Velké rušno panuje už řadu dní ve zdravotnictví. Důvodem je připravované, dosud největší protestní vystoupení soukromých lékařů. Čtvrteční stávka rozděluje samotné lékaře. Zároveň pokračují spory o to, kdo je za současnou situaci odpovědný. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.
Foto: ČTK
Olej do ohně přilila úterní výzva Asociace nemocnic. Asociace totiž překvapivě vyzvala zdravotní pojišťovny, aby těm soukromým lékařům, kteří ve čtvrtek zavřou ordinace, vypověděly smlouvy. Tito stávkující prý ohrozí dostupnost lékařské péče. Asociaci, podle předsedkyně Jaroslavy Kunové, pobouřila jejich výzva, aby se lidé v době protestu nechávali ošetřit ve státních nemocnicích. Podstata problému, kvůli kterému chtějí soukromí lékaři stávkovat, a který se týká všech lékařů, i těch v nemocnicích, je v opožděných platbách od zdravotních pojišťoven. To zpoždění činí až 70 dní. Některé soukromé lékaře ale přivádí až na pokraj krachu. Jiní řeší situaci tím, že si půjčují od bank a z půjček samozřejmě musí platit úroky. Zdravotní pojišťovny na druhé straně zdůvodňují opožděné platby lékařům tím, že jsou nuceny vyplácet více peněz, než se vybere ze zdravotního pojištění. Vina podle nich leží na ministerstvo zdravotnictví, které svými vyhláškami o výši úhrad lékařských výkonů nutí pojišťovny vyplácet více než vyberou. Prezident České lékařské komory David Rath ale nevidí v těchto vyhláškách zásadní problém. "Svádět něco na vyhlášky ministerstva zdravotnictví je objektivně nesmysl. Může to říci jen člověk, který systému nerozumí. Poslední tři roky ministerstvo vůbec žádné úhradové vyhlášky nevydalo a za tyto tři roky Všeobecná zdravotní pojišťovna a ostatní pojišťovny si udělaly deficit v řádu zhruba osmi nebo devíti miliard."
Radovan Suchánek, foto: autor
Podle ministerstva je na vině špatný systém financování zdravotní péče, který byl založen už v roce 1993 a nikomu se ho nepodařilo zatím změnit. Jak řekl Radiu Praha i náměstek ministryně zdravotnictví Radovan Suchánek, jedním z důvodů finanční nerovnováhy systému se stal klesající podíl státu za své pojištěnce, tedy děti, důchodce, nezaměstnané a novodobě i azylanty. Podíl státu poklesl z 28 procent v roce 1993 na dnešních 21 procent. "To vidíme jako hlavní příčinu dnešních potíží z hlediska prodlužování lhůt splatnosti." Dobře, ale proč byl ten systém takto nastaven a proč vlády za celá ta léta systém nějak nezměnily? "Tato ochota bohužel nebyla na straně vlád ani v první, ani v druhé polovině devadesátých let. Teprve vlády sociální demokracie se pokoušely ten deficit zmírnit. Podařilo se to až současné vládě, respektive současnému vedení ministerstva, které předkládá návrh do sněmovny."
Návrh počítá s navýšením úhrad za "státní pojištěnce" o téměř dvě půl miliardy korun ročně. Není ale další příčinou nerovnováhy systému také to, že velká část vybraných peněz ze zdravotního pojištění musí krýt provoz velkého počtu zdravotních pojišťoven? "Určitě je to jedna z příčin, plýtvání v systému. Na začátku těch pojišťoven bylo dokonce 27, dnes jich je devět. Je pravda, že úvahy o možném zefektivnění systému se ubírají i tímto směrem."
Podle Radovana Suchánka připravuje ministerstvo zdravotnictví účinnější kontroly efektivnosti zdravotních pojišťoven. "Tyto kontroly byly doposud jen sporadické nebo možná pouze formální." A jak pohlíží ministerstvo na čtvrteční stávku? Dokáže se také vcítit do postavení soukromých lékařů? "My je samozřejmě velmi dobře chápeme. Je jasné, že smlouvy se musí v právním státě plnit. Pokud nedostávají lékaři zaplaceno za svou práci včas, tak to není v pořádku."
Soukromí lékaři chtějí ale ve čtvrtek demonstrovat právě před ministerstvem zdravotnictví.
