Pekárek: Pokud by v Česku dál ubývalo zubařů, začneme dělat "válečnou chirurgii"

Stomatologové bijí na poplach. Pokud se prý něco nezmění, do deseti let zmizí třetina zubařských ordinací v Česku a dostupnost zubní péče pro pacienty se zhorší. Přitom už teď je hlavně ve větších městech problém najít dobrého zubaře, který ještě přijímá nové pacienty. Pokračuje Zdeněk Vališ.

Problém je v tom, že zubařů rok od roku ubývá a nemá je kdo nahradit. Z vysokých škol odchází ročně 120 absolventů, zatímco zubařů odchází do důchodu několikanásobně více. A tento trend se má ještě zrychlovat. Z dnešních necelých sedmi tisíc zubařů je asi jenom 600 ve věku do 30 let. Nejvíce je mezi zastoupena věková skupina padesátníků. Tak vysoký průměrný věk zubařů prý nemá žádná evropská země. Dnes ještě jeden zubař připadá zhruba na 1400 obyvatel. To je více než třeba ve Francii, v Polsku nebo v Rakousku. Pokud ale nedojde k nějaké radikální změně, tak za deset let by už jeden zubař u nás připadal na 2700 obyvatel. Prezident České stomatologické komory Jiří Pekárek připomněl Radiu Praha, co by to znamenalo.

"Ve chvíli, kdy bude nedostatek zubních lékařů, se stane to, že ne všichni budou mít svého ošetřujícího zubního lékaře a budou odkázáni při bolesti na pohotovost. A my začneme dělat válečnou chirurgii. Budeme jenom trhat zuby. A to není úkolem moderního zubního lékařství."

Logická otázka zní: proč tedy lékařské fakulty nepřipravují více nových absolventů? Vždyť, jak potvrzuje děkan 1. lékařské fakulty University Karlovy Tomáš Zima, zájem o studium stomatologie je velký.

Prezident České stomatologické komory Jiří Pekárek, foto: Autor

"Když porovnáme čísla přihlášených studentů k přijímacímu řízení na obor zubní lékařství a všeobecné lékařství, tak u zubního je mnohem více zájemců."

Problém je v tom, že přijímání většího počtu studentů brání - jak jinak - peníze. Výuka stomatologie je finančně náročnější než je tomu u jiných oborů medicíny. Pracuje se s drahými materiály. Třeba cena jednoho gramu fotokompozita, tedy bílého materiálu, se v podstatě rovná ceně jednoho gramu zlata. Dotace od státu na jednoho studenta jsou nízké a lékařským fakultám se tedy nevyplácí vychovávat nové zubaře. Dosud dostávaly fakulty na jednoho studenta 80 tisíc korun, letos se částka zvýšila na 115 tisíc korun. To je skoro čtyřikrát víc, než stojí běžný student vysoké školy. Podle Tomáše Zimy je to ale stále málo.

"Počítali to naši kolegové ze stomatologických klinik. Hovoří až o 250 tisících na jednoho studenta a rok."

Stomatologická komora předala v pondělí analýzu současné situace s výhledem do budoucna premiérovi Jiřímu Paroubkovi. Prezident komory Jiří Pekárek k tomu dodává.

"Navrhujeme v podstatě dvě koncepční řešení. Jedno je navýšení počtu absolventů zubního lékařství. Druhé je národní program prevence ústního zdraví. Ve chvíli, kdy bude méně kazů, kdy bude méně onemocnění dásní, budeme samozřejmě potřebovat o trošku méně zubních lékařů. Nebo budou mít ti lékaři více času věnovat se pacientům a samozřejmě jim i vysvětlovat, jak se o sebe starat, což je také program prevence."

Podle Jiřího Pekárka slíbil premiér pomoc.

"Pan premiér by k oběma návrhům vstřícný. Řekl, že během dvou třech týdnů by mohla být založena mezirezortní komise."

Ta by měla ověřit závěry předložené analýzy. Premiér se také po setkání s delegací stomatologické komory nechal slyšet, že peníze na studenty by měly být k dispozici. V souvislosti s už aktuálním nedostatkem zubařů a sníženou dostupností zdravotní péče v některých lokalitách zazněly ale před časem také obavy, zda tento jev není vyvolán přílivem cizinců, kteří do Česka jezdí za lacinějšími stomatologickými službami. Jiří Pekárek tyto obavy nesdílí.

"Ta dostupnost se tím samozřejmě mírně zhoršuje zvláště v příhraničních oblastech s Německem a Rakouskem. Nepovažoval bych to ale za zásadní problém. Za zásadní skutečně považuji to, že v sedmdesátých letech minulého století vychovávaly naše lékařské fakulty zhruba 600 až 700 zubařů ročně a nyní jich vychovávají 120. A tento nepoměr se prostě musí někde projevit."

Podle prezidenta stomatologické komory je nereálná představa, že by se k nám stěhovali zubaři z jiných zemí Evropské unie. V úvahu by sice připadalo Slovensko, ale pokud jde o počet absolventů stomatologie, jsou prý na tom slovenské lékařské fakulty ještě hůře než české. A pokud jde o zubaře ze zemí mimo Evropskou unii, v tomto případě je nutné respektovat unijní pravidla o regulovaném povolání. Naprosté většině takových zubařů by trvalo několik let, než by se doškolili na unijní standardy.