajnou kolaboraci. Vocáskovi jde o čest, kolegové legionáři ho po válce vyloučili ze svého sdružení. Vocásek věří, že štrasburský soud přesvědčí. Má prý listiny, které vypovídají v jeho prospěch, uvádí Mladá fronta Dnes.

Dvě z největších nákupních zón v Česku mění majitele. Hospodářské noviny zjistily, že švédská společnost Skanska se rozhodla zbavit pražského obchodního centra Černý Most a nákupní zóny v Čestlicích. Spolu s nimi prodá i dva obdobné parky v Maďarsku. Na koupi všech čtyř zón se Skanska už dohodla s mezinárodním realitním fondem, který spravuje britská společnost Pricoa Investment Management. Podle Hospodářských novin jde o jeden z největších obchodů s nákupními centry, který realitní trh ve střední Evropě zažije za posledních deset let.

Další přelíčení s Martou Chadimovou, která se ve vleklém soudním procesu zodpovídá z restitučního podvodu, proběhne neveřejně, za zdmi pankrácké věznice. Lidovým novinám to bez bližších podrobností řekl soudce Dušan Paška. K rozhodnutí ho přiměl závěr psychiatrického vyšetření Chadimové, které musela podstoupit poté, co loni přestala chodit k soudu. Tvrdila totiž, že ji soudce Paška šikanuje. Její stížnost na soudcovu podjatost Vrchní soud dvakrát zamítl.

Obžaloba Chadimovou viní z toho, že na přelomu roku 1991 a 92 zfalšovala zápisy v pozemkových knihách, aby získala nemovitosti v lukrativní pražské části Hradčany. Chadimová od začátku trvá na své nevině. Bývalý prezident Václav Havel jí v roce 1995 udělil milost, ona ji ale odmítla. Proces tak pokračuje dál. Soud ale bude rozhodovat jen o vině, trest kvůli milosti uložit nemůže.

Deník Právo informuje o tom, že neznámější léčivý pramen Vincentka v největších moravských lázních Luhačovicích slábne. Jeho vydatnost se v posledních dnech snížila natolik, že ze stojanů, jindy běžně přístupných veřejnosti, už smí do pohárků čerpat jen lázeňští hosté na léčebný průkaz. Důvody, proč pramen slábne, zatím vedení lázní nezná. Podle generálního ředitele Josefa Krůžela teď hledají způsob, jak situaci zlepšit. Do Luhačovic, které se mnohou pochlubit třísetletou lázeňskou tradicí, jezdí každý rok asi 27 tisíc pacientů. Víc než 60 procent z nich jsou klienti zdravotních pojišťoven. Za svou slávu město vděčí hlavně léčivým pramenům. Kromě Vincentky je známá také Aloiska, Ottovka a pramen Dr. Šťastného, doplňuje deník Právo.