Patří k sobě svatováclavské tradice a česká státnost?
28. září si připomínáme nejen tradiční svátek sv. Václava, ale i státní svátek Den české státnosti. Tento svátek slavíme letoš už potřinácté a dá se říct, že jsme si na něj zvykli. S jeho vznikem v r. 2000 byly ovšem spojeny velké diskuse a spory. Připomene je pořad z roku 2005, který připravil Zdeněk Vališ. Oslovil přitom historika Dušana Třeštíka i komentátory Jiřího Hanáka nebo Bohumila Doležala.
Jste si jist, že je to svátek svatého Václava?
"No, je to spjaté se svatováclavskou tradicí, de facto se vznikem českého státu, takže si myslím, že je to spjaté s Václavem."
Když ale poslanci tento svátek schvalovali, dali mu jiný název.
"Tak vidíte, že oficiální název neznám."
"Vím, že je to nějaký státní svátek, ale abych pravdu řekla, tak teď nevím...(smích). Ale asi něco s republikou."
Kde se teď nacházíte?
"Ve Staré Boleslavi"
Tady byl zavražděn ....
"Aha, svatý Václav, tady v tom kostele kousíček dál. Tak to vím!"
"Svatý Václav, máte na mysli svatého Václava?"
Je to Den české státnosti.
"No tak jsem se sek´"
"Jo, to vím, jedná se o svátek české státnosti."
Jste první člověk, který odpověděl téměř správně. O čem ten svátek vypovídá?
"Tak to vám neřeknu, to netuším. Vím jenom, že je to v kalendáři jako svátek české státnosti."
Když sněmovna schválila 28. září jako státní svátek, známý publicita Jiří Hanák napsal, že mu tento svátek "prý Den české státnosti" připomíná tzv. druhou republiku, "která patřila k nejhnusnějším obdobím české historie". A jak nahlíží Jiří Hanák na svátek 28. září dnes? Co by si měli Češi ten den připomínat?
"Jako Čech bych měl představu pečené posvícenské husy. Jako katolík bych měl na očích výročí svatého Václava. Ovšem Češi - zákonodárci po mě chtějí, abych jako občan v tom viděl Den české státnosti. To já ale vidět nemohu, protože ten svátek je zmatečný, nesmyslný. Den české státnosti je 28. říjen. Svatý Václav navíc v žádném případě není zakladatelem českého státu. Jím je jeho bratr, bratrovrah Boleslav. Ten sice válčil s německým císařem velmi dlouho a urputně, ale tak urputně, že si získal jistou autoritu. A i když Čechy zůstaly členem Římské říše, vydobyl Boleslav provždy pro Čechy velkou samostatnost a autonomii."
Zcela jinak vidí svátek 28. září politolog Bohumil Doležal.
"Podle mého názoru je ten svátek důležitý, protože se vztahuje k osobě knížete Václava jako zakladatele české státnosti.To je, myslím, věc, která by mohla spojit katolíky, evangelíky i tu ateistickou většinu u nás. Je tak trochu podivné, že my dnes slavíme jako hlavní státní svátek stát, který není ve všem všudy totožný s Českou republikou a který už neexistuje. A onu českou tradici, která se různými přerušeními táhne od 10. století, jsme nechali stranou. To myslím byla velká chyba. A byla napravena tím, že se 28. září stalo státním svátkem."
Jak už bylo řečeno, rozhodování politiků o 28. září nebylo jednoduché. Zatímco některým vadilo, že by se jako státní svátek měla oslavovat vražda, jiní se nemohli smířit s tím, že by stát přijal za svůj církevní svátek. Diskutující ale často poukazovali také na to, že svatým Václavem se oháněli kolaboranti za nacistické okupace. Připomínali i protektorátní vyznamenávání Svatováclavskou orlicí. Svatého Václava se dovolával i jeden z nejaktivnějších kolaborantů, protektorátní ministr školství a propagandy Emanuel Moravec, o čemž svědčí ukázka z archivu Českého rozhlasu.
"Kníže Václav se zasloužil o český národ tím, že Čechy smířil s Němci a že české země včlenil do Říše, která jim poskytovala ochranu, a která české země vyzvedla k netušenému rozkvětu a moci. Budeme-li svorni a jednotni, budeme-li opravdu upřímně a pevně se řídit politikou knížete Václava, tedy nezahyneme. Chorál svatováclavský nebude už pro nás modlitbou v nouzi, nýbrž slavnou připomínkou slibu, jež jsme dali Říši, které věříme, a které pomáháme co nám síly stačí v jejím velikém boji za lepší svět."
"To, oč v té legendě jde, není naše splynutí do němectva, ale naše splynutí s Evropou, tedy to, co se dnes vlastně realizuje v Evropské unii."
Pojďme ale dát slovo historikovi. Dušan Třeštík je uznávaný odborník na raný středověk. Jak řekl Radiu Praha, ona podvojnost dat související s českou státností vznikla už za první republiky.
Vznik české státnosti by se samozřejmě mohl datovat ještě od jiných dějinných událostí. Nabízí se třeba rok 895, kdy knížata Spytihněv a Vratislav, otec Václava, vypověděla poslušnost velkomoravskému panovníkovi a vyžádala si přijetí do franské říše. Držme se ale raději onoho dramatického zářijového data roku 935. Tady ale stojíme před jiným dilematem. Dá se opravdu za "otce" české státnosti považovat kníže Václav? Něco už nadhodil publicista Jiří Hanák. Co na to říká historik Dušan Třeštík?
