Bude zdravotní pojištění byznysem?
Do systému zdravotní péče v Česku vtrhly finanční skupiny, ale také různí byznysmeni - žádají o licenci na provozování zdravotní pojišťovny. Je to dobře nebo špatně? Získají na tom pacienti nebo jde jen o snadný přístup k finančním prostředkům, které stát do zdravotnictví vkládá?
Koncem srpna požádala ministerstvo zdravotnictví o licenci na provozování zdravotní pojišťovny Česká pojišťovna, totéž učinily společnosti Appian Group a Czech Media Corporation, od 1. dubna 2008 působí v českém zdravotnictví pojišťovna AGEL. Získat licenci není složité. Zájemci musejí složit kauci 50 milionů korun a do jednoho roku od rozhodnutí o získání licence nabrat nejméně 50.000 klientů. Narozdíl od bank při zakládání zdravotních pojišťoven nikdo nezkoumá původ peněz investorů.
Důvody, které investory přivádějí do zdravotnictví jsou v zásadě dva: pojišťovnám se nebývale daří, a ve zdravotnictví se točí spousta peněz. Každým rokem stojí léčení lidí v Česku 230 miliard korun. Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka dosáhnou přebytky na účtech zdravotních pojišťoven na konci roku 40 miliard korun. Je to zhruba pětina peněz, které zdravotnictví za rok spotřebuje. Česká pojišťovna tedy dobře ví, proč chce svůj záběr rozšířit."Není to rozhodně výstřel od boku. Jde o rozhodnutí, které bylo podloženo hlubokými analýzami. tady nejde o to, zda půjde o ztrátový či neztrátový byznys. V prvoplánovém pohledu jde především o to, rozšířit komplex služeb,"říká mluvčí České pojišťovny Václav Bálek. A ví, o čem mluví, protože jeho firma má několik milionů klientů, které by tak mohla získat pro své zdravotní pojištění.
Nové pojišťovny se snaží odlišit od svých zavedených předchůdkyň, a tak se předhánějí v tom, kdo dá víc doktorům i nemocným. Bývalý sociálnědemokratický ministr zdravotnictví David Rath je k tomuto vývoji skeptický:"Je to komplikované jak pro lidi, tak pro zdravotnická zařízení, A vlastně to nepřináší nic jiného než zisk těm, kteří ty pojišťovny chtějí spravovat."
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt ale vznik nových zdravotních pojišťoven vítá:
"Naopak, více pojišťoven konkurenčním bojem vede ke snižování nákladů a k lepším službám. Důležité je, aby se to vydělávání peněz dělo přes jasná pravidla, aby to byl systém efektivní a nejvíce peněz šlo ve prospěch pacientů."
Mají se tedy lidé v Česku nových zdravotních pojišťoven bát, nebo je vítat? Náměstek ministra zdravotnictví Pavel Hroboň vyjádřil v České televizi přesvědčení, že první varianta je správná:"Určitě ne bát. Máme zatím jednu novou zdravotní pojišťovnu, která vznikla podle všech současných pravidel, je pod dohledem ministerstva zdravotnictví a ministerstva financí, a funguje stejně jako ostatní zdravotní pojišťovny."
Současný středočeský hejtman David Rath je zavilým odpůrcem reformních kroků koaliční vlády ve zdravotnictví, a tak i nové zdravotní pojišťovny odmítá:
"Já se současné vládě docela divím, protože to je velmi riskantní záležitost, do čeho se pouští. Zdravotní pojištění je daň, povinná daň. Tu platíme my všichni povinně proto, abychom byli solidární s těmi, kdo onemocní, a když samo onemocníme, abychom dostali kvalitní péči. Ty peníze mají jít na kvalitní péči. Já odmítám platit povinně daň proto, aby na tom vydělávaly nějaké skupiny. A je jedno, jestli jsou to akcionáři, investiční skupiny, soukromí majitelé těch pojišťoven. A vláda prostě tady privatizuje. To je taková jakási předpodoba privatizace daní. Proč tedy nezprivatizujete třeba finanční úřady a správu veškerých daní v České republice? Pak bychom mohli rozpustit stát, rozpustit vládu, a všechno by řídily soukromé subjekty, včetně toho, kam dají naše daně."A co si o vstupu nových pojišťoven do zdravotnického systému myslí komentátor Petr Holub z internetového portálu aktuálně.cz? Je to dobře nebo špatně?
"Já si myslím, že to nelze úplně říci. Spíše se tím zvyšuje taková nejistota, co se ve zdravotnictví vlastně děje. Je velice překvapivé, že vstupují nové pojišťovny na trh, a to za podmínek, které se příčí jakémukoliv podnikatelskému uvažování. Například každá pojišťovna musí zaplatit 50 milionů jenom za vstup na trh, přitom ta pojišťovna jí vůbec nepatří, to je veřejnoprávní pojišťovna, a za celou tuto operaci získá jenom právo spravovat určité množství peněz, které ovšem musí, kromě čtyř procent, které jdou na provoz, zase utratit za léčení pacientů."
Proč tedy do toho různé finanční skupiny a byznysmeni jdou?
"Objevují se všemožné spekulace. Zdá se, že všechny ty pojišťovny, které se chtějí registrovat, počítají s tím, že dojde k nějakým zásadním změnám, ty pojišťovny budou privatizovány a oni budou skutečně moci ten zisk vytvářet. Takže zatím to spíš vypadá, že nikdo nechce, aby mu ujel vlak, chce se alespoň drápkem zachytit v tom systému, a věří, že snad k té privatizaci dojde. V tom je zase jeden háček. Přece žádný podnikatel, zvlášť když je to Česká pojišťovna, která je přece jenom velice seriózní firmou, nepůjde do investic v řádu stovek milionů, pokud neví, že ten zisk skutečně dostane. Takže spekulace pak samozřejmě míří k tomu, že tam může být nějaká dohoda na politické úrovni, která pojišťovnám zaručuje, že k té privatizaci dojde. To je asi hlavní sdělení těch nových registrací pojišťoven," soudí komentátor Petr Holub z internetového portálu aktuálně.cz.