Peníze rozdělily lékařskou obec

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Když minulý týden ve středu většina praktických a dětských lékařů zavřela své ordinace, mohli doktoři hovořit o úspěchu. Pojišťovny jim nabídly zvýšení plateb za každého pacienta a stále žila naděje, že se povede vyjednat více peněz i za některé výkony. Po pár dnech je všechno jinak: k dohodě nakonec nedošlo a ceny v průběhu několika týdnů stanoví ministerstvo zdravotnictví. S použitím materiálů zpravodajů Českého rozhlasu situaci shrnuje Petr Gabal.

Foto: ČTK
Řada ordinací lékařů prvního kontaktu, včetně pediatrů, zůstala uprostřed minulého týdne zavřená. Jejich přesný podíl nikdo nevyčíslil, odhady z jednotlivých krajů ale hovořily někde o třech čtvrtinách, jinde až o devadesáti procentech stávkujících doktorů. Ty uprostřed dne potěšilo sdělení Všeobecné zdravotní pojišťovny, že platbu za pacienty zvýší z 36 na 42 korun měsíčně. Přestože lékaři původně požadovali až 55 korun za pacienta, nabídka největší zdravotní pojišťovny v zemi se jejich nemalé části zamlouvala. Nakonec, i zdánlivě drobná položka šesti korun na hlavu (proto také se této platbě říká kapitace) dělá v násobcích divy. Ordinace s patnácti sty registrovanými pacienty, což je poměrně obvyklé číslo, by si každý měsíc přilepšila o devět tisíc korun. Ročně to už představuje stotisícovou sumu. Podle lékaře Igora Mazocha však cílem není zbohatnout, ale mít víc času na pacienty: " Je nás nedostatek, ubývá nás, člověk nemůže sehnat zástup, naše ordinace jsou přetížené. Mám 1800 pacientů, což je lehce nad celostátním průměrem. Podle mě kýžený počet je asi 1000 lidí, anebo významná změna v přístupu do ordinace. Ale to asi bychom si nikdo nepřáli."

Z hlediska pojišťoven ale jsou i statisíce stále jen drobné. Jejich náklady by v zemi s více než deseti miliony obyvatel mohly zvýšením platby o šest korun na každého pacienta souhrnně poskočit o téměř tři čtvrtě miliardy korun za rok. Což není úplně přesné, protože menší pojišťovny nabízely nárůst plateb jen o čtyři koruny, zato vyšší hodnotu bodu. Platby za registrované pacienty tvoří až 85 procent příjmu ordinací a pravidelně do nich plynou bez ohledu na to, zda jde o chronicky nemocného pacienta, který vyžaduje častou a náročnou péči, nebo o zdravého člověka, který se u doktora neukáže celá léta.

Foto: ČTK
Nicméně část praktiků a pediatrů, která po středeční stávce signalizovala ochotu přijmout nabídky na zvýšení plateb za pacienty, si dělala navíc naděje i na vyšší ceny bodů. Těmi se zase ohodnocují některé výkony. Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavel Horák ale varoval, že kapitační platby a hodnota bodů vzrostou na úkor toho, že VZP nebude moci lépe zaplatit dobré lékaře ani finančně zvýhodnit praxe v regionech, kde je jich málo, což byl podle Horáka plán pojišťovny: "Situace těch jednotlivých praxí je rozdílná. Některé působí v oblastech, kde je nedostatek praktických lékařů, kde vytížení toho lékaře je mnohem vyšší, jeho odpovědnost je větší. Takže my bychom také chtěli v té kapitační platbě ocenit takové věci, jako je kvalita té lékařské praxe, regionální nedostupnost péče, účast lékaře na lékařské službě první pomoci... A to bychom chtěli odstupňovat v té kapitační platbě."

Objem peněz je pořád stejný, ani protestními akcemi lékařů se nemění, zdůraznil ředitel Horák. Změnit se podle něj může jenom rozdělení těchto peněz. V pátek, když se zástupci lékařského stavu a pojišťoven sešli na závěrečním jednání o platbách do zdravotnictví, zřejmě právě tento argument přispěl k nedohodě. K rozkolu došlo v první řadě mezi samotnými doktory: zvýšení částky pro praktické lékaře se nelíbilo ambulantním specialistům. Podle Zorjana Jojka ze Sdružení ambulantních specialistů v žádném případě nešlo o útok na praktické lékaře: "Jsme toho názoru, že musí být nějakým způsobem zachován poměr navyšování v jednotlivých segmentech. A zatímco v této chvíli se mluví o navýšení v segmentu praktických lékařů o šestnáct procent, u jiných jsou zmiňována třeba pouze procenta dvě, což bychom viděli jako nepoměrné."

Tzv. dohodovací řízení mezi lékaři a pojišťovnami, foto: ČTK
Předseda Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Pavel Neugebauer ale neskrýval nespokojenost: "Samozřejmě, že nás to mrzí. Protože jsme se bavili a trošku do popředí jde takový ten prvek - když to nemám já, ať to nemá nikdo. A to si nemyslím, že je v tom zdravotnictví dobře. Já si myslím, že je seriózní společnými silami usilovat, aby konečně došlo k tomu, že se na stůl budou dávat pravdivá čísla. Doufám, že v tom to ministerstvo sehraje tu správnou roli tak, abychom příště neseděli u hypotéz, ale nad reálnými čísly, které ukáží, jak na tom každý který konkrétní segment je,"říká Neugebauer v narážce na to, že o úhradách teď rozhodne ministerstvo zdravotnictví, má na to šedesát dnů.

Situace je ale dnes složitější, než před týdnem, Prezident České lékařské komory Milan Kubek si myslí, že když lékaři pořádali protesty, neměli by se spokojit s nižší částkou. Podle něj je v možnostech pojišťoven dát ordinacím nikoliv 40 nebo 42, ale 50 korun za pacienta. Názorově rozděleni tak jsou nejen praktici a specialisté, ale i praktičtí lékaři mezi sebou na ty, kteří by se s původními návrhy spokojili a ty, kteří budou chtít víc. A radikálnější část dokonce uvažuje, že pokud je cenový výměr ministerstva neuspokojí, budou stávkovat opět, možná už i několik dní.