Podle Dušana Třeštíka tedy v pozadí vraždy Václava stál zásadní ideový a politický spor. A způsob, jakým byl vyřešen, vedl ke vzniku českého státu.
Je to tedy poněkud paradoxní situace. Boleslav reálně vytvořil český stát, ale vznik české státnosti je připisován Václavovi. Přispěl k tomu ostatně sám Boleslav. Nechal převést bratrovo tělo do Prahy a učinil z něj světce. Bylo to plně v jeho moci, tehdy ještě nerozhodovala o světci papežská kanonizace v Římě. Jak připomíná Dušan Třeštík, ještě před koncem desátého století už byl Václav pokládán za světce nejen v Čechách, ale i ve Svaté říši římské a jeho uctívání se šířilo dál do Polska a Ruska.
"Václav udělal jako světec velice úspěšnou kariéru na západě v říši. Byl to také první slovanský světec, nepočítáme-li trochu spornou svatost jeho babičky Ludmily. Václav byl prostě naprosto jasný. Jeho životopis, jeho legendy dokonce sloužily jako vzory pro životopisy členů otonské dynastie v německé říši. Jeho ostatky se nacházely po celé říši. Císař Ota II. osobně objednal novou, lepší legendu o svatém Václavu, kterou nechal šířit po celé říši."
"Nevím."
"Musel bych dlouho přemýšlet."
Víte, že se ve Stochově narodil kníže Václav?
"Určitě tady něco vybudoval."
Co tady vybudoval?
"Nevím, ale vedle Stochova stál hrad."
Pověst dále uvádí, že, že na místě sídla, kde se Václav narodil, zasadila v den jeho narození jeho babička kněžna Ludmila dubovou ratolest, z níž vyrostl mohutný strom. Ten stále stojí u místního kostela. Odborníci předpokládají, že jeho stáří skutečně odpovídá zhruba 1100 letům.
Nezvratná fakta o knížeti Václavovi se ale přece podařilo získat, a to výzkumem kosterních pozůstatků Václava a dalších příbuzných Přemyslovců. Podrobný výzkum prováděl před lety význačný český antropolog profesor Emanuel Vlček. Jak řekl Radiu Praha, tento výzkum jednoznačně potvrdil pravost Václavových ostatků a fakt, že Václav nebyl jen legendou. Význačným vodítkem byl otec Václava, kníže Vratislav, jehož skelet se zachoval ve velmi dobrém stavu. Příbuznost se zjišťovala různými způsoby. Jaké byly hlavní?
"Bylo to za prvé pomocí sérologie, za druhé morfologie, stavby lebky. Kníže Václav se značně podobal svému otci Vratislavi I."
"My jsme se učili ve škole, že to hodná drobná babička. Po průzkumu jsme zjistili, že to byla fyzicky statná žena."
A ještě další překvapení čekalo badatele. V Kapli svatého Václava v katedrále svatého Víta na Pražském hradě je umístěna Václavova socha, vytvořená za Karla IV. Petrem Parléřem. Superprojekce lebky knížete Václava do sochařského portrétu dokázala, že umělec měl při vytváření podoby k dispozici světcovy ostatky.
"Máme tady vlastně jednu z kriminalistických metod, kdy se dělá superprojekce portrétu do lebky nebo obráceně lebky do portrétu. A ta superprojekce v případě Parléřovy sochy naprosto odpovídá, do velikých detailů."
Někdy v polovině 11. století se svatováclavský kult stal ústřední součástí státní ideologie feudálních Čech. Během dalších staletí vystupoval svatý Václav jako mystický věčný vládce české země a ochránce Čech před útoky nepřátel. To nejlépe zachycuje tzv. blanická legenda. K názoru, že Václavova vláda nad českou zemí je věčná se důrazně přihlásil i Karel IV. Dají se Češi ještě dnes považovat za čeleď svatého Václava? Podle historika Dušana Třeštíka je to věc volby.
Vraťme se ještě na začátek, ke svátkům jako takovým. Mohou ještě dnes svátky, chápané jako církevní, oslovit širokou veřejnost? Kardinál Miloslav Vlk si myslí, že by měly.
"Víte, mě se mnohdy zdá, že my po 40 letech toho, co jsme prožili, poněkud zapomínáme na své kořeny. Nebo, když to řeknu ještě silněji, z těch kořenů jsme jako by vykořeněni. A ty svátky by snad měly sloužit k tomu, abychom se navraceli ke kořenům. To nemyslím jen historicky, k tomu, co bylo dříve, ale k těm kořenům duchovním. Myslím na tradici svatováclavskou nebo chcete-li na svatého Cyrila a Metoděje. A i Hus patří do duchovní tradice této země."
Česká televize v tomto roce hledala několik měsíců v grandiózní anketě Největšího Čecha všech dob. Nejvíce hlasů dostal nakonec Karel IV. Knížete a světce Václava umístili Češi na 17. místo. Před ním se ocitli například Karel Čapek, Jan Žižka, Jan Werich, Emil Zátopek nebo Karel Gott. Zajímavé ale je, že kdykoliv se v této zemi něco opravdu vážného děje, sbíhají se lidé ke svému knížeti na Václavském náměstí. Ke svému státu?